Kostel svatého Mikuláše (Kašperské Hory) Kostel
Kostel svatého Mikuláše s kaplí svaté Anny a hřbitovem ohraničeným kamennou zdí patří k nejcenějším architektonickým pamětihodnostem Kašperských Hor. Výrazně dominuje svému okolí — z cest vedoucích skrz krajinu jej vidět zdaleka. Není však umístěn v samotném městě, nýbrž zůstává oddělený v osamocené poloze, kterou si historici vysvětlují jako pozůstatek původní, rozprostřené středověké osídlení.
Stavba současného kostela vznikla někdy kolem roku 1315 a byla dokončena kolem roku 1330. Na počátku 14. století se zbudovaly základy lodě, presbytáře a věže se sakristií. Archeologické výzkumy z let 1928 a 2002 prokázaly, že kostel vznikl na místě starší, méně reprezentativní svatyně, která zde sloužila farnímu společenství a jako pohřebiště. Stavba se zrodila v souvislosti s intenzivní těžbou zlata v okolí — místní horníci potřebovali sakrální prostor pro modlitby a požehnání před sestupem do dolů. Historiografie 19. století vidí v kostele dokonce místo cechovních shromáždění havířské gildy.
Od svého vzniku měl kostel status farního, který si udržel až do 16. století. V předhusitské době měl patronátní právo král. Osídlení u kostela protínala dálková stezka — právě její existencí se v roce 1345 Juan Lucemburský rozhodl udělit Kašperským Horám městská privilegia.
Nejstarší psaný doklad pochází z roku 1345, kdy jistý Hermannus de sancto Nicolao věnoval k záduší kostela své pole. Ve 16. století byly v blízkosti kostela dosud v držení sušického majetku; v urbáriu z roku 1584 se zmíňuje sedm poplatníků, tedy pravděpodobně sedm usedlostí patřících městu Kašperské Hory, které si Sušice zanechávalo až do tohoto roku.
V 18. století kostel prošel úpravami v barokním slohu. V témž období vzniklo i barokní ohrazení celého komplexu; vstupní brána byla přestavěna kolem konce 19. století. Kaple svaté Anny, která součást opevněného areálu tvoří, byla podle historiků postavena pravděpodobně ve 30. letech 16. století a také ona se dočkala úprav v 17. a 18. století.
Důvod, proč byl kostel právě na tomto vzdáleném místě vystavěn, dosud přesně objasněn nebyl, i když se tímto problémem zabývali řada badatelů. Terénní průzkumy v bezprostředním okolí nepotvrdily obsáhlou důlní činnost; důkladný archeologický průzkum zde dosud proveden nebyl. Dnes je u kostela jen jediná budova.
Kostel náleží římskokatolické farnosti Kašperských Hor, která je součástí českobudějovické diecézy. Ze starého farního kostela se stal kostel filiální — což odráží posun osídlení z rozprostřené středověké krajiny do soustředěné podoby nynějšího města.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1315
- Pravděpodobný vznik současné stavby kostela.
- 1330
- První dochované záznamy o kostelu.
- 1345
- Záznam o Hermannovi de sancto Nicolao věnujícím pole kostelu.
- 18. století
- Barokní úpravy kostela.
Stavební vývoj
Původní gotická stavba z období před rokem 1330 zahrnovala loď, presbytář a věž se sakristií. V 18. století prošel objekt barokními úpravami. Celý areál je obehán barokní zdí s bránou přestavěnou na konci 19. století.
Historické události
Kolem roku 1315 vznikla současná stavba; Rok 1330 představuje první dochované záznamy; V 18. století proběhly barokní úpravy.
Vlastníci
V době vzniku pod patronátem krále; okolní usedlosti byly v držení města Sušice.
