Kostel svatého Martina (Jindřichovice) Kostel

Kostel svatého Martina v Jindřichovicích v okrese Sokolov v Karlovarském kraji je římskokatolický filiální kostel z druhé poloviny 17. století. Stavba je pozoruhodná unikátní kombinací prvků gotiky, renesance a raného baroka, díky čemuž představuje v regionu slohovou raritou. Od roku 1963 je objekt chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historické prameny naznačují, že svatostánek svatého Martina v Jindřichovicích stál již v první polovině 14. století, o čemž svědčí listina z 1. července 1340. Není však jasné, zda šlo o kapli či kostelík. Současný chrám začali stavět v roce 1658 pod patronací Jana Hartvíka Nostice-Rhienecka. Byl slavnostně vysvěcen v lednu 1661. Vznikal v období, kdy se v českých zemích po třicetleté válce začal prosazovat reprezentativní styl raného baroka.

Architektonicky jde o jednolodní orientovanou stavbu s polygonálním presbytářem. K jeho jižní stěně přiléhá hranolitá věž, která v horních patrech přechází v osmihran. Kostel kombinuje archaické gotické motivy, které přežily renesanci, s prvky raného baroka. Gotická tradice je patrná v půdorysu, závěru kněžiště, oknech a opěrácích. Renesanční charakter mají vchody a průchody obloukového typu s většinou skosenou hranou, rovněž portál s trojúhelným frontonem u jižního vchodu do lodi. Raně barokní jsou valené a křížové klenby v sakristii, panské oratoři a předsíni, která byla k jižní straně přizděna v roce 1740.

K dalším detailům patří triumfální lomený oblouk, kůr se sloupy na západní straně lodi, malby stropu a kněžiště, vitráže v oknech kněžiště a masivní obloučkový vlys pod římsou věže. V interiéru dominuje empírový oltář z roku 1804, dílo loketského sochaře Johanna Wildta a malíře Josefa Sättlera. Tito autoři se společně podíleli i na nové kazatelně z roku 1797. Nynější oltářní obraz pochází z roku 1851 a je dílem malíře Karla Svobody.

Osud stavby byl v roce 1802 dramaticky ovlivněn bleskem, který kolem jedenácté večer zasáhl věž. Následný požár zničil věž, mobiliář, oltář a staré dřevěné konstrukce. Z kostela zbylo torzo tvořené hlavními obvodovými zdmi, klenbami a částí sakristie. Hrabě Bedřich Nostic nechal objekt na své náklady obnovit. Opravy trvaly pět měsíců a v podstatě obnovily původní podobu, s tím, že byly sníženy hranolová věž a plochostropá loď. Nová střecha byla pokryta dvojitým šindelem a kupole věže opláštěny pocínovaným plechem. V roce 1790 bylo navíc nutné přizdít čtvrtý vnější pilíř k severní stěně kvůli hrozícímu zřícení. Další významné opravy proběhly v roce 1895 a v 50. a 70. letech 20. století, kdy byla vyměněna střešní krytina.

V bezprostřední blízkosti kostela stojí bývalá myslivna a fara čp. 111. Jedná se o pozdně barokní stavbu z konce 18. století s kamenným přízemím a hrázděným patrem, která je rovněž chráněna jako kulturní památka.

Kostel svatého Martina slouží jako významný duchovní a kulturní střed města. Díky specifickému spojení různých architektonických epoch nabízí návštěvníkům pohled na vzácnou syntézu stylů. Je to místo, které stojí za návštěvu pro každého zájemce o historickou architekturu Karlovarského kraje.