Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Třebsko) Kostel

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Třebsku na Příbramsku je barokně přestavěná sakrální památka. Její jádro pochází z první poloviny 13. století a vykazuje románské či raně gotické prvky. Objekt je chráněn jako kulturní památka a proslul spojením s hudebním skladatelem Antonínem Dvořákem i unikátními varhanami.

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1352. Předpokládá se, že stavba vznikla v první polovině 13. století, tedy v období intenzivní kolonizace a zakládání farních kostelů za vlády posledních Přemyslovců. V 17. století prošel chrám barokní přestavbou, která odrážela rekatolizaci a obnovu venkovské architektury po třicetileté válce.

Jednolodní stavba stojí na návrší na jižním okraji obce. Obklopuje ji raně barokní hřbitov obdélníkového půdorysu, obehnaný zdí se dvěma branami. V bezprostředním okolí areálu se nacházejí drobné sakrální památky: litinový kříž z roku 1879, kovaný kříž za presbytářem, kamenný kříž z roku 1849 a socha svatého Jana Nepomuckého při úpatí návrší.

Dějiny kostela jsou úzce spjaty s významnými osobnostmi. Dne 26. července 1790 se zde oženil pedagog a hudební skladatel Jakub Jan Ryba s Annou Laglerovou. Později kostel často navštěvoval Antonín Dvořák, který pobýval v nedaleké Vile Rusalka ve Vysoké u Příbramě. Skladatel zde příležitostně hrával a v roce 1894 z honoráře za svou první cestu do Spojených států zakoupil pro kostel nové varhany.

Dramatickým zlomem byl rok 1953, kdy do budovy udeřil blesk. Následný požár zničil interiér včetně Dvořákova nástroje a z původní stavby zbyly pouze obvodové zdi. K obnově došlo v roce 1957. Současné varhany pocházejí z dílny Gottharda Weltzla z Králíků. Tento nástroj, dar rodiny Pelherterů, se původně nacházel ve hřbitovní kapli svaté Anny v Klášterci nad Ohří a je jediným signovaným dílem tohoto autora. Vyznačuje se akantovými řezbami a malovanými píšťalami s motivy maskaronů, což je v českém prostředí ojedinělý prvek.

K místu se váže pověst o poustevníkovi z kopce Zavírka, který se měl dožít více než sta let. Podle legendy se v okamžiku jeho smrti samovolně rozezněly zvony a pár volů s povozem zamířil k místu, kde poustevník skonal. To bylo vykládáno jako znamení, že si přeje být pohřben na hřbitově u třebského kostela. Historické prameny naznačují, že předlohou mohl být samotářsky žijící hajný Václav, zmiňovaný v pramenech z druhé poloviny 16. století, nebo archeologicky doložená stavba z 15. století v lesích mezi Skelnou Hutí a vodní nádrží Pilská.

V současnosti kostel spravuje administrátor excurrendo Robert Bogdan Cieszkowski. Památka představuje cenný doklad vývoje venkovské architektury a nabízí návštěvníkům možnost seznámit se s místy spjatými s životem a tvorbou Antonína Dvořáka. Návštěva areálu na třebském návrší je příležitostí k poznání historie regionu i unikátního varhanního nástroje.