Kostel svatého Martina (Brtníky) Kostel
Objekt se nedochoval — na místě dnes nestojí. Následující text popisuje jeho historii, ne současnou návštěvu.
Kostel svatého Martina je historickou památkou v obci Brtníky v okrese Děčín (Ústecký kraj). Tento barokní římskokatolický farní chrám byl postaven v letech 1709–1717 podle návrhu architekta Zachariase Hoffmanna. Původně sloužil jako duchovní středisko místních obyvatel. Po druhé světové válce však postupně chátral a v roce 1975 byl na pokyn Okresního národního výboru demolován. Navzdory tomuto osudu zůstává zajímavou součástí místních dějin.
Historie stavby sahá do 12. století, kdy se v Brtnících podle nepodložených zpráv nacházela kaple. První kostel pravděpodobně vznikl kolem roku 1240 severně od dnešní fary. V urbářích z let 1445 a 1446 je zmínka o chrámu patřícím k panství Tolštejn. Po přechodu obce k protestantismu v roce 1534 se farnost rozšířila i na obyvatele saského Saupsdorfu. Během rekatolizace v 17. století byl kostel filiálkou lipovského a později mikulášovického chrámu. Po vybudování nového objektu byl znovu osamostatněn.
Stavba nového kostela začala v roce 1709 položením základního kamene hraběnkou Marií Anežkou Salm-Reifferscheidtovou. Plány navrhl a stavbu dozoroval Zacharias Hoffmann, který pro ni vybudoval i kostel Navštívení Panny Marie v Lobendavě. Tesařské práce zajišťoval Andreas Breuer z Hrádku nad Nisou. Kostel byl dokončen v roce 1716, věž byla dostavěna následujícího roku za cenu 1 200 říšských tolarů. Prvním farářem se stal Johann Christoph Donath.
Architektonicky šlo o jednolodní stavbu s obdélným půdorysem a orientovaným presbytářem zakončeným venkovní chodbou. K západnímu průčelí přiléhala věž, která byla od třetího patra osmiboká s cibulovitou bání. Interiér byl po požáru z roku 1774, jenž zničil většinu vybavení, obnoven v konci 18. a přelomem 19. století. Plochý strop lodi zdobily starozákonní výjevy. Mezi důležité prvky patřil oltářní obraz svatého Martina od Dominika Kindermanna a obraz svatého Jana Nepomuckého od Johanna Birnbauma.
Po druhé světové válce kostel postupně chátral, přestože byly podniknuty některé opravy. V roce 1935 byla střecha věže nahrazena plechem a sluneční hodiny obnovil rumburský malíř Pfohl. Navzdory pokusům o záchranu bylo v roce 1975 rozhodnuto o demolici.
Kostel svatého Martina v Brtnících byl příkladem barokní architektury a důležitou součástí místní historie. I když již neexistuje, jeho památka žije ve vzpomínkách obyvatel a záznamech o minulosti této lokality. Pro návštěvníky je zajímavé prozkoumat historický kontext a architektonické prvky, které stavba kdysi měla. Navzdory svému nešťastnému osudu zůstává důležitou součástí kulturního dědictví obce Brtníky a její historie je stále hodná pozornosti.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1709
- položení základního kamene nového kostela
- 1717
- dokončení stavby a věže
- 1774
- požár, který zničil většinu vnitřního vybavení
- 1975
- demolice kostela
Stavební vývoj
Jedná se o barokní jednolodnou stavbu na obdélném půdorysu s věží a cibulovitou bání. Interiér zdobily starozákonní výjevy na plochém stropu a mobiliář pocházel převážně z konce 18. století. V 30. letech 20. století proběhla úprava střechy věží plechem a obnovení slunečních hodin.
Historické události
1709–1717 stavba kostela, 1774 poškození požárem, 1975 demolice objektu
Vlastníci
Panství Lipová (hraběnka Marie Anežka Salm-Reifferscheidtová)
Zajímavosti
- Kostel svatého Martina byl postaven v letech 1709–1717 podle návrhu architekta Zachariase Hoffmanna. - Původně sloužil jako duchovní středisko místních obyvatel, ale po druhé světové válce chátral a byl v roce 1975 demolován. - Historie stavby sahá do 12. století, kdy se podle nepodložených zpráv nacházela kaple, první kostel vznikl kolem roku 1240 severně od dnešní fary. - Zacharias Hoffmann navrhl a dozoroval stavbu nového kostela, který byl dokončen v roce 1716 s věží dostavěnou následujícího roku za cenu 1 200 říšských tolarů. - Architektonicky šlo o jednolodní stavbu s obdélným půdorysem a orientovaným presbytářem, po požáru z roku 1774 byl interiér obnoven v konci 18. a přelomem 19. století.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Martina v Brtníkách byl římskokatolický farní kostel. Postavil ho Zacharias Hoffmann v letech 1709 až 1717 v barokním slohu. Dnes už nestojí. Po druhé světové válce chátral a roku 1975 byl z popudu děčínského Okresního národního výboru zbořen, přestože ještě v letech 1966 až 1974 byl veden jako kulturní památka.
Kostel v Brtníkách měl předchůdce. Podle nepodložených zpráv tu stála kaple už v polovině 12. století a roku 1240 měl vzniknout první, pravděpodobně dřevěný kostel. Doloženě ho zmiňují až urbáře Berků z Dubé z let 1445 a 1446. Ves roku 1534 přestoupila k protestantství a krátce k ní patřil i saský Saupsdorf. Obě obce spojovala kostelní stezka. V době rekatolizace se brtnický kostel kvůli nedostatku kněží stal filiálkou Lipové a později Mikulášovic.
Starý kostel rostoucí vsi nestačil. Obyvatelé proto roku 1700 žádali o jeho rozšíření. Majitelka lipovského panství, hraběnka Marie Anežka Salm-Reifferscheidtová, se ale rozhodla postavit kostel zcela nový. Základní kámen byl položen roku 1709. Plány i stavbu svěřila Zachariasi Hoffmannovi z Lipové. Tesařské práce vedl Andreas Breuer z Hrádku nad Nisou a vydatně pomáhali místní farníci. Kostel byl dokončen roku 1716, věž o rok později a stála 1200 říšských tolarů. Místní učitel Zacharias Herlt, který na stavbě působil jako písař a stavbyvedoucí, uložil do špice věže pamětní listiny.
Šlo o jednolodní stavbu na obdélném půdorysu. K západnímu průčelí přiléhala věž, od třetího patra osmiboká, zakončená cibulovitou bání. Presbytář byl půlkruhově zakončený a obcházela ho venkovní chodba. Plochý strop lodi zdobily výjevy ze Starého zákona.
Roku 1774 kostel poškodil požár a shořela většina vybavení. Proto pocházel mobiliář převážně z konce 18. a přelomu 18. a 19. století. Oltářní obraz svatého Martina namaloval roku 1795 šluknovský malíř Dominik Kindermann. Obraz svatého Jana Nepomuckého na bočním oltáři vytvořil Johann Birnbaum z Jiřetína. Poslední varhany s devatenácti rejstříky postavil roku 1924 břevnovský varhanář Josef Růžička.
Z kostela se dochovaly tři zvony, dnes uložené v rumburské Loretě. Nejstarší z nich údajně pochází z 15. století. Patrová fara, postavená současně s kostelem, vyhořela v roce 2012.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Osady Kopec a Hinterhermsdorf, Lipová, Loretu v Rumburku
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: autor neuveden / Public domain — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře