kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Týnec nad Labem) Kostel

Kostel sv. Jana Křtitele v Týnci nad Labem slouží jako farní chrám farnosti v kutnohorském vikariátu královéhradecké diecéze. Společně s přilehlou farou je registrován jako kulturní památka České republiky a představuje dobré svědectví o sakrální architektuře pozdního baroka.

Pův­ní středověký kostel, který zde stál, měl gotický charakter a patřil mezi majetek cisterciáků ze Sedlce u Kutné Hory, kteří zde údržbou přilehlé rezidence udržovali své duchovní a hospodářské vazby. Rok 1780 se však stal milníkem – starší gotická stavba byla zbourána a již 24. dubna téhož roku byl položen základní kámen k novostavbě v pozdně barokním stylu. Kostel tak doznal zásadní proměny, kterou jej odstranilo z středověkého rázu a vtisklo mu rysy své doby.

Během 19. století prošel kostel řadou úprav a oprav. V roce 1834 jej postihla vážná škoda, když byl poškozen požárem. Při té příležitosti byly zničeny i dva cenné renesanční zvony, jež byly přeneseny z původního gotického kostela a zavěšeny v jeho věži. Dalších úprav se dočkal v letech 1836 a 1905. V nejnovější době, konkrétně v období 2007–2008, proběhla rozsáhlá oprava fasád, která vrátila stavbě vzhled odpovídající jejímu historickému významu.

Z hlediska stavební úpravy se jedná o stavbu poměrně jednoduchou – jednolodní kostel s neodsazeným presbytářem, za nímž se v ose budovy nachází sakristie. Vstupní průčelí připravuje věž s jednoduchou střechou, která harmonicky uzavírá kompozici. Zajímavostí je hrobka Michaela von Melase, do níž vede vstup ze severní zdi kostela – hrobka se nachází pod kostelem a vytváří tak netypický prvek stavby. Loď kostela je sklenuta dvěma českými plackami, což je konstrukční řešení charakteristické pro dobu jeho vzniku.

Zařízení interiéru je převážně z 19. století a drží se novorenesančního stylu. Výjimkou jsou však dva boční oltáře pocházející z roku 1720, které byly do kostela přeneseny v roce 1786 ze zrušeného opatství v Sedlci. Mezi předměty zachované z původního gotického kostela patří renesanční křtitelnice z roku 1630, která slouží svému účelu dodnes. Klenbu zdobí nástropní fresky zobrazující výjevy ze života svatého Jana Křtitele – ty vytvořil v roce 1781 jezuitský malíř Josef Kramolín, jenž těmto stěnám vdechl baroku typickou výraznost a barevnost.

Kostel není izolovanou stavbou – součástí areálu je také fara se souvisejícími hospodářskými budovami. Fara představuje patrovu jednotraktovou stavbu ze smíšeného zdiva, kombinující kámen a cihlu, a svým kratším průčelím je orientována do Náměstí Komenského, čímž se stává nedílnou součástí městské struktury Týnce.