Zajímavosti
- Kostel svatého Mikuláše s kaplí svaté Anny a hřbitovem je umístěn v osamocené poloze oddělené od samotného města, což historici vysvětlují jako pozůstatek původního, rozprostřeného středověkého osídlení. - Současná stavba vznikla kolem roku 1315 a dokončena byla kolem roku 1330, přičemž archeologické výzkumy z let 1928 a 2002 prokázaly, že vyrostla na místě starší, méně reprezentativní svatyně. - Stavba se zrodila v souvislosti s intenzivní těžbou zlata v okolí, protože místní horníci potřebovali sakrální prostor pro modlitby a požehnání před sestupem do dolů, přičemž historiografie 19. století v něm vidí také místo cechovních shromáždění havířské gildy. - Nejstarší psaný doklad pochází z roku 1345, kdy jistý Hermannus de sancto Nicolao věnoval k záduší kostela své pole. - V 18. století prošel kostel úpravami v barokním slohu a v témž období vzniklo i barokní ohrazení celého komplexu, jehož vstupní brána byla přestavěna kolem konce 19. století.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Mikuláše patří spolu s kaplí svaté Anny a hřbitovem k nejzajímavějším architektonickým památkám Kašperských Hor. Stojí asi půldruhého kilometru od města, na úpatí vrchu Vinice. Celý areál obehnaný zdí zaujímá dominantní polohu a je vidět už zdaleka.
Dnešní kostel vznikal zřejmě kolem roku 1315 a první záznamy o něm pocházejí z roku 1330. Na počátku 14. století se stavěla loď, presbytář a věž se sakristií, možná i první opevnění. Kostel nejspíš nahradil starší a skromnější svatyni, která zároveň sloužila jako farní středisko a pohřebiště. Dokládají to hroby nalezené při archeologických výzkumech v letech 1928 a 2002. V 18. století prošel kostel barokními úpravami. Kaple svaté Anny byla postavena pravděpodobně ve 30. letech 16. století a upravována v 17. a 18. století. Ohrazení areálu je barokní, vstupní brána byla přestavěna asi na konci 19. století.
Stavba souvisela s těžbou zlata v okolí. V době před husitskými válkami měl patronátní právo král a kostel byl až do 16. století farní. Vysvětluje se to tím, že místní horníci, nejspíš i jeho stavebníci, potřebovali svatyni k modlitbám a k požehnání do dolů. Historikové 19. století v něm dokonce viděli místo cechovních shromáždění havířů. Dnes je kostel filiální a patří k římskokatolické farnosti Kašperské Hory v českobudějovické diecézi.
Proč kostel stojí tak daleko od města, se dosud nepodařilo objasnit. Obvykle se soudí, že kolem něj kdysi stávala starší zástavba, ta však doložena není. Dnes je u kostela jen jediná budova. Nejstarší zmínka o osídlení pochází z listiny z 24. srpna 1345, v níž jistý Heřman od svatého Mikuláše věnuje kostelu své pole. O sto let později jsou tu doloženy nejméně dvě usedlosti, které patřily městu Sušice. To je v roce 1584 prodalo Kašperským Horám. Tehdejší urbář uvádí sedm poplatníků, tedy nejspíš sedm usedlostí.
Historik Karel Kuča se domnívá, že původní osídlení bylo rozptýleno po svazích mezi dnešními Kašperskými Horami a Rejštejnem. Upozorňuje na starý název Berg Reichenstein. Dnešní město totiž leží v nejnižším místě sedla, a horou by se tedy nazývat nemohlo. Kolem kostela navíc vedla dálková stezka, která v roce 1345 přispěla k tomu, že Jan Lucemburský udělil Kašperským Horám privilegium.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Kostela svatého Mikuláše u Kašperských Hor je brzy ráno nebo pozdní odpoledne, kdy sluneční svit krásně modeluje gotické detaily stavby a okolní krajinu pod vrchem Vinice. Pro dopravu můžete využít vlastní automobil nebo vydat se na příjemnou procházku přímo z města Kašperské Hory, přičemž konkrétní dopravní spojení si nejlépe ověříte v místním vyhledávači dopravy. S sebou si s ohledem na polohu v přírodě vezměte pevnou obuv na polní cesty, oblečení do proměnlivého počasí a dostatek tekutin, protože v bezprostřední blízkosti památky nenajdete obchody. Fotografové ocení snímky kostela z podhledu proti svahu vrchu Vinice, ideálně během zlaté hodiny, kdy měkké světlo zvýrazní historický genius loci spojený s dávnou těžbou zlata. V okolí do třiceti minut chůze či jízdy můžete navštívit samotné historické město Kašperské Hory, vystoupat na blízký vrch Vinice nebo prozkoumat okolní historické těžební oblasti, které připomínají středověkou těžbu drahých kovů. Pro rodiny s dětmi je toto místo ideálním cílem nenáročného výletu spojeného s objevováním tajemné historie starých dolů a gotické architektury v klidném přírodním prostředí.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Kašperské Hory, Plzeňský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 14797/4-3025).
Pro děti
Před přibližně 676 lety se v údolí Kašperských Hor odehrávalo dobrodružství, které by mohlo být vtipné i záhadné, jako ve hře s tajemnými skřítky. V tomto čase se lidé rozhodli postavit něco opravdu speciálního – kostel svatého Mikuláše. Představ si to jako divokou cestu do temného lese, kde každý krok přináší nové tajemství.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Vrch Vinice, město Kašperské Hory, historické těžební oblasti.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
1. Kostel svatého Mikuláše (kostel) Tento gotický hřbitovní kostel leží v malebném prostředí pod městem a skrývá vzácné středověké nástěnné malby. Prohlídka tohoto hlavního cíle nabízí jedinečnou atmosféru starobylého duchovního místa.
2. Vrch Vinice (přírodní lokalita) Tento kopec se nachází v bezprostřední blízkosti města a nabízí příjemnou vycházku do přírody. Z vyvýšených míst se otevírají zajímavé pohledy na okolní krajinu Šumavy.
3. Město Kašperské Hory (sídlo) Historické horní město láká svou zachovalou architekturou a poklidnou atmosférou. Procházka jeho uličkami přibližuje dávný život v podhůří.
4. Historické těžební oblasti (historická lokalita) Tyto okolní terény připomínají bohatou minulost spojenou s dolováním zlata. Pozůstatky starých děl a šachet ukazují na namáhavou práci dřívějších horníků v této oblasti.
Sezónní doporučení
Jaro v Kašperských Horách přináší probouzející se přírodu, kdy okolní šumavské stráně pomalu ztrácejí sněhovou pokrývku a hrají všemi odstíny zelené. Sluneční paprsky začínají hřát a vytvářejí působivé světelné podmínky pro fotografování gotické architektury kostela svatého Mikuláše. Atmosféra je zde v tomto období velmi klidná a tichá, ideální pro ztenčený počet návštěvníků. Praktickou radou je počítat s proměnlivým počasím, proto se hodí nepromokavá obuv a vrstvené oblečení, neboť cesty mohou být po oblevě rozblácené. Nejvhodnější čas pro prohlídku je dopoledne, kdy ranní mlhy pomalu ustupují a odhalují krásu hřbitovního kostela.
Osvětlení je nejintenzivnější v pozdním odpoledni, kdy slunce ozařuje kamenný portál a přilehlý hřbitov. Atmosféra bývá živější díky rekreantům objevujícím region. Kvůli vyšší návštěvnosti se doporučuje příchod brzy ráno nebo v pozdních odpoledních hodinách, abyste se vyhnuli větším skupinám zájezdů. Vhodným oblečením je prodyšný oděv a pevná obuv na delší procházky po okolních stezkách, nezapomeňte ani na pokrývku hlavy a dostatek pitné vody.
Podzim proměňuje krajinu v pestrobarevnou paletu červených, žlutých a hnědých tónů, které tvoří s bílými zdmi kostela nezapomenutelný kontrast. Světlo je díky nízkému slunci měkké a rozptýlené po celý den, což ocení všichni milovníci estetických záběrů. Atmosféra u památky je melancholická a vybízí k hlubokému ztišení. Vzhledem k častému chladnému větru a ranním mrazům je nutné zvolit teplou větrovku, čepici a pevné boty. Nejlepší čas pro návštěvu spadá na polední hodiny, kdy sluneční svit alespoň částečně prohřeje chladný horský vzduch.
Zima zahalí Kašperské Hory do sněhové přikrývky a kostel svatého Mikuláše působí v zasněžené krajině jako z pohádky. Osvětlení v pozdním odpoledni s odrazem od sněhu vytváří jedinečnou a takřka mystickou atmosféru. Pro toto období je naprostou nutností kvalitní zimní oblečení, vysoké sněhové boty a případně návleky, protože přístupové cesty nemusí být vždy protažené. Nejlepším časem pro návštěvu je kolem poledne, kdy je šance na jasnou oblohu a nejvyšší teploty dne.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Harold / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře