Kostel svatého Martina (Řepy) Kostel

Kostel svatého Martina v Praze-Řepích je malý kamenný románský kostel s bohatou historií a architektonickými změnami od 13. století. Nachází se v Žalanského ulici na bývalé návsi blízko autobusové zastávky Ke Kaménce, což ho činí snadno dostupnou cestou pro turisty i místní obyvatele. Celý areál kostela je chráněn jako kulturní památka, což svědčí o jeho historické hodnotě.

Vznik kostela sahá do poloviny 12. století, kdy byl původní dřevěný kostel postaven. Po požáru byla na stejném místě v prvním desetiletí 13. století zbudována kamenná stavba. Za stavebníka je považován pražský měšťan Frovín, který od benediktinského opatství v Břevnově odkoupil ves Řepy. Kostel byl postaven z kamene z nedalekých opukových lomů v Břevnově. Původní románská stavba měla obdélnou lodí, apsidu na východě a hranolovou věž přistavěnou kolem roku 1225. Z této doby se zachoval pozdně románský portál s tympanonem a malovaným křížem.

Architektura kostela prošla několika fázemi úprav, které odrážejí různé historické období. V gotickém období byl nalezen kamenný sanktuář v severní zdi apsidy, který byl zakryt novodobou omítkou. Po staletí nevyužívání, což je dokumentováno zprávou o jeho znovuvysvěcení v roce 1667, došlo k barokním úpravám v 18. století, které zahrnovaly vestavěný barokní oltář do apsidy. V 19. století byly provedeny klasicistní změny, při nichž byl hlavní vstup přemístěn do západní zdi věže a k ní byly přizděny opěráky.

Kostel svatého Martina měl od 13. století hřbitov, který sloužil jako pohřebiště až do 19. století. V roce 1837 byl nový řepský hřbitov vybudován v ulici Žalanského a původní u kostela zrušen. Během výstavby kanalizace v roce 1968 byly odkryty hromadné hroby, pravděpodobně padlých z bitvy na Bílé Hoře.

Ve 20. století se kostel setkal s několika významnými událostmi. Na počátku tohoto století bylo postaveno oplocení, aby se chránily před hospodářskými zvířaty. Po druhé světové válce byly na věži zavěšeny nové zvony zasvěcené svatému Václavovi a svatému Martinovi, které ulil českobudějovický zvonař Rudolf Perner. V 70. letech byl kostel uzavřen a jeho mobiliář odvezen, což vedlo k rychlému chátrání stavby. Koncem 80. let se podařilo začít s statickým zajištěním a v roce 1990 proběhl archeologický výzkum, který pomohl při následující rekonstrukci. Začátkem 90. let byla obnovena středověká podoba kostela s zachováním důležitých historických prvků.

Interiér kombinuje historické prvky s moderními uměleckými přínosy. Při vnitřní výzdobě bylo použito několik málo zachovaných předmětů, jako jsou varhany a obraz malíře Viléma Kandlera. Zajímavým způsobem byly využity i práce moderních umělců, například vitráže sklářů Jiřího Černohorského a Viléma Voňky, plastiky Josefa Bláhy a obrazy jeho bratra Vlastimila Bláhy v nově vystavěné sakristii.

Duchovní správa kostela prošla několika změnami. Původně byl filiálním kostelem farního kostela svatého Fabiána a Šebestiána v Liboci, což je dokumentováno zprávou z roku 1368. Tato situace trvala až do 20. století. Od roku 1996 je kostel svatého Martina farním kostelem Římskokatolické farnosti u kostela sv. Martina Praha-Řepy, s filiálním kostelem v nedalekém kostele Svaté Rodiny v Domově sv. Karla Boromejského v Řepích. Farnost sídlí v sakristii kostela Svaté Rodiny a správcem farnosti je od roku 2020 Řehoř J. Žáček OPraem.

Dnes je kostel svatého Martina nejen důležitým historickým monumentem, ale také aktivním centrem duchovního života v oblasti. Jeho bohoslužby a další služby fungují i během koronavirové doby s ohledem na aktuální možnosti. Kostel je přístupný pro návštěvníky, kteří chtějí objevit jeho bohatou historii a umělecké prvky.

Kostel svatého Martina v Praze-Řepích je skutečně hodnotným místem pro návštěvu. Jeho dlouhodobá historie, architektonické změny a duchovní význam činí z něj nejen památku minulosti, ale i živou součást současné komunity. Prozkoumání tohoto kostela nabízí jedinečný pohled na historii a kulturu České republiky.