kostel svatého Michaela (Děčín XXIV-Krásný Studenec) Kostel

Kostel svatého Michaela v Krásném Studenci, části Děčína v Ústeckém kraji, byl barokní jednolodní chrám postavený na základech starší středověké stavby. Zbořen byl na podzim roku 1966. Tato dnes již zaniklá sakrální památka představovala ztracenou dominantu regionu. Na dnešní návsi po ní zbyla pouze zpustlá hřbitovní zeď a dětské hřiště.

Obec Krásný Studenec, latinsky Pulcher fons a německy Schönborn, se poprvé připomíná v roce 1352 jako součást ústeckého děkanátu. Jednalo se zřejmě o zchudlý farní kostel, neboť teprve v roce 1405 mohl odvádět desátek ve výši tří grošů. Nejstarším známým farářem byl Jakub, který roku 1363 uváděl do úřadu kněze v Rozbělesích. O rok později odešel a patron kostela, Jan z Vartemberka, dosadil na jeho místo kněze Otu Petra z Ústí nad Labem. Ten roku 1366 rezignoval a nastoupil Jan z Ústí. Během třicetileté války zůstala místní fara neobsazená. Od roku 1702 se lokalita stala trvalou součástí nově zřízené farnosti v Děčíně-Podmoklech. Původní středověkou stavbu zásadně přestavěli v barokním slohu v roce 1712. Vznik první zmínky o místě souvisel s dobou rozkvětu středověkých děkanátů v českých zemích, zatímco pozdější barokní úpravy odpovídaly dobovému náboženskému a uměleckému směřování v rámci habsburské monarchie.

Architektura objektu zahrnovala užší obdélný presbytář sklenutý valenou klenbou se dvěma lunetami a dvěma pásy, které sbíhaly na pilastry. Po severní straně presbytáře stála přistavěná dvoupatrová hranolová věž. V jejím přízemí se nacházela valeně klenutá sakristie s obdélníkovým portálem. Věž zdobily pásové římsy, vpadlá pole a okna; v prvním patře byla obdélná, ve druhém pak polokruhově ukončená. Završovala ji mohutná cibulová báň. Po jižní straně lodi se nacházel hlavní vstup chráněný barokní předsíní. Západní průčelí bylo trojosé se středním rizalitem. Ten nesl portálové obdélníkové okno a lizénový rámec a byl zakončen trojúhelníkově ukončeným křídlovým štítem s jehlanci.

V průběhu staletí se v objektu vystřídali různí duchovní správci a patroni. Mezi nimi historické prameny uvádějí faráře Jakuba, patrona Jana z Vartemberka, kněze Otu Petra z Ústí nad Labem a kněze Jana z Ústí. Vnitřní vybavení obohatily práce významných tvůrců. Varhany vyrobil roku 1718 Leopold Spiegel. Zvon odlil roku 1587 Wolf Hilger ze slavného saského zvonařského rodu z Freibergu. Autorem velmi cenného renesančního bočního oltáře z roku 1605 byl F. Dittirch starší, rovněž z Freibergu.

Mezi klíčové momenty historie patří rok 1352 jako první písemná zmínka, rok 1712 spojený se zásadní barokní přestavbou a listopad 1966, kdy byl kostel definitivně zbourán. V poválečných letech stavba chátrala. Přestože komunistické orgány přislíbily v roce 1956 místní faře peníze na rekonstrukci ve výši 240 000 korun, částka nebyla nikdy poskytnuta. V roce 1966 proto Místní národní výbor v Krásném Studenci zažádal o demolici, kterou Okresní národní výbor v Děčíně schválil. Před zničením objektu se podařilo zachránit cenné předměty. Renesanční boční oltář byl po restauraci v Jihlavě již od června 1958 umístěn v kostele sv. Františka v Podmoklech. Kamenná křtitelnice z 15. století, socha sv. Václava a další památkové předměty byly uskladněny v kostele sv. Václava v Děčíně.

Dnes se na místě někdejšího kostela v části Děčín XXIV-Krásný Studenec nachází pouze dětské hřiště a zbývající hřbitovní zeď. I přes zánik samotné budovy připomínají historii tohoto místa zachované umělecké předměty v Děčíně-Podmoklech. Návštěva této lokality nabízí zamyšlení nad osudy památek v 20. století a je příležitostí prozkoumat historii regionu přímo v terénu.