Domov svatého Karla Boromejského Klášter
Domov svatého Karla Boromejského v Praze 6 v části Řepy je rozsáhlý čtyřkřídlý klášterní komplex z období historismu. Vznikl v letech 1858–1864. Objekt je pozoruhodný svou proměnlivou funkcí. V minulosti sloužil jako sirotčinec, ženská věznice i polepšovna. Dnes zde funguje ošetřovatelský ústav a místo výkonu trestu pro ženy.
Vznik areálu je spojen s příchodem Milosrdných sester svatého Karla Boromejského do Prahy v roce 1837. V roce 1858 řád koupil za 56 000 zlatých Taicmanův dvůr v obci Řepy. Po odstranění hospodářských budov vznikla plocha pro novou stavbu. Budování dvoupatrového objektu o čtvercovém půdorysu zahájil 30. dubna 1859 stavitel Jan Ripota. Projekt vznikl v době rozmachu sociální péče a filantropie v Rakouském císařství, kdy se rozvíjely řády zaměřené na pomoc nejchudším vrstvám společnosti.
Z architektonického hlediska jde o rozsáhlý čtyřkřídlý celek. Součástí je kaple svaté Rodiny, jejíž kříž na věži byl svěcen 24. srpna 1861. Interiér kaple vyzdobí pozoruhodné malby v beuronském stylu.
Historie objektu je charakterizována častými změnami poslání. V červenci 1860 se zde usídlilo 188 sirotků z Buštěhradu. Pod vedením sestry Pauly z Thiessenhausenu byli vychováváni metodou Dona Bosca. Chlapci studovali krejčírství, truhlářství a obuvnictví, zatímco dívky se učily profesi švadlen, kuchařek či ošetřovatelek. Tato etapa skončila v roce 1864, kdy se v domově rozšířila nebezpečná oční infekce a chovanci byli přesunuti do Karlína.
Od prosince 1864 byl objekt pronaját ministerstvu pro potřeby trestanek z donucovací pracovny na Hradčanech. V letech 1865–1866 byla budova adaptována a zřízeny v ní dílny pro šičky a provaznice. Vedení věznice se ujala sestra Marie Karolína Johana Neumannová a později sestra Charitas hraběnka z Coudenhove. Až do roku 1892 zde fungovala rovněž polepšovna pro mladistvé delikventky.
V roce 1948 došlo k zásadní změně vlastnictví a využití. Komunistický režim se snažil řády likvidovat. Sestry byly odsunuty do textilních továren v pohraničí nebo k péči o duševně nemocné a věznice byla zrušena. Klášter převzal Výzkumný ústav zemědělské techniky. V tomto období došlo k devastaci interiérů. Kostel svaté Rodiny byl využíván jako garáž pro nákladní automobily a zemědělskou techniku.
Po roce 1989 byla zahájena obnova komplexu. V roce 1996 se zde vrátily Milosrdné sestry svatého Karla Boromejského. Dnes zde funguje ošetřovatelský ústav s celodenním stacionářem pro seniory, kterým v roce projde přibližně 500 pacientů. Zároveň zde opět působí oddělení výkonu trestu pro ženy.
K památce patří i zajímavost v podobě hrobu loupežníka Václava Babinského. Nachází se na trestaneckém hřbitově v ulici Žalanského asi kilometr severovýchodně od kláštera. Babinský zde po odpykání svého trestu pracoval jako zahradník až do své smrti.
Domov svatého Karla Boromejského představuje významný příklad architektury historismu a svědčí o dlouhé tradici sociální péče v Praze. Návštěva tohoto místa nabízí vhled do historie řepské trestnice i milosrdné práce sester.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1858
- Koupě Taicmanova dvora v obci Řepy za 56 000 zlatých.
- 1859
- Zahájení stavby nové dvoupatrové budovy pod vedením Jana Ripoty.
- 1860
- Vysvěcení domu a základního kamene kostela Svaté Rodiny.
- 1996
- Obnovení činnosti Domova sv. Karla Boromejského jako ošetřovatelského ústavu.
Stavební vývoj
Stavba dvoupatrové budovy o čtvercovém půdorysu byla zahájena 30. dubna 1859. V letech 1865–1866 byla budova adaptována pro potřeby ženské věznice, včetně zřízení dílen. Součástí komplexu je kaple svaté Rodiny, jejíž kříž na věži byl svěcen v roce 1861.
Historické události
1860 – nastěhování 188 sirotků z Buštěhradu; 1864 – pronájem budovy pro trestanky z Hradčan; 1948 – zrušení věznice a převzetí Výzkumným ústavem zemědělské techniky; 1996 – obnovení činnosti Domova sv. Karla Boromejského.
Vlastníci
Milosrdné sestry svatého Karla Boromejského (od 1858), Výzkumný ústav zemědělské techniky (od 1948), Milosrdné sestry svatého Karla Boromejského (od 1996)
Zajímavosti
– Budova je čtyřkřídlý komplex z období historismu, který vznikl v letech 1858–1864. – Objekt měl proměnlivou funkci a sloužil jako sirotčinec, ženská věznice, polepšovna i ošetřovatelský ústav. – Interiér kaple svaté Rodiny vyzdobí pozoruhodné malby v beuronském stylu. – V období komunismu byl kostel svaté Rodiny využíván jako garáž pro nákladní automobily a zemědělskou techniku. – V blízkosti kláštera se na hřbitově nachází hrob loupežníka Václava Babinského.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte před krásným komplexem kláštera svatého Karla Boromejského v Praze. Stojíte před historickou budovou, která má bohatou a rozmanitou historii. Váš první dojem je určitě fascinující. Před sebou vidíte rokokový komplex s otevřeným průčelím a velkými okny, které propouštějí sluneční světlo. Pojďme se posunout k historickému kontextu, který vám pomůže lépe pochopit význam tohoto místa.
Klášter svatého Karla Boromejského byl postaven mezi lety 1858 a 1864. Bylo to úsilím tehdejšího císaře Františka Josefa I., který chtěl vytvořit útočiště pro osiřelé děti. V té době se v Praze nacházelo mnoho dětí bez domova, které musely žít na ulicích nebo v chudobinci. Císař chtěl pomoci těmto dětem a tak vznikl tento komplex.
Všimněte si, jak se budova otevírá směrem k parku. To je důkazem, že architekt Jan Ripota chtěl vytvořit místo, kde by děti mohly žít v klidu a pohodě. A právě v tomto parku můžete vidět stáje pro koně, které byly původně součástí komplexu.
Nyní věnujte pozornost vnitřnímu prostoru. Po zrušení věznice v roce 1948 byl komplex přeměněn na sídlo Výzkumného ústavu zemědělské techniky. To vedlo k poškození interiérů kostela. Ačkoli se interiéry změnily, původní architektonický styl stále dominuje.
Pojďme se podívat na některé z klíčových osobností, které se s tímto místem spojily. Jednou z nich byla Antonín Slavíček, český malíř, který zde pobýval v letech 1865 až 1867. Také zde pobývala Eufemie Němcová, česká spisovatelka, která se stala jednou z prvních žákyň kláštera. A nezapomeňme na Marie Karolínu Johannu Neumannovou, která byla zakladatelkou kláštera a řeholnicí.
Klášter svatého Karla Boromejského je také známý tím, že byl původně navržen jako útočiště pro osiřelé děti a později sloužil i jako trestnice pro ženy. To odráží jeho proměnlivou roli v české společnosti. Prohlédněte si průčelí a všimněte si, jak se budova otevírá směrem k parku.
Dnes se zde můžete projet po chodbách a prohlédnout si interiéry, které byly pozměněny, ale stále uchovávají původní duch. Klášter svatého Karla Boromejského je místem, kde se setkávají historie a současnost. Pokud máte zájem se dozvědět více o této fascinující historii, můžete se vrátit a prohlédnout si další části komplexu. Ať už budete zvědaví na architekturu, historické osobnosti nebo prostě jen na atmosféru, máte tady mnoho důvodů, proč se vrátit.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší dobou pro návštěvu je pozdní jaro nebo podzim, kdy barvy okolní přírody doplňují vzhled rozsáhlého čtyřkřídlého komplexu. Budova vypadá v tomto období nejvýrazněji.
K místu doputujete autem nebo veřejnou dopravou; konkrétní spojení a možnosti zastavení si ověřte v aktuálním vyhledávači cest.
Pro lidi s fotoaparátem doporučujeme ranní nebo pozdní odpolední světlo, které krásně zdůrazní architekturu bývalého Taicmanova dvora. Nejlepší záběry získáte z vnějších stran budovy, kde je vidět celkový rozsah stavby.
Během procházky můžete navštívit místa v blízkosti, konkrétně řepský hřbitov v ulici Žalanského, kde se nachází hrobovisko sester a trestanecký hřbitov.
Rodiny s dětmi ocení procházku kolem komplexu a vyprávění o milosrdných sestrách, které zde působily, což pomáhá dětem pochopit historii péče o druhé.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: K šancím 50/6, Řepy, Praha, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 50561/1-2344).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Asi jeden kilometr severovýchodně v ulici Žalanského se nachází řepský hřbitov, který zahrnuje i hrobovisko sester a trestanecký hřbitov.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Zde je návrh tematické trasy:
1. Domov svatého Karla Boromejského (klášter) – Hlavní cíl výletu. Místo je významné svou duchovní historií a architekturou.
2. Řepský hřbitov (hřbitov) – Nachází se přibližně jeden kilometr severovýchodně od kláštera. Nabízí prostor pro klidnou procházku a zamyšlení.
3. Hrobovisko sester (část hřbitova) – Specifické místo v rámci hřbitovního areálu. Je cenné jako památka náboženského zasvěcení.
4. Trestanecký hřbitov (část hřbitova) – Další významná část místního pohřebiště. Připomíná těžké osudy lidí, kteří zde odpočívají.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí kláštera probouzí do barev a rozkvétají první stromy. Světlo je jemné a příjemné, což vytváří svěží atmosféru. Doporučuje se obuv vhodná do vlhké země a návštěva v dopoledních hodinách, kdy je vzduch nejčistší.
V letních měsících dominují sytě zelené listy a jasné slunce, které zvýrazňuje detaily fasády. Je vhodné zvolit lehké a prodyšné oděvy. Nejlepším časem pro příchod je čas krátce před zapadem slunce, aby se předešlo největšímu žáru.
Podzim přináší do Řep zlatavé odstíny listí a mlhavá rána, která dodávají místu tajemný nádech. Procházky jsou příjemné v dopilních hodinách při mírném osvětlení. Praktické je vzít si lehké sako nebo plášť proti větru.
V zimním období působí stavba v tichu a klidu, často v doprovodu mrazového vzduchu. Krajina kolem je vybarevná do bílo a šediva. Je nezbytné mít na sobě teplé oblečení a nekluzkou obuv, přičemž krátké návštěvy jsou ideální v časech největšího denního světla.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: VitVit / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře