Kostel narození Panny Marie se nachází v severočeské obci Benešov nad Ploučnicí na Děčínsku v Ústeckém kraji. Jedná se o farní chrám místní římskokatolické farnosti, chráněný jako kulturní památka. Mimořádná intaktnost stavby a bohatost jejího architektonického i uměleckého zařízení činí z ní jeden z nejpozoruhodnějších příkladů sakrální architektury v severních Čechách.

Kostelu předcházela stavba z pozdního středověku, jejíž počátky lze klást do poloviny 14. století. Z této původní stavby se zachovala věž, budovaná patrně v počátku 14. století. V husitských bojích roku 1426 byla věž poškozena, ale do roku 1487 byla opravena a později zvýšena. Od 15. století pak postupně vznikala nová sakrální stavba, která starou věž zakomponovala do své stavby.

Vlastní stavba současného kostela byla zahájena presbyteriem v roce 1483 a pokračovala až do roku 1511. Trojlodí bylo vybudováno v letech 1517 až 1520, jeho sklenuté provedení se uskutečnilo v polovině 16. století pod vedením stavitele Valentína Hirsche z Pramenů, který práce ukončil v roce 1554. V 18. století byla za presbyteriem postavena sakristie obohacená prvky renesančního stylu. Později kostel zažil drobné úpravy během 17., 18., 19. a 20. století.

Architektonicky se jedná o pozdně gotické síňové trojlodí obdélného půdorysu. Presbytář je užší a nižší, zakončený pěticí, s dlouhou nízkou sakristií na jižní straně. Presbytář a Salhausenská kaple na severní straně jsou sklenuty hvězdovými žebrovými klenbami. Trojlodí je sklenuto síťovou žebrovou klenbou na osmiboké pilíře, přičemž na jednom z nich je viditelný letopočet 1557 a jméno kameníka Bartoloměje Meissnera.

Věž, umístěná v severozápadním rohu, je stavbou mohutnou, vybudovanou z velkých kvádrů a opatřenou římsami s polokruhem zakončenými okny. Západní průčelí dominuje hrotitý, přetínaný portál doplněný hrotitým oknem s kružbou. Jižní fasáda je vybavena opěráky a hrotitými okny s kružbami, její portál je také hrotitý a přetínaný.

Salhausenská kaple na severní straně je obdélná stavba trojboce zakončená s hrotitými okny vyzdobenými kružbami. Zvláště cenný je zde soubor kamenných renesančních a raně barokních náhrobků a epitafů ze 16. a 17. století. Okrouhlá kaple, umístěná v závěru na severní straně, je sklena kupolí s lunetami a pochází zřejmě ze začátku 17. století.

Presbytář je vybaven bohatou vnitřní výzdobou. Sklenutí je provedeno hvězdovou žebrovou klenbou na konzolách a v závěru na příporách. Zvláště pozoruhodné jsou tři svorníky – jeden nese tesané listy, druhý vartenberský znak a třetí plastickou polopostavou. Mříž ve vchodu do Salhausenské kaple pochází z doby kolem roku 1530. V sakristii se dochovály zapuštěné fragmenty reliéfů a dvě niky se soškami svatého Jana a Mojžíše, jež jsou dílem Antonína ze Salhausenu z první čtvrtiny 17. století.

Kruchta v dnešní podobě pochází z roku 1869, v západní části je podklenuta původními křížovými žebrovými klenbami, v části východní bez žeber. Poprsnice kruchty je provedena v pseudogotickém stylu.

Umělecké zařízení kostela zahrnuje cenné sakrální předměty. Hlavní oltář s obrazem narození Panny Marie je rokokový a podle datovaného nápisu pochází z roku 1780, je vybavený sochami svatého Petra a Pavla. Boční oltář zasvěcený Panně Marii Bolestné pochází z druhé čtvrtiny 18. století a obsahuje sošky svaté Maří Magdalény a svaté Veroniky. Další boční oltář věnovaný svatému Janu Nepomuckému pochází z období po roce 1700 a je doplněn oválnými obrazy ze života světce.

Kostel tak zůstává důležitým svědectvím složité stavební historie a bohaté architektonické tradice severočeské gotiky a renesance, kterou lze vidět ve všech jeho částech a v jeho cenném uměleckém vybavení.