Kostel svatého Havla (Praha) Kostel
Kostel svatého Havla, nacházející se na pražském Starém Městě, je historickou památkou spojující různé architektonické období od románských po barokní prvky. Tento trojlodní kostel s dvěma věžemi má gotické základy a barokně zvlněnou kuliši, upravenou mezi lety 1723–1738. Jeho historický význam je zdůrazněn spojením s postavami jako Jan Hus a císař Karel IV., činící z něj nejen architektonickou, ale i kulturní drahocennost.
Vznik kostela svatého Havla je úzce spjat s historií Prahy. Původní románský farní kostel byl postaven v rozmezí let 1232–1263 současně se založením Havelského města, německé čtvrti, za vlády krále Václava I. Tento krok připravil podmínky pro založení Starého Města, které se v průběhu 13. století slilo s Havelským městem do jednoho správního celku chráněného městskými hradbami. V první polovině 14. století byl kostel goticky přestavěn na trojlodní baziliku, což odráželo architektonické trendy té doby.
Architektura kostela svatého Havla je fascinujícím směsí různých stavebních stylů. Původně románský kostel byl goticky přestavěn a později obdařen barokní kulisou, což odráží proměny v architektonickém vkusu i ve společenských preferencích. Vrcholné prvky kostela jsou dílem Giovanniho Domenica Orsia a možná podle plánů Carla Luraga, což přidává do jeho historie další vrstvu složitosti.
Kostel svatého Havla prošel několika vlastníky a změnami účelu. Po darování lebky sv. Havla císařem Karel IV. v roce 1353 zvýšil kostel svůj význam, což přispělo k jeho duchovnímu a kulturnímu rozvoji. V průběhu let byl místo pro kazatelské aktivity osobností jako Jan Hus nebo Jan Nepomucký. Po roce 1627 se kostel stal majetkem řádu obutých karmelitánů, který v sousedství vybudoval nový klášter. Tento klášter byl zrušen v roce 1786, což vedlo k tomu, že kostel se stal farním.
Kostel svatého Havla je také domovem řady zajímavých historických prvků. Mezi ně patří cenná barokní zařízení, včetně oltářů od M. V. Jäckela a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, stejně jako náhrobníky ze 16.-17. století a cínová křtitelnice z roku 1523. Tyto prvky přidávají kostelu další vrstvu historické hodnoty.
Dnes je kostel svatého Havla nejen důležitou architektonickou památkou, ale také aktivním farním centrem. Jeho bohatá historie a umělecké prvky činí z něj přitažlivý cíl pro turisty i místní obyvatele. Prozkoumat jeho interiér, s barokními oltáři a gotickým zdivem, je skutečně stojící za to.
Kostel svatého Havla představuje nejen architektonickou krásu, ale také hlubokou historii, která odráží proměny české společnosti a kultury. Jeho důležitost jako kulturní památky je nepopiratelná, což z něj činí nezbytným cílem pro každého, kdo se zajímá o historii Prahy a České republiky. Navštívit tento kostel je příležitostí prozkoumat bohatou minulost a ocenit uměleckou i duchovní hodnotu, kterou nese s sebou.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1353
- Karel IV. daroval kostelu lebku sv. Havla.
- 1404
- Jan Hus kázal v kostele.
- 1786
- Po zrušení kláštera se stal farním.
Stavební vývoj
Kostel byl původně románský, goticky přestavěn v první polovině 14. století a barokně zvlněnou kulisou upraven mezi lety 1723–1738. Vrcholné prvky jsou dílem Giovanniho Domenica Orsia, možná podle plánů Carla Luraga.
Historické události
- 1353
- Karel IV. daroval kostelu lebku sv. Havla.
- 1404
- Jan Hus kázal v kostele.
- 1786
- Po zrušení kláštera se stal farním.
Vlastníci
- 1353
- 1627
- 1786
Zajímavosti
- Kostel svatého Havla je historickou památkou spojující různé architektonické období od románských po barokní prvky. - Jeho historický význam je zdůrazněn spojením s postavami jako Jan Hus a císař Karel IV., činící z něj nejen architektonickou, ale i kulturní drahocennost. - Původní románský farní kostel byl postaven v rozmezí let 1232–1263 současně se založením Havelského města za vlády krále Václava I. - Po darování lebky sv. Havla císařem Karel IV. v roce 1353 zvýšil kostel svůj význam, což přispělo k jeho duchovnímu a kulturnímu rozvoji. - Mezi zajímavé historické prvky patří cenná barokní zařízení, včetně oltářů od M. V. Jäckela a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, stejně jako náhrobníky ze 16.-17. století a cínová křtitelnice z roku 1523.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Havla stojí v Havelské ulici na pražském Starém Městě. Jeho počátky sahají do let 1232 až 1263, kdy vznikl jako románský farní kostel nového Havelského města. Tuto německou čtvrť založil král Václav první krátce po svém nástupu na trůn roku 1230, a to za spoluúčasti mincmistra Eberharda. Havelské město připravilo podmínky pro vznik Starého Města, s nímž během 13. století splynulo v jeden celek chráněný hradbami.
V první polovině 14. století byl kostel zřejmě přestavěn na trojlodní gotickou baziliku. Roku 1353 mu císař Karel čtvrtý daroval lebku svatého Havla. Získal ji od benediktinů ze Svatohavelského opatství ve švýcarském St. Gallenu. Význam kostela tím vzrostl. Od roku 1358 tu kázali Konrád Waldhauser a Jan Milíč z Kroměříže. V letech 1380 až 1390 zde byl plebánem Jan Nepomucký, roku 1404 tu kázal Jan Hus a roku 1412 Štěpán z Pálče.
Kostel patřil konzistoři podobojí až do roku 1627. Tehdy jej Ferdinand druhý věnoval řádu obutých karmelitánů, kteří si od roku 1664 vybudovali v sousedství klášter. Stavbu i opravu kostela vedl Giovanni Domenico Orsi. Barokně zvlněné průčelí se dvěma věžemi vzniklo v letech 1723 až 1738, patrně podle plánů Pavla Ignáce Bayera. Domnělé autorství Jana Blažeje Santiniho-Aichela se nepotvrdilo. Po zrušení kláštera roku 1786 se kostel stal farním.
Stavba si zachovala půdorys i velkou část zdiva gotického kostela. Vrcholně barokní průčelí stojí jako kulisa před původním gotickým průčelím. Po stranách štítu je osm soch světců od Matěje Václava Jäckela, některé z nich od roku 1968 nahradily kopie. Kaple v přízemí obou věží mají gotické klenby a v patrech věží se dochovaly zbytky gotických oken.
Uvnitř je cenné a téměř úplné barokní zařízení. Hlavní oltář zdobí sochy od Jäckela a obraz Jana Kryštofa Lišky z roku 1696. Sochy bočního oltáře Kalvárie vytvořil v letech 1717 až 1720 Ferdinand Maxmilián Brokoff. Starší je cínová křtitelnice z roku 1523. V kostele je také řada náhrobníků z 16. a 17. století, mezi nimi mramorový náhrobník purkmistra Jana Klayna. Pamětní deska z roku 1910 připomíná zaniklý hrob malíře Karla Škréty.
Kostel má tři zvony. Největší z nich nese jméno Václav. Vznikl roku 2017 na počest Václava Havla a váží asi tři čtvrtě tuny. Zvon Jan Nepomucký z roku 2020 váží přibližně 80 kilogramů a nejmenší zvon Ludmila 45 kilogramů.
Tipy pro návštěvníky
Pro prohlídku kostela svatého Havla je nejlepší zvolit dopolední hodiny, kdy dovnitř proniká přirozené světlo skrze historická okna a v prostoru bývá klid pro tiché rozjímání i obdivování architektury.
S sebou si vezměte pohodlnou obuv na chůzi po nerovných dlažebních kostkách v okolních ulicích a případně malý dalekohled pro zkoumání detailů barokně zvlněné kulisové fasády a vnitřní výzdoby.
Pro fotografování interiéru a exteriéru využijte ranní slunce, které hezky osvětluje průčelí této trojlodní stavby s gotickými základy; dbejte prosím na pravidla fotografování bez blesku, abyste nerušili ostatní návštěvníky.
V okolí do třiceti minut chůze můžete navštívit další významná historická místa, jako je nedaleké historické centrum, malebné Malostranské náměstí nebo slavná Karlova univerzita.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Aktuální informace najdete na oficiálním webu památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Praha, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka. Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Kostel svatého Havla leží v centru Starého Města, blízko dalších historických památek jako je Malostranské náměstí a Karlova univerzita.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa "Staré Město a jeho historické památky"
1. Kostel svatého Havla (Praha) - Typ: Kostel - Proč stojí za návštěvu: Tento barokní kostel je nejen významnou sakrální památkou, ale také jedním z nejznámějších symbolem Prahy. Jeho unikátní architektura a historie ho činí fascinujícím cílem pro návštěvníky.
2. Malostranské náměstí - Typ: Náměstí - Proč stojí za návštěvu: Nachází se v sousední části Starého Města a nabízí krásný pohled na Prahu. Je známé svou atmosférou, historickými domy a blízkostí k dalším památkám, jako je kostel svatého Mikuláše.
3. Karlova univerzita - Typ: Vysoká škola - Proč stojí za návštěvu: Jedná se o nejstarší vysokoškolskou instituci na území České republiky, založenou v roce 1348. Je to místo plné historie a kultury, které přitahuje studenty i turisty.
4. Kostel svatého Mikuláše - Typ: Kostel - Proč stojí za návštěvu: Nachází se na Malostranském náměstí a je známý svou barokní architekturou. Je to jedna z nejstarších farních kaplí v Praze, která přitahuje pozornost svou historií i uměleckými díly.
5. Klementinum - Typ: Knihovna a budova - Proč stojí za návštěvu: Historické sídlo Karlovy univerzity, které dnes hostí významnou knihovnu s bohatou sbírkou starých rukopisů. Je to místo plné historie a kultury, ideální pro ty, kteří mají rádi literaturu a umění.
Tato trasa vás provede krátkým procházkou po centru Starého Města, přičemž se zaměřuje na historické a kulturní památky této oblasti.
Sezónní doporučení
Jaro vnáší do historického srdce hlavního města svěží probuzení, kdy okolní uličky ožívají mírným slunečním svitem a prodlužující se dnem. Sluneční paprsky pronikají úzkými průchody a vytvářejí na starobylém zdivu zajímavé hry stínů, které ocení každý milovník fotografování. V tomto období zde ještě nepanuje největší turistický nápor, což umožňuje klidné rozjímání v tichém interiéru. Pro jarní návštěvu zvolte pohodlnou pevnou obuv na historickou dlažbu a lehčí kabát, který vás ochrání před chladnějším větrem vanoucím z Vltavy. Nejvhodnější čas pro prohlídku je dopoledne, kdy je okolí nejméně zalidněné a atmosféra je nejpoklidnější.
Léto přináší do metropole hlavní turistickou sezónu plnou slunce, dlouhých světlých večerů a živé městské energie. Interiér chrámu poskytuje příjemné chladivé útočiště před odpoledním horkem a silným žárem sálajícím z rozpálených ulic. Paprsky slunce dopadají pod ostrým úhlem a prosvětlují vnitřní prostory do hloubky. Oblečte si vzdušné oblečení vhodné pro teplé letní dny, ale nezapomeňte na pokrývku ramen, která se pro vstup do posvátných prostor sluší.
Podzim proměňuje Prahu v malebnou krajinu zahalenou do zlatožlutých barev a občasných ranních mlh. Atmosféra v okolí starobylé svatyně je melancholická, ztišená a vybízející k hlubšímu zamyšlení, podpořená dřívějším soumrakem. Světlo je měkké, rozptýlené a dodává celému místu jedinečný historický ráz bez letního shonu. Praktická rada pro toto období zahrnuje nošení teplejšího oblečení, nepromokavé obuvi a skládacího deštníku kvůli častějším přeháňkám. Nejlepší čas pro návštěvu nastává během odpoledních hodin, kdy slunce klesá níže a vytváří specifické stíny na fasádách domů.
Zima halí historické centrum do ticha, někdy i sněhové pokrývky, a nabízí nejintimnější prožitek z celé stavby. Osvětlení je velmi tlumené a brzká tma brzy rozsvítí pouliční lampy, které dodávají celému místu starosvětský a pohádkový ráz, zejména v předvánočním čase. Nejvhodnější denní doba pro zimní prohlídku je poledne, kdy je venku nejtepleji a denní světlo dosahuje svého maxima, než se brzy odpoledne opět zatmí.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: VitVit / CC BY 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře