Vila Rusalka Vila

Vila Rusalka v obci Vysoká u Příbramě ve Středočeském kraji sloužila jako letní sídlo skladatele Antonína Dvořáka. Budova je chráněna jako kulturní památka. Zde vznikla řada světově významných hudebních děl.

Antonín Dvořák navštěvoval zámecký areál ve Vysoké u Příbramě od roku 1880. Díky svému švagru, hraběti Václavu Robertovi z Kounic, zde pobýval v domku zvaném Dvorek. V roce 1884 od něj za 2000 zlatých odkoupil opuštěný špýchar a ovčín s okolním pozemkem na severozápadním okraji obce. Následovala rozsáhlá rekonstrukce na obytný dům. Stavbu řídili Jan Hertan a August Bohdanecký, ředitel schwarzenberského panství v Rakovicích u Čimelic. Skladatel do přestavby domu i zahrady dohlížel osobně. Rodina zde poprvé pobývala od května do září 1885.

V prvním poschodí se nacházela Dvořákova pracovna. Měla výhled na okolní lesy, louky, pole, vesnici Třebsko a za dobré viditelnosti i na šumavský Boubín. Zbytek domu obývala rodina ve třech místnostech. Později je díky přístavbě s kuchyní rozšířila o dvě další. Místo původního ovčína s chlévem vznikl domek pro správce Jana Hodíka. Ten se v nepřítomnosti majitelů staral o areál a o dvacet párů Dvořákových holubů. Zahrada byla rozdělena na užitkovou a okrasnou část se vzácnými dřevinami a dřevěným altánem s dubovým stolem a třemi lavicemi. Celý prostor ohraničuje kamenná, částečně drátěná zeď se dvěma branami s pilíři. Kolem roku 1908 byla vila secesně upravena. V letech 2010 až 2016 byla z výtěžků z benefičních koncertů opravena fasáda.

Rodina zde každoročně přebyvala pět měsíců od jara do podzimu. Výjimkou byl rok 1893, kdy Dvořák pobýval v Americe a léto strávil ve Spillville. Skladatelův denní režim začínal kolem čtvrté hodiny ranní procházkou nebo mší v Třebsku, kde občas hrál na varhany. Dopoledne a odpoledne věnoval komponování. Střídal jej s procházkami s dětmi, péčí o holuby nebo návštěvami u Kounicových. Večery trávil v místní hospodě mezi havíři u piva a karet, kde vyprávěl o svých cestách. V zahradním altánu rád tvořil a přijímal hudební návštěvy.

Ve vile vznikla řada stěžejních děl. Patří mezi ně Symfonie č. 7 a 8, Requiem, druhá řada Slovanských tanců, Klavírní kvintet A dur, Klavírní kvartet Es dur a opery Rusalka, Dimitrij, Jakobín, Čert a Káča či nedokončená Armida. Dvořák také hrál na varhany v Bohutíně a v Třebsku. Tamnímu kostelu v roce 1894 věnoval nový nástroj, který však v roce 1953 zničil požár.

Pamětní desku na dům umístil skladatel Josef Suk, zeť Antonína Dvořáka. V padesátých letech 20. století byla přidána busta od sochaře Jindřicha Říhy. Název Rusalka budově dali až potomci, v jejichž majetku areál zůstal. Vila není běžně přístupná; vstup je možný jen výjimečně. Do roku 2017 návštěvníky provázěl vnuk skladatele, Antonín Dvořák III. V některých letech byla vila otevřena účastníkům dálkového pochodu Za Dvořákem na Vysokou, který se koná každoročně 1. května.

Vila Rusalka zůstává tichým svědkem tvůrčího procesu jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů. Její návštěva připomíná hluboké pouto mezi Dvořákovou hudbou a českou krajinou.