Kostel svatého Jiljí v Praze Kostel
Kostel svatého Jiljí je pozoruhodný gotický kostel románského původu, který se nachází na Starém Městě pražském. Je pozoruhodný svou historií sahající až do 13. století a svou architekturou charakteristickou pro středověkou Evropu. Kostel je významný svou spojitostí s českými králi a náboženskými osobnostmi.
Kostel svatého Jiljí vznikl v roce 1238, kdy pražský biskup Jan II. z Dražic založil kolegiátní kapitulu. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1238 v souvislosti s řádem německých rytířů, kteří se usadili vedle kostelíka. Později byl kostel několikrát stavebně upravován. Hřbitov jej obklopoval až do zrušení v 16. století.
Současná gotická obdélníková podoba trojlodního kostela se dvěma věžemi na západní straně pochází z přestavby, kterou v roce 1339 inicioval pražský biskup Jan IV. z Dražic. Ve stavební činnosti pokračoval také jeho nástupce, první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Znaky obou primasů se nacházejí na průčelí vstupu do chrámu: erb se třemi listy vinné révy patří Janovi IV. z Dražic, erb s přední půlkou koňského těla pak Arnoštovi z Pardubic.
Kostel byl vysvěcen 4. května 1371 arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi za přítomnosti krále Karla IV., jeho manželky Alžběty Pomořanské a syna Václava IV. Významným místním kazatelem byl od roku 1364 Jan Milíč z Kroměříže. Členem kapituly byl pravděpodobně i sv. Jan Nepomucký, který zde zřejmě působil v letech 1387–1388.
Během husitských nepokojů, roku 1420 místní kapitula zanikla a kostel se stal farním strany podobojí pod správou Jana z Příbramě. 28. června 1432 střechu kostela zachvátil silný požár po úderu blesku. Silnému čtyřhodinovému požáru podlehla celá střecha a dokonce byly roztaveny zvony. V pravé-jižní věži dnes opět visí tři zvony, které byly po požáru znovu ulity v roce 1437 pražským zvonařem Jeronýmem. Největší z nich „Jiljí” vážící asi 2800 kg, je nejstarší zvon v Praze. Zvon „Dominik” pochází ze 17. století a zvon „Maria” byl nově vyroben teprve roku 1831.
Dnešní charakteristická silueta chrámu nese stopy rekonstrukce z patnáctého století, protože pouze pravá věž byla v roce 1826 opravena, kdy dostala střechu v podobě jehlanu, zatímco levá věž již nebyla dokončena. 7. května 1625 král Ferdinand II. předal kostel do užívání dominikánům, kteří zde v místech původního hřbitova a staré farní školy vystavěli rozsáhlý čtyřkřídlý klášter podle stavebních plánů italských architektů Carla Luraga a Giovanniho Domenica Orsiho.
Původně gotické síňové trojlodí o stejně vysokých lodích v barokní době upravil architekt František Maxmilián Kaňka: vytvořil mělký prostor kněžiště, lodi nově zaklenul českými plackami na čtveřici pilířů, a doplnil barokní dekorací se štuky. Fresky s apoteózou dominikánského řádu, výjevy ze života jejich nejvýznamnějších členů sv. Dominika a sv. Tomáše Akvinského a patrona kostela sv. Jiljí provedl Václav Vavřinec Reiner v letech 1734–1735. Štukatury provedl v Čechách usazený Ital Bernardo Spinetti.
Hlavní oltář kostela je dílem Antonína Stevense z let 1660–1662. Na svatostánku jsou po stranách mladší sochy Immaculaty, sochy sv. Řehoře Velikého a sv. Pia V., nahoře je Apoteóza sv. Jiljí. Sochařská výzdoba včetně obrazového rámu je dílem Františka Ignáce Weisse z roku 1734. Další oltáře jsou dílem různých umělců a sochařů z různých období.
Kostel svatého Jiljí je pozoruhodný svou historií a architekturou. Je významný svou spojitostí s českými králi a náboženskými osobnostmi.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1238
- Založení kolegiátní kapituly biskupem Janem II. z Dražic.
- 1339
- Iniciace gotické přestavby biskupem Janem IV. z Dražic.
- 1371
- Vysvěcení kostela arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi.
- 1432
- Silný požár střechy kostela po úderu blesku.
- 1625
- Předání kostela do užívání dominikánům králem Ferdinandem II.
