kostel Nanebevzetí Panny Marie (Předklášteří) Kostel

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Předklášteří patří k značným památkám středověké cisterciácké architektury. Jedná se o farní kostel místní farnosti a zároveň součást chráněného areálu kláštera Porta Coeli, který byl v roce 2010 prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

Kostel vyrůstal krátce po založení klášterního komplexu, mezi lety 1233 a 1240. Oficiální zakladatelkou byla Konstancie Uherská, dcera maďarského krále Bély III. a vdova českého krále Přemysla Otakara I., která stála za vznikem celého klášterního areálu. Zasvěcen byl v roce 1239. Presbyterium později sloužilo jako hrobka královny, a zde byl pohřben i jeden ze spoluzakladatelů – markrabě Přemysl, králčin syn. V období válek se celý komplex potýkal s mnoha problémy. Zásadní zlom přinesl rok 1782, kdy na základě Josefova II. patentu o rušení klášterů došlo k uzavření konventu, a kostel se od té doby používal pouze jako farní chrám. Od roku 1901, po zhruba stoleté odmlce, se klášterní komplex znovu aktivoval a kostel sloužil opět jako konventní. Přestože světové války přinesly další změny, hlavní funkce chrámu se zachovala do dnešních dnů.

Architektonicky kostel zachovává schéma nestejnoramenného kříže, typické pro cisterciáckou tradici. Tři podélné lodi, z nichž hlavní převyšuje obě postranní, jsou propojeny příčnou lodí. Presbyterium končí několikaúhelníkovým závěrem, který se v jednodušší podobě opakuje i u vedlejších lodí. Stavbu charakterizuje hmotná, robustní zěď s nečleněnými pilíři – přežitek románského cítění – kterou překrývá již gotická žebrová klenební soustava. Okna jsou zvýrazněna lomovanými oblouky a zdobena vitrážemi. V presbyteriu byla použita zvláštní šestidílná klenba, kde se v každém poli sbíhá šestice žeber opatřených vegetabilními svorníky. Původně modrou výmalbu nebes, kterou dnes vidíme, přinesla až pozdější barokní doba. Navzdory bohaté zdobnosti se stavba jeví stroze a účelně – v souladu se zásadami cisterciáckého stavitelství.

Výrazný kontrast vytváří západní portál, který patří k ojedinělým pamětkám svého druhu ve střední Evropě. Honosný portál symbolizuje název kláštera – „Porta Coeli", tedy Bránu nebes. Rozložen je do pěti stupňů a střežen ležícími lvy. Kamenná výzdoba zobrazuje krajku akantů a vinných listů s hrozny, prostřídávanou sloupy se sochami apoštolů. Konzoly rámující lomené archivolty naznačují, že portál měl být původně krytý otevřenou předsíní, podobně jako v benediktýnské bazilice v Třebíči – zůstává však otázkou, byla-li tato předsíň skutečně zbourána, nebo jen projektována.

Kostel představuje zajímavou syntézu románských a gotických prvků a patří k nejdůležitějším monumentům řídícího se období křesťanské stavby v Česku. Dnešní návštěvník zde může vnímat jedinečnou atmosféru středověké posvátnosti a archaického majestátu.