Kostel svatého Mořice (Řevnice) Kostel

Kostel svatého Mořice v Řevnicích, barokní sakrální stavba v okrese Praha-západ, patří mezi nejvýznamnější památky středočeské vesnice. Na místě starších románských kostelů z 13. století vznikl jako vzácný dochovaný příklad barokní architektury s bohatou interiérovou výzdobou. Areál kostela, zahrnující hřbitov s márnicí, kříži a sochou svatého Jana Nepomuckého, je chráněn jako kulturní památka a dokumentuje více než sedm století místní náboženské a společenské tradice.

Barokní kostel svatého Mořice nahradil dva středověké kostely. První, zasvěcený svatému Mořici, je poprvé písemně zmíněn roku 1253, kdy jej Václav I. daroval rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou. Řád zde sídlil až do 18. století. Druhý, menší kostelík Nanebevzetí Panny Marie, pravděpodobně vznikl po roce 1292, kdy Václav II. přenesl Řevnice do vlastnictví cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi. Oba kostely stály na jiném místě v areálu hřbitova, dokud se jejich stav v polovině 18. století nezhoršil natolik, že musely být zbořeny. Nový barokní kostel postavený na jejich místě zachovává v zdiví kámen s původním znakem křižovnického řádu – šesticípou hvězdu a kříž, pravděpodobně z románského předchůdce.

Jednolodní kostel s věží, postavený z cihel a kamene, uchovává původní interiérovou výzdobu z roku 1752. Fresky nad presbytářem zobrazují Nejsvětější trojici, před kterou se klaní představitelé světské i duchovní moci. Nad chrámovou lodí jsou znázorněny nalezení svatého kříže císařovnou Helenou a smrt svatého Mořice. Klenební pole zdobí alegorie osmi ctností. Hlavní oltář je doplněn sochou Panny Marie na trůně s bočními sochami svatého Floriána a svatého Šebestiána. Oltářní obraz od A. Wenzela z roku 1881 kopíruje motiv Krista podávajícího prapor svatému Mořici. Kazatelna je zdobená reliéfem Krista bránícího své ovce před šelmami. Dřevěná lavice z roku 1753 je vyřezávána znaky řádu a cechů.

Kostel původně sloužil jako farní, ale ve druhé polovině 17. století se stal filiálním kostelem Dobřichovic. Po generální opravě v letech 1904–1905 podle projektu Eduarda Sochora se stal farním opět po více než 250 letech. Během své existence prošel kostel několika událostmi. V 18. století byl vybaven třemi zvony, z nichž se zachoval pouze jeden, zasvěcený svatému Mořici. Dva další zvony, zasvěcené Panně Marii a svatému Janu, byly zrekvírovány za světových válek. Ten nejmenší, zasvěcený svatému Janu, přežil válku díky uložení na shromaždišti Na Maninách a byl do kostela vrácen v roce 1945. V roce 2023 byly poškozené zvony nahrazeny dvěma novými, zasvěcenými Panně Marii a Ane.

Areál kostela zahrnuje i hřbitov, který již není používán od založení nového hřbitova na kopci Šiberném v 19. století. Vedle barokní brány zdobené znakem křižovníků stojí při ohradní zdi socha svatého Jana Nepomuckého. V sousedství kostela se nachází památkově chráněná usedlost čp. 7 se zdobeným štítem. Celý areál představuje cenný architektonický a urbanistický soubor, který odráží historii regionu od středověku po současnost.

Dnes je kostel svatého Mořice přístupný veřejnosti a láká návštěvníky svou bohatou barokní výzdobou. Interiér je vzácným dokladem uměleckého vývoje 18. století. Areál, včetně hřbitova a soch, nabízí možnost poznat místní kulturní dědictví a jeho vývoj po staletí. Pro milovníky historie i architektury představuje kostel svatého Mořice nejen architektonickou, ale i historickou perlu.