Kostel svatého Bartoloměje leží v Chebu při břehu řeky Ohře, v těsné blízkosti Mostní brány. Jde o gotickou stavbu vzniklou z původního městského špitálu s kaplí sv. Ducha, kterou nechal vystavět Přemysl Otakar II. po velkém požáru roku 1270. Tento komplex se postupem času stal důležitou součástí chebské péče o nemocné a odkázané.

Nejstarší zmínkou o rozšiřování komplexu je rok 1347, kdy měšťan Niklas Walther z Hofu nechal k Kapli sv. Ducha připojit kapli sv. Václava, která se stala útočištěm pro nemocné poutníky. Celý komplex však post hledel zkáze – v průběhu 14. století ho zničil požár. Až v roce 1414 nechal Cheb pod vedením Niklase Gummerauerem postavit nový kostel, který později v 17. století prošel barokní přestavbou. Roku 1673 byl kostel slavnostně zasvěcen sv. Bartoloměji a o rok později byla vystavěna nová kaple sv. Václava. V roce 1809 se tragédie opakovala – požár znovu poničil kapli i špitální budovu, ale tentokrát následovaly až v letech 1814–1815 rozsáhlé opravy. Poslední velké zničení přišlo v dubnu 1945, kdy německé jednotky odpálily blízký most, čímž zcela zničily špitální budovu. Kostel i kaple byly těžce poničeny, ale základní stavba přežila.

Vnitřek kostela ukazuje zajímavý architektonický záměr. Kostel má podélnou dispozici bez presbytáře a je zaklenut charakteristickou šesticípou obkročnou žebrovou klenbou, kterou podpírá pouze jeden centrální válcový sloup – předpokládá se, že původně měly být sloupy dva. Žebra jsou jednoduchá klínová, zakončená polygonálními konzolami. Na severu se nacházejí zazděné arkády, patrně proto, že byl kostel přistavěn přímo na městskou hradbu. Svorníky klenby zdobí vegetativní motivy a také znak města Cheba.

Výzdobu tvoří votivní nástěnné malby z různých období, převážně však z 15. století. Mezi zajímavé prvky patří postava sv. Antonína poustevníka, patrona proti moru, a obraz křížovníka vzhlížejícího k Madoně. Okna kostela zdobí střídavě trojcípé a čtyřcípé rozety. Kostel je podsklepen, což naznačuje hluboké kořeny jeho funkce.

Zvenčí je kostel jednolodním gotickým prostorem se zazděnými širokými arkádami na severní straně. Na jihu vede hlavní profilovaný portál do hrotitého oblouku a podél stěny probíhá podokenní římsa. Dva menší gotické sedlové portály jsou již zazděné. Dvakrát odstupňované opěráky na jihovýchodě a jihu svědčí o konstruktivní pevnosti stavby. Na venkovní zdi směrem k řece zůstaly zbytky konzol, což naznačuje, že byl na kostel v minulosti napojen další objekt. Vedle kostela stojí jednopatrová barokní komenda z roku 1695.

Po druhé světové válce kostel roku 1963 připadl Galerii výtvarného umění v Chebu, která zde vystavovala gotické plastiky. V roce 1997 byl kostel vrácen řádu Křižovníků s červenou hvězdou, kterému náleží dodnes. Dnes je kostel veřejnosti nepřístupný, lze do něj pouze nahlédnout vstupními dveřmi přes mříž, což jeho tajemnou historii jen umocňuje.