Kostel svatého Jakuba Staršího patří mezi významné barokní stavby střední Moravy. Orientovaný farní chrám je chráněn jako kulturní památka a jeho historie sahá hlouběji, než by mohla laická oko předpokládat. Přestože dnešní stavba pochází z poloviny 18. století, obec si její existenci připomíná již od roku 1406, kdy je kostel v místních záznamech poprvé zmíněn.

Současná pozdně barokní stavba byla vystavěna v roce 1752. V té době sloužil farnosti jako farář Jeremiáš Josef Frank. Kostel vznikal v době, kdy barokní styl již pomalu ustupoval novějším trendům, což se projevuje v jeho relativně sklonném architektonickém řešení. Stavba tak představuje poslední vlnu tohoto architektonického období v regionu.

Zajímavým nálezem bylo v roce 1888, kdy při obnově dlažby descobitele byla pod podlahou kostela objevena dvojice starších hrobů – jedna hrobka se šesti rakvemi a druhá větších rozměrů umístěná pod kruchtou. Tento nález naznačuje, že na místě dnešního kostela mohla existovat starší sakrální stavba.

Stavba má rozprostíraný půdorys s jednolodní lodí, kterou na východě uzavírá užší presbytérium s půlkruhovým závěrem. Na jižní straně je přisazena sakristie. Věž s částečně vtaženou podobou vstupuje do západního průčelí a vytváří výrazný prvek fasády. Nad hlavním portálem se nachází pískovcový erb rodu Lichtenštejnů, který v minulosti měl ke kostelu vztah. Nad erbem jsou umístěny dvě niky se sochami – svatého Jakuba Staršího v nadživotní velikosti a Pieta v menším měřítku. Fasády člení lizénové rámy a obdélná okna s segmentovými završeními. Věž vystupuje s půlkruhově uzavřenými okny a pod římsou nese hodiny. Interiér kostela zaujímá charakteristická klenba tvořená čtyřmi poli pruské placky s lunetovými výsečemi. Prostor člení pilastry nesoucí obíhající římsu. Věž skrývá původní gotické zvony.

V průběhu 20. století se kostel dočkal několika podstatných zásahů. Roku 1938 byl v interiéru proveden generální opravy a kostelu byla poskytnuta elektrifikace. Nejrozsáhlejší prací byla pak oprava střechy v letech 1973 až 1974, kdy se původní břidlicová krytina nahradila eternitem a střecha věže byla pokryta měděným plechem. Následovaly další práce v letech 1976 až 1977, kdy dostal kostel novou omítku. Poslední zásadní opravou byla renovace fasády v období 1995 až 1998. Tyto postupné kroky zachránily stavbu před chátrání a udržely ji v přijatelném stavu pro současnost.

Dodnes slouží kostel své původní funkci. V kapli se konají pravidelné bohoslužby každou neději v 9:30. Středa a pátek jsou určeny pro služby ve střídavém režimu – během zimního času v 17 hodin, během letního času v 18 hodin. Návštěva kostela tak může být součástí výletu po Městečku Trnávce a jeho panorama s nedalekou ruinou hradu Cimburk poskytuje návštěvníkům autentický pohled na architektonické dědictví regionu.