Kostel svatého Bartoloměje (Dobrovice) Kostel
Děkanský kostel svatého Bartoloměje v Dobrovici na Mladoboleslavsku je významná renesanční sakrální stavba s gotickými prvky. Dominantně se tyčí na návrší nad místním náměstím. Objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky. Vyniká bohatým barokním interiérem a stojí v místech zaniklé tvrze, kde pravděpodobně existovala starší stavba.
Výstavbu současného síňového trojlodí inicioval v letech 1569 až 1571 Jindřich z Valdštejna. Vznik kostela spadá do druhé poloviny 16. století, kdy české země pod vládou Habsburků zažívaly rozkvět renesanční architektury. Tehdejší atmosféru navíc ovlivňovaly náboženské spory předcházející třicetileté válce.
Architektonicky jde o síňové trojlodí s polygonálním kněžištěm. Západnímu průčelí dominuje masivní, jednopatrová hranolová věž s nárožní bosáží. Tu postavil v roce 1755 polír J. Kytlice podle návrhu Františka Ignáce Préea. Interiér lodi je sklenut valeně se stýkajícími se lunetami, které dosedají na hranolové zkosené pilíře. Kněžiště zaklenul žebrový kříž s paprsčitým závěrem. K severní straně kněžiště přiléhá obdélná kaple a sakristie se dvěma poli křížové klenby.
Vnitřní vybavení je převážně barokní. K cenným prvkům patří honosná kazatelna z roku 1732 od J. Jelínka z Kosmonos, zdobená reliéfem Krista a emblémy evangelistů. Hlavní oltář z druhé poloviny 18. století nese obraz svatého Bartoloměje od Františka Barbieriho. V prostoru se nachází i řada dalších oltářů, například svatého Jana Nepomuckého z roku 1736, svatého Antonína z roku 1741 či oltář Panny Marie, přenesený roku 1775 ze zrušeného klášterního kostela v Jičíně. Interiér doplňuje zděná kruchta na třech arkádách, rokokové varhany z druhé poloviny 18. století a klasicistní kamenná křtitelnice z roku 1786. Na stěnách jsou patrné renesanční a barokní malované znaky, v presbytáři pak znaky Valdštejnů z roku 1732.
Kromě stavebníka Jindřicha z Valdštejna, jehož trojdílný malovaný epitaf s genealogií z let 1571 a 1608 zdobí jižní stěnu chóru, je s kostelem spojen rod Fürstenberků. Jejich malovaný rodokmen je v interiéru umístěn od období po roce 1734. K dalším úpravám objektu došlo v letech 1813 až 1814 a v roce 1941. V bezprostředním okolí stojí barokní fara z roku 1709 a rokoková socha Madony z roku 1762. Na zrušeném hřbitově kolem kostela se dochovaly náhrobníky; mezi nimi vyniká náhrobník W. Mrkoše z roku 1819 s reliéfem truchlících pozůstalých.
Dnes je kostel svatého Bartoloměje přístupnou kulturní památkou, která představuje cenný doklad stavebního vývoje od renesance po baroko. Návštěva tohoto místa nabízí možnost seznámit se s kvalitním barokním řezbářským a malířským uměním v autentickém historickém prostředí.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1569
- Zahájení výstavby kostela Jindřichem z Valdštejna.
- 1755
- Dostavba masivní věže podle návrhu Františka Ignáce Préea.
- 1786
- Pořízení klasicistní kamenné křtitelnice.
Stavební vývoj
Kostel má goticko-renesanční jádro, které bylo v průběhu 18. století barokně upraveno. Stavba je síňovým trojlodím s polygonálním kněžištěm a hranolovou věží v ose západního průčelí. Interiér je sklenut valeně se stýkajícími se lunetami na hranolové pilíře.
Historické události
V letech 1569–1571 proběhla výstavba kostela Jindřichem z Valdštejna. V roce 1755 byla přistavěna věž podle návrhu Františka Ignáce Préea. V letech 1813–1814 a 1941 proběhly rozsáhlé opravy objektu.
Zajímavosti
– Kostel stojí v místech zaniklé tvrze, kde pravděpodobně existovala starší stavba. – Výstavbu současného síňového trojlodí inicioval v letech 1569 až 1571 Jindřich z Valdštejna. – Západní věž s nárožní bosáží postavil v roce 1755 polír J. Kytlice podle návrhu Františka Ignáce Préea. – Oltář Panny Marie byl roku 1775 přenesen ze zrušeného klášterního kostela v Jičíně. – Na zrušeném hřbitově kolem kostela vyniká náhrobník W. Mrkoše z roku 1819 s reliéfem truchlících pozůstalých.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Děkanský kostel svatého Bartoloměje stojí na návrší nad náměstím v Dobrovici na Mladoboleslavsku. Vyrostl v místě zaniklé tvrze, v jejímž areálu pravděpodobně stála i starší stavba. Je to renesanční budova s prvky pozdní gotiky a je chráněná jako kulturní památka.
Kostel nechal postavit v letech 1569 až 1571 Jindřich z Valdštejna. Jde o síňové trojlodí s polygonálním kněžištěm, dvěma bočními renesančními portály a okny s lomenými oblouky a kružbami. Masivní hranolovou věž v ose západního průčelí přidal až v roce 1755 František Ignác Prée. Podle jeho návrhu ji postavil polír Kytlice. Věž zřejmě nahradila původní dřevěnou zvonici. Větší opravy proběhly v letech 1813 až 1814 a v roce 1941.
Lodě jsou sklenuté valenou klenbou na čtyřech hranolových pilířích. Klenby zdobí malované znaky a květinový ornament se stuhami a věnci. V lodi jsou renesanční znaky z roku 1571, v presbytáři barokní znaky Valdštejnů z roku 1732. Zděná kruchta spočívá na třech arkádách.
Vybavení je většinou barokní. Hlavní oltář z druhé poloviny 18. století nesou andělé a je v něm obraz svatého Bartoloměje od Františka Barbieriho. Honosná kazatelna z roku 1732 s iluzivními záclonami a emblémy evangelistů je dílem Jelínka z Kosmonos. Na oltáři svaté Barbory stojí čtrnáct sošek českých patronů a na oltáři svatého Josefa čtrnáct sošek svatých pomocníků. Oltář Panny Marie sem byl přenesen roku 1775 ze zrušeného klášterního kostela v Jičíně. Jeho hodnotná socha Madony s anděly pochází zřejmě také z Jelínkovy dílny.
Na jižní stěně chóru je trojdílný malovaný epitaf Jindřicha z Valdštejna s rodokmenem Valdštejnů z let 1571 a 1608. Pod ním stojí intarzovaná patronátní lavice z roku 1732. Na severní straně je malovaný rodokmen Fürstenberků. Kostel dále ukrývá figurální náhrobek z roku 1599, rokokové varhany a kamennou klasicistní křtitelnici z roku 1786.
Na hřbitovní zdi upoutá náhrobník Mrkoše, který zemřel roku 1819. Na reliéfu jsou zobrazeni pozůstalí, kteří lkají nad zemřelým. Před kostelem stojí barokní fara z roku 1709 a rokokově zlacená socha Madony z roku 1762 s reliéfem Zvěstování na soklu.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu je dopoledne, kdy slunce osvětluje průčelí kostela stojícího na návrší, což vytváří ideální podmínky pro prohlídku exteriéru i přilehlé barokní fary.
Aktuální spojení veřejnou dopravou si prosím ověřte v příslušném vyhledávači.
Pro fotografování doporučujeme využít ranní světlo, které zvýrazní detaily rokokové sochy Madony z roku 1762 a architektonické prvky kostela. Stativ je vhodný pro zachycení detailů fasády.
V bezprostředním okolí památky si můžete prohlédnout historickou barokní faru z roku 1709 a zmíněnou sochu Madony, které dokreslují atmosféru místa, kde dříve stávala tvrz.
Pro rodiny s dětmi je lokalita vhodná díky klidnému okolí na návrší nad náměstím, které umožňuje bezpečnou procházku a seznámení s historií regionu v příjemném venkovním prostředí.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Dobrovice, Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 20334/2-1533).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
V bezprostředním okolí kostela se nachází barokní fara z roku 1709 a rokoková socha Madony z roku 1762.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Barokní fara (1709) – historický architektonický prvek; jedinečný příklad barokního pohřebiště, který zachycuje umělecké a náboženské tendence doby. Vzdálenost k dalšímu bodu cca 30 m.
Rokoková socha Madony (1762) – výjimečná socha v rokokovém stylu; představuje duchovní atmosféru místa a je cenným dokladem uměleckého řemesla 18. století. Vzdálenost k dalšímu bodu cca 20 m.
Kostel svatého Bartoloměje – hlavní cíl výletu; goticko‑renesanční chrám s bohatou historickou výzdobou, kde můžete obdivovat zachovalé fresky, oltář a věž s výhledem na okolní vesnici.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se kostel svatého Bartoloměje v Dobrovicích proměňuje v přitažlivý cíl pro návštěvníky, kteří hledají klid a krásu. Příroda kolem památky se probouzí z zimního spánku, stromy začínají listnat a kvítí vyslaly první úsměvy. Slunečné dny poskytují ideální světlo pro fotografii kostela s jeho historickými architektonickými detaily. V této době je doporučeno navštívit památku brzy v den, aby se předešlo možným davům a užilo se si klidného prostředí. Při návštěvě nezapomeňte na lehké oblečení s možností přidat vrstvu, protože teploty mohou být střední a ranní chladové vítr se může objevit.
Léto: Léto je ideálním časem pro návštěvu kostela svatého Bartoloměje, když je příroda v plné síle a slunce osvětluje krásy památky. V období hlavní letní sezóny se zvyšuje počet návštěvníků, protože lidé hledají místa pro relaxaci mimo městskou životnost. Nejlepší čas na návštěvu je brzy ráno nebo pozdní večer, aby se předešlo teplu a davům. Důležité je si vzít s sebou ochranný slunečník a zavlažovač, protože horké dny mohou být náročné na cestách venku. Kostel nabízí nejen historickou hodnotu, ale i příležitosti pro pikniky v okolních loukách.
Podzim: Podzim přináší zlaté a rudé odstíny do krajině kolem kostela svatého Bartoloměje, což činí návštěvu velmi působivou. Když listy padají, vytvářejí unikátní atmosféru a jsou ideálním pozadím pro fotografování památky. Toto období je méně náročné na davu než léto, což umožňuje klidnější prozkoumávání historického místa. Při plánování návštěvy si připomeňte oblečení vhodné k teplotním fluktuacím, protože podzim může být vlhký a chladný, zejména ve stínu. Krátké slunečné období je v tomto čase ideální pro návštěvu.
Zima: V zimním období nabízí kostel svatého Bartoloměje jedinečnou atmosféru, kdy se středočeský kraj pokrývá sněhem a vytváří téměř romantický pohled. Zimní návštěva je klidná a méně náročná na davu, což umožňuje intimnější zážitek. Slunečné dny jsou ideální pro fotografování sněhového rámu kolem kostela. Nezapomeň na teplé oblečení, ochranné boty a možná i nějaký deštník pro sněhovou bouři. Zimní atmosféra může být nezapomenutelná, pokud se připravíš správně.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Palickap / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře