Kostel svatého Jakuba (Kasejovice) Kostel

Kostel svatého Jakuba Staršího v Kasejovicích je farní chrám postavený na nejvyšším místě náměstí severní části obce, v okrese Plzeň-jih. Tento historický objekt se pyšní dominantní pozicí a je chráněn jako kulturní památka od roku 1963. Původně stavba z rané gotiky byla postavena v poslední třetině 13. století, což ji činí jednou z nejstarších a nejvýznamnějších architektonických památek regionu.

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1356. Odborné studie však datují jeho vznik do období kolem roku 1270, kdy byl majitelem Kasejovic pan Zdeslav, předek Sezemy a Protivy z Frymburku. Rodový erbovní znak rodiny byla oslí hlava na zlatém štítu. Zdeslav se rozhodl postavit kostel až na sklonku života, což mělo za cíl zajistit stabilní duchovní správu pro obyvatele místa i poskytnout možnost se zviditelnit. Během staletí byl chrám několikrát postižen požáry, největší z nich v roce 1791. Po těchto událostech proběhly významné rekonstrukce a úpravy, které změnily jeho původní gotický vzhled.

Architektonicky je kostel charakterizován orientovanou stavbou s obdélní lodí a téměř čtvercovým presbytářem, odděleným mohutným triumfálním obloukem. Presbytář je zaklenut křížovou klenbou s hranolovými žebry a zdobenými konzolami. Nejvýraznějším gotickým prvkem je bohatě zdobený ústupkový portál hlavního vchodu se sloupky a révovými listy. Kostelní hranolová věž, vetknutá do jihozápadního nároží lodi, byla v roce 1892 navýšena o jedno patro kvůli instalaci hodin.

Zajímavostí je zasvěcení kostela svatému Jakubovi Staršímu, což se předpokládá být spojeno s místní těžbou a rýžováním zlata. Svatý Jakub byl uctíván nejen jako patron poutníků, ale i horníků, což odpovídalo historickému kontextu Kasejovic, kde se těžba zlata již od pravěku provozovala. Ve 14. století vypukla zlatá horečka a doly byly v plném provozu.

Vlastníci a správci kostela prošli několika změnami během jeho historie. Po prvním písemném svědectví o chrámu v roce 1356 byl objekt postižen požárem v roce 1791, což vedlo k barokizaci na počátku 18. století. Další významné úpravy proběhly v letech 1856, 1868 a 1892, které zahrnovaly renovace a modernizace interiéru či exteriéru.

Klíčovou událostí bylo povýšení stavby na děkanství v roce 1897. Matriky se zde vedou nepřetržitě od roku 1646, což je důležité pro historické studium regionu. V roce 1965 natáčel Zdeněk Podskalský v areálu a interiéru kostela scény filmu Bílá paní.

Dnes stojí kostel svatého Jakuba jako svědectví o bohaté historii Kasejovic. Jeho architektura, která kombinuje prvky rané gotiky a barokních úprav, přitahuje návštěvníky z celého regionu. Přístupnost chrámu je snadná, což činí tento objekt ideálním místem pro ty, kteří se zajímají o historii a architekturu. Návštěva kostela nabízí nejen pohled na krásnou památku, ale také příležitost prozkoumat bohatou minulost této oblasti.