Stavební vývoj
Původně románský kostel byl v 14. století přestavěn do gotického trojlodí se dvěma věžemi. V barokním období proběhla vnitřní rekonstrukce pod vedením Františka Maxmiliána Kanky. Současná silueta chrámu nese stopy rekonstrukce z patnáctého století.
Historické události
V roce 1371 byl kostel vysvěcen arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi. V roce 1432 zasáhl kostel silný požár po úderu blesku, který zničil střechu. V roce 1625 byl kostel předán do užívání dominikánům králem Ferdinandem II.
Vlastníci
Pražský biskup od roku 1238, od roku 1625 dominikáni.
Zajímavosti
– Kostel svatého Jiljí je pozoruhodný gotický kostel románského původu, který se nachází na Starém Městě pražském. – Je pozoruhodný svou historií sahající až do 13. století a svou architekturou charakteristickou pro středověkou Evropu. – Kostel je významný svou spojitostí s českými králi a náboženskými osobnostmi. – První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1238 v souvislosti s řádem německých rytířů, kteří se usadili vedle kostelíka. – Kostel byl vysvěcen 4. května 1371 arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi za přítomnosti krále Karla IV., jeho manželky Alžběty Pomořanské a syna Václava IV. – Během husitských nepokojů, roku 1420 místní kapitula zanikla a kostel se stal farním strany podobojí pod správou Jana z Příbramě. – 28. června 1432 střechu kostela zachvátil silný požár po úderu blesku. – Silnému čtyřhodinovému požáru podlehla celá střecha a dokonce byly roztaveny zvony. – V pravé-jižní věži dnes opět visí tři zvony, které byly po požáru znovu ulity v roce 1437 pražským zvonařem Jeronýmem. – Největší z nich „Jiljí” vážící asi 2800 kg, je nejstarší zvon v Praze. – Zvon „Dominik” pochází ze 17. století a zvon „Maria” byl nově vyroben teprve roku 1831. – Dnešní charakteristická silueta chrámu nese stopy rekonstrukce z patnáctého století, protože pouze pravá věž byla v roce 1826 opravena, kdy dostala střechu v podobě jehlanu, zatímco levá věž již nebyla dokončena. – 7. května 1625 král Ferdinand II. předal kostel do užívání dominikánům, kteří zde v místech původního hřbitova a staré farní školy vystavěli rozsáhlý čtyřkřídlý klášter podle stavebních plánů italských architektů Carla Luraga a Giovanniho Domenica Orsiho. – Původně gotické síňové trojlodí o stejně vysokých lodích v barokní době upravil architekt František Maxmilián Kaňka: vytvořil mělký prostor kněžiště, lodi nově zaklenul českými plackami na čtveřici pilířů, a doplnil barokní dekorací se štuky. – Fresky s apoteózou dominikánského řádu, výjevy ze života jejich nejvýznamnějších členů sv. Dominika a sv. Tomáše Akvinského a patrona kostela sv. Jiljí provedl Václav Vavřinec Reiner v letech 1734–1735. – Štukatury provedl v Čechách usazený Ital Bernardo Spinetti. – Hlavní oltář kostela je dílem Antonína Steva.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v srdci pražského Starého Města. Stojíte právě před jedním z nejdůležitějších a nejstarších míst v celém tomto městě. Před vašima očima se tyčí kostel svatého Jiljí, místo, které v sobě nese stísněné věky a nespočet příběhů, jež se odehrály v těchto ulicích. Cítíte tu váhu historie, která vás právě teď obklopuje? Tato stavba není jen zdí a kamenem, je to živý svědek všeho, čím Praha prošla. Když se nyní podíváte na celkovou podobu tohoto kostela, uvidíte neuvěřitelný spojení různých dob a stylů, které se zde v průběhu staletí propletly do jednoho celku.
Abychom pochopili, co právě vidíte, musíme se společně vrátit hluboko do minulosti, až do třináctého století. Celá tato cesta začala v roce 1238, kdy biskup Jan II. z Dražic položil první základy této kolegiátní kapituly. V té době zde ještě nenajdete tu dnešní podobu, ale spíše základy románského původu, které jsou základem všeho, co vidíte dnes. Postupem času se však potřeby lidí i duchovní život města měnil. V roce 1339 se pak díky iniciativě biskupa Jana IV. z Dražic spustila velká přestavba, která kostelu vdechla jeho dnešní gotický charakter. Tento proces vrcholil v roce 1371, kdy arcibiskup Jan Oček z Vlašimi kostel slavnostně vysvěcoval. Je fascinující pomyslet si, jak se tento prostor měnil s každou novou generací lidí, kteří ho stavěli a opravovali.
Nyní věnujte pozornost samotné architektuře, která vás nyní obklopuje. Kostel má svou současnou trojlodnou podobu, což znamená, že jeho vnitřní prostor je rozdělen na tři hlavní části, které vytvářejí pocit prostornosti a vznešenosti. I když dominují gotické tvary, které vnímáte v celkové struktuře, musíte si uvědomit, že interiér prošel v barokní době velmi zásadními změnami. Pokud se budete dívat dovnitř, všimněte si bohaté výzdoby a nového zaklenění, které byly přidány právě v této době, aby prostor působil ještě více oslnivě a bohatě. Tato práce byla dílem mnoha velkých mistrů, jejichž jména se v dějinách architektury zapsala zlatým písmem. Mezi ty, kteří formovali vzhled tohoto místa, patří například Carlo Lurago, Giovanni Domenico Orsi nebo František Maxmilián Kaňka. Podívejte se na detaily a zkuste si představit práci mistrů jako Bernardo Spinetti, Antonín Stevens či František Ignác Weiss. Každý z nich přinesl svůj vlastní dotek, který dnes tvoří tuto složitou a krásnou skládanici stylů.
Tento kostel však nebyl jen budovou pro modlitby, byl to také domov pro ty nejvýznamnější postavy naší země. V těchto prostorách se pohybovali králové i velcí duchovní vůdci. Můžete si představit, jak zde v pokoře stávali český král Karel IV. nebo jeho syn Václav IV. V těchto místech se pohybovala i královna Alžběta Pomořanská. Kostel je také úzce spjat s náboženským životem a postavami jako Jan Milíč z Kroměříže či svatý Jan Nepomucký. Je to místo, kde se politika střetávala s vírou a kde se rozhodovaly osudy mnoha lidí. I král Ferdinand II. zanechal svou stopu, když v roce 1625 předal tento kostel do užívání dominikánům, kteří zde usadili svůj klášter, jenž se nachází v těsné blízkosti.
I když se zdá, že se historie točí v klidu, náhlé události zde často měnily vše. Jedním z nejvíce dramatických okamžiků byl rok 1432. Představte si tu bouři a hrom, jak v noci zasáhl silný blesk přímo do střechy tohoto kostela. Požár byl tak ničivý, že se muselo vše znovu řešit a opravovat. Tato událost nám připomíná, jak křehká může být lidská díla před silami přírody, ale zároveň jak silná je vůle lidí, kteří se rozhodnou vše znovu postavit.
Nyní vás nechám s jednou myšlenkou, která vás možná zaujme. Přemýšlejte o tom, kolik tisíc lidí už před vámi stálo přesně na tomto místě. Kolik pohledů, kolik strachů a kolik radosti tyto zdi zažily? Kostel svatého Jiljí není jen památkou, je to neustálý dialog mezi minulostí a přítomností. Každý kámen, který nyní vidíte, má svou vlastní paměť.
Děkujeme vám, že jste se se námi vydali na tuto krátkou cestu časem. Doufáme, že vás tento pohled na kostel svatého Jiljí obohatil a že vám pomohl lépe pochopit duši staré Prahy. Nyní se můžete volně vydat na další prohlídku okolí, procházet se úzkými uličkami Starého Města a hledat další skrytá tajemství, která toto město nabízí. Přejeme vám krásnou procházku a mnoho dalších zážitků. Sbohem.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas navštívit kostel svatého Jiljí je během jara a léta, kdy je počasí slunečné a světlo je vhodné pro fotografování.
Kostel se nachází v centru Prahy, takže je dobře dostupný veřejnou dopravou. Můžete se zastavit na zastávce Staromestska a následně sejít k kostelu.
Je vhodné si přinést fotoaparát, protože kostel má krásné architektonické detaily a zajímavé světlo.
V okolí kostela se nachází Staromestske náměstí, Husova ulice a ulice Zlatá. Všechny tyto lokality jsou zajímavé pro prohlídku.
Pokud navštívíte kostel s dětmi, můžete si prohlédnout kostel a poté sejít do nedalekého parku, kde se nachází dětské hřiště.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Praha, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka. Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Natáčelo se zde
- Amadeus (1984) film
Zdroj: Wikidata (vlastnost „místo natáčení“) · Všechna filmová místa
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Staroměstské náměstí a ulice Zlatá, Husova, Jilská a Jalovcová.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Kostel svatého Jiljí a jeho okolí
1. Staroměstské náměstí (náměstí) - Toto je největší a nejznámější náměstí v Praze, známé svou historií a architekturou. Je to ideální místo pro začátek vašeho výletu, kde můžete užít si pohled na gotické domy a středověký charakter oblasti.
2. Kostel svatého Jiljí (kostel) - Hlavním cílem vaší trasy je tento barokní kostel, který se nachází na severovýchodním rohu Staroměstského náměstí. Je známý svou výškovou věží a bohatou historií spojenou s husitskými válkami.
3. Ulice Zlatá (ulice) - Po prozkoumání kostela se podívejte na ulici Zlatá, která vede od náměstí k Malé Straně. Je to jedna z nejstarších a nejpamátkově cennějších ulic Prahy, známá svými historickými domy a krásnou architekturou.
4. Ulice Husova (ulice) - Tato ulička vede od Staroměstského náměstí k Malostranskému mostu. Je známá svým historickým významem a krásnou architekturou, která připomíná minulost Prahy.
5. Ulice Jilská (ulice) - Po procházce ulicí Husova se podívejte na ulici Jilská, která vede od Staroměstského náměstí k Malostranskému mostu. Je to místo plné historických budov a krásných pohledů.
6. Ulice Jalovcová (ulice) - K závěru vašeho výletu se podívejte na ulici Jalovcovou, která je součástí Starého Města a nabízí pohledy na historické domy a uličky. Je ideální pro uzavření cesty poznáním dalších zajímavostí oblasti.
Tato trasa vás provede krátkou, ale bohatou historickou částí Prahy, kde můžete užít si architekturu a atmosféru Starého Města.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se okolí kostela svatého Jiljí v Praze proměňuje do živých barev kvetoucích stromů a keřů, což poskytuje krásný pozadí pro návštěvu. Slunce začíná vyšplhat na obloze déle, takže je ideální navštívit kostel v rané části dne, aby se užil dlouhých a teplých slunečných paprsků. V této době může být okolí přirozenější kvůli ranním mlham, které se rozplynou s postupem dne. Doporučuje se nosit oblečení vhodné pro mírné teploty — krátké rukavice a lehký kabát mohou být užitečné v chladnějších ráno a večer.
Léto: Léto přináší dlouhé, slunečné dny, které znamenají ideální podmínky pro návštěvu kostela svatého Jiljí. Slunce osvětluje architektonické detaily stavby a může vytvořit působivé stíny, které zdůrazňují její historickou krásu. V této sezóně je vhodné navštívit kostel včas ráno nebo pozdě večer, abyste se vyhnuli přehřátým poledním hodinám a zároveň užili dlouhého slunečného svitu. Doporučuje se nosit lehké oblečení a ochranné sluneční brýle, aby bylo možné bezpečně prozkoumat okolí i v přímých paprscích slunce.
Podzim: V podzimu se Praha proměňuje do zlatých a rudých barev, což dává kostelu svatého Jiljí unikátní atmosféru. Slunečné ráno mohou být stále teplá, ale s postupem dne se začínají rychle chladnout a nastavovat mraky. Je vhodné navštívit kostel v rané části dne, kdy je slunce ještě na obloze, aby bylo možné užít jeho tepla i světla. Doporučuje se nosit vrstvené oblečení — od lehkých šatů až po pevný kabát nebo plášť, který pomůže přizpůsobit se rychle měnícím se teplotám.
Zima: Zimní návštěva kostela svatého Jiljí nabízí jedinečné pohledy na Prahu pokrytou sněhem, což dává stavbě romantický a tajemný vzhled. Sluneční paprsky se mohou promítat skrz chladnou vzduchovou atmosféru, přidávající kostelu světelné efekty. Navštívit kostel během zimy je nejlepší v raném odpoledni, kdy se slunce začíná vyšplhávat nad mraky a může osvítit sněžné krajinou. Doporučuje se nosit teplé oblečení — koženky nebo tepelné kalhoty, pevný kabát a ochranné rukavice, abyste byli připraveni na chladnou zimní atmosféru.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Gampe / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Příběh: Kostel svatého Jiljí v Praze
„Tady končí tvá cesta, hříšníku, nebo začíná tvé vykoupení,“ zasyčel Matěj a pevně sevřel rukojeť dýky, kterou držel těsně u hrdla svého bratra. Stáli v hlu…
Číst příběh
Pověst: Kostel svatého Jiljí v Praze
Traduje se, že v noci před svátkem svatého Petra a Pavla roku 1432 se nad Starým Městem pražským stahovala mračna tak těžká a tmavá, jako by sám nebe chtěl s…
Číst příběhFotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře