kostel svatého Jakuba Většího (Hodonice) Kostel

Kostel sv. Jakuba Staršího stojí v obci Hodonice v okresu Znojmo jako farní chrám místní komunity. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1281, kdy si patronát nad kostelem vzali křižovníci s červenou hvězdou z nedalekého Hradiště u Znojma – důkaz jejich vlivu v regionu.

Jádro stavby vzniklo v první polovině 13. století v románském slohu. Asi sto let po jeho vzniku bylo k původnímu kostelu přistavěno kněžiště, které postupně proměňovalo jeho charakter. V 15. století přibyla menší věž při jihozápadním nároží, která obsahuje vřetenovité schodiště – zajímavý architektonický detail z pozdního středověku. Hlavní kostelní věž je mladší, ale podklady neurčují přesně kdy vznikla.

Koncem 17. století kostelem prošly výrazné úpravy. Původně plochostropá loď byla zaklenuta, což zásadně změnilo její vzhled. V téže době sem vestavěli hudební kruchtu, prolámali nová okna a přizpůsobili tak stavbu měnícím se potřebám liturgie a tiché chvíle. O století později, v osmnáctém století, vznikla ohradní zeď kolem celého areálu. Poslední větší úpravou bylo v roce 1854 přistavění nové sakristie s oratoří, která slouží až do dnešních dnů.

Architektonicky se jedná o jednolodní stavbu s odsazeným kněžištěm a obdélníkovou lodí. V ose západního průčelí stojí hranolová věž v ose. Kněžiště má hladké fasády prolomené okny se středovým prutem. Vstup je řešen jako předsíň se zaklenutou valenou klenbou s výsečemi, nad níž je zasazen kamenný sedlový portál. Kněžiště samotné je zaklenuto dvěma poli křížové žebrové klenby a otevírá se do lodi půlkruhovým vítězným obloukem. V severní zdi je stále viditelný zbytek původního sanktuária. Hudební kruchta je nesena jedním široce rozkročeným obloukem a byla později rozšířena o novodobý dřevěný balkón s varhanami.

Vnitřek si zachoval řadu cenných věcí. Hlavní oltář pochází z poloviny 18. století a uprostřed má obraz patrona chrámu z 19. století. V kněžišti i lodi se dochovaly rokokové lavice, které dodávají interiéru jednotu stylu.

Návštěva kostela nabízí zajímavou cestu staletími středoevropské sakrální architektury – od romanských základů přes gotické a renesanční úpravy až po barokní a rokokové vybavení. Mimo architektonické kouzlo je to především místo, kde se snoubí místní historie s osobní zbožností jeho věřících.