Kostel svatého Michala stojí na Školním náměstí v severní části historického jádra Rýmařova v nadmořské výšce 605 metrů. Jako filiální kostel Diecéze ostravsko-opavské je součástí Děkanátu Bruntál a patří k Římskokatolické farnosti Rýmařov.

Stavba vznikla v druhé polovině 13. století s tím, jak se rozvíjel městys Rýmařov. Původní kostel byl dřevěný, teprve ve 14. století (mezi lety 1351 až 1360) byl přestavěn na zděnou stavbu. Po válečných ztrátách v 15. století bylo nutné ho znovu upravovat. V 16. století jej užívali protestanté, ale rozhodující zkouškou odolnosti se staly opakované požáry. Hořel v roce 1559 a 1561; nejhůře jej postihla katastrofa v roce 1609, když vyhořel téměř zcela a následně musel být přestavěn v renezančním slohu. Rekatolizace Rýmařova probíhala od roku 1625 do 1628.

Další vážný požár v roce 1668 přinesl novou přestavbu. Věž byla zastřešena jehlancovou střechou, interiér získal nový vzhled a v současnosti nejznámější prvek kaple. V roce 1681 byl sv. Michal установен patronem města a byl mu kostel zasvěcen. Poslední velký požár v roce 1790 pochopitelně zasáhl, ale poškození již bylo menší. Následné úpravy v duchu klasicizmu a historizujících slohů byly dokončeny roku 1818. V 19. a zejména 20. století si chráněnka podržela svou hodnotu – v letech 1999 až 2000 proběhla kompletní rekonstrukce.

Stavebně se jedná o orientovanou trojlodní budovu podélného půdorysu s pětibokým závěrem. Závěr podpírají opěrné pilíře s vysokými okny se zalomeným obloukem. Sakristie na severní straně je pravoúhlá s oratoří v patře. Věž osově přisazená na západním průčelí má charakter hranolové stavby s helmou, lucernou a cibulí pokrytou plechem. Střecha je sedlová, krytá břidlicí, sanktusník je zakončen cibulí.

Interiér vykazuje prvky gotického jádra s historizujícím zpracováním. Kněžiště je zaklenuto valenou klenbou s výsečemi a štukový nýmž se sbíhají do dvou kruhových svorníků. Trojlodí síňové typu má křížové klenby s pilíři, ze kterých vybíhají štukové pasy. Dřevěná visutá kruchta s bočními rameny ve tvaru U patří k zajímavostem. Z původního interiéru se zachovaly tribuny, oltář a zejména Růžencová kaple.

Tato barokní kaple byla postavena v roce 1688 a svou krásu vděčí obrazům malíře Jana Kryštofa Handkeho (1694–1774). Ten v roce 1725 vytvořil kompozici s Pannou Marií, sv. Dominikem a sv. Kateřinou Sienskou na hlavním oltáři. Handkův je také obraz sv. Jana Nepomuckého na straně kaple. Pozoruhodně si kaple bez poškození prošla požárem z roku 1790.

Zvony jsou příběhem samy o sobě. Tři původní zvony se v roce 1668 roztavily v plamenech, ale z jejich zbytků byl odlit nový. Zvon Panny Marie vytvořil lotrinský zvonař Štěpán Mollot. V kostele visel také zvon z roku 1680, který byl později přelitý. Sanktusníkový zvon pochází z roku 1689. V meziválečném období bylo několik zvonů rekvírováno. Roku 1923 sem byl přemístěn zvon sv. Josefa z kostela sv. Martina v Jiříkově.

Kostel s bohatou historií stojí v Rýmařově jako svědek středověku i novověku. Jeho současná podobu – výsledek stop po požárech, rekatolizace a postupného vzdělání – čini ho zajímavým cílem pro ty, kdo se chtějí dotykat české církevní historie.