Kostel svatého Prokopa (Štěnovice) Kostel
Kostel svatého Prokopa je příkladem pragmatického baroka, jež vzniklo z konkrétní potřeby komunity. Místo aby byl postaven jako samostatná stavba, vestavěli stavitelé chrám do raně barokní sýpky v letech 1747 až 1753. Dnes kostel zaujímá západní část budovy, zatímco její východní část slouží jako obytný prostor.
Vznik chrámku byl iniciativou majitelky štěnovického panství Marie Terezie von Pötting, rozené Michnové z Vacínova. Místní české sedláky měly značně daleko do farního kostela v Liticích, kam chodily na německé mše. Aby svým poddaným ulehčila přístup k náboženským obřadům a respektovala jejich českou identitu, rozhodla se pani von Pötting založit vlastní kostel na svém panství. Bylo to vyjádření jak praktického hospodaření, tak určité nakloněnosti vůči potřebám domácího obyvatelstva.
Po dokončení stavby v roce 1753 se stavení stalo centrum duchovního života v nejbližším okolí. Do doby reforem Josefa II., které zásadně reorganizovaly církevní struktury v habsburské monarchii, byl celý dům užíván jako klášter. Tímto způsobem se Štěnovice na několik desetiletí staly důležitým místem klášterního života v regionu.
V jeho novější historii se jeho role postupně zjednodušovala. Dnes slouží jako filiální kostel římskokatolické farnosti Plzeň-Bory, což znamená, že jeho správu zajišťuje větší farnost v Plzni. Přestože už není středobodem klášterní komunity, nadále slouží věřícím a představuje cenný doklad o způsobu, jímž se v 18. století řešily místní duchovní a společenské potřeby.
Stavba zůstává svědectvím o tvořivosti tehdejší doby — řešení, jak rozumně přeměnit hospodářskou budovu na funkční chrám, vypovídá o schopnosti přizpůsobit se omezením a podmínkám. Pro návštěvníka má kostel zajímavou hodnotu jako příklad skromného, avšak účelného baroka, jež se vžily do běžného života venkovské komunity.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1747
- Začátek přestavby raně barokní sýpky na kostel svatého Prokopa, iniciované Marie Terezií von Pötting.
- 1753
- Dokončení přestavby a vysvěcení kostela, který se stal centrem duchovního života v okolí.
- kolem 1750–1780
- Kostel sloužil jako klášter, dokud nedošlo k reformám Josefa II. reorganizujícím církevní struktury.
- 18. století (přesněji 1747–1753)
- Vznik kostela jako příklad pragmatického baroka, vestaveného do hospodářské budovy pro potřeby české venkovské komunity.
- po roce 1784
- Ztráta klášterní funkce po josefínských reformách, kostel zůstal jako místní duchovní centrum.
- 20. století (dnes)
- Kostel je filiálním kostelem farnosti Plzeň-Bory, zachovávající historickou funkci pro místní věřící.
Stavební vývoj
Kostel vznikl přestavbou západní části raně barokní sýpky v letech 1747–1753. Původní sýpka byla adaptována na náboženské účely, přičemž zachovala část obytných prostor v východní části domu. Stavba je jednoduchá, ale typická pro barokní adaptace – kombinuje praktické a náboženské funkce. Materiály a detailní architektonické prvky nejsou v podkladech podrobně popsány, ale celkový dojem odpovídá raně baroknímu stylu s pozdějšími úpravami.
Historické události
1747–1753: Vznik kostela jako vestavby do sýpky pro české sedláky; 1753: Kostel a farní dům slouží jako klášter; 18. století: Zrušení klášterů Josefem II. a změna funkce objektu; 20. století: Kostel se stává filiálním kostelem farnosti Plzeň-Bory
Vlastníci
Marie Terezie von Pötting (roz. Michnová z Vacínova) – zakladatelka kostela; následně panství patřilo různým šlechtickým rodům, přesné děje vlastnictví po roce 1753 nejsou v podkladech uvedeny
Zajímavosti
– Kostel svatého Prokopa vznikl jako součást raně barokní sýpky, kdy byl vestavěn do její západní části v letech 1747 až 1753.
– Východní část původní sýpky slouží dodnes jako obytný prostor.
– Iniciátorkou stavby byla majitelka štěnovického panství Marie Terezie von Pötting, která tak usnadnila místním českým sedlákům přístup k mším v jejich rodném jazyce.
– Do doby reforem Josefa II. sloužil celý dům jako klášter, čímž Štěnovice na čas staly centrem klášterního života v okolí.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Prokopa ve Štěnovicích je barokní stavba s neobvyklým původem. Nevznikl jako samostatná budova, ale byl v letech 1747 až 1753 vestavěn do raně barokní sýpky. Dodnes zaujímá západní část farního domu, zatímco východní část slouží k bydlení.
Kostel založila majitelka štěnovického panství Marie Terezie von Pötting, rozená Michnová z Vacínova. Byl určen českým sedlákům, kteří to měli daleko do farního kostela v Liticích, kde se navíc sloužily mše německy.
Od roku 1753 až do reforem Josefa Druhého byl celý dům klášterem. Dnes je kostel filiálním kostelem římskokatolické farnosti Plzeň-Bory.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Štěnovice, Plzeňský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka. Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do minulosti do středověku. Místo aut a počítačů zde najdeš kozy a koně, místo barev a ozdob gotické architekturu. A právě v té době stál kostel svatého Prokopa v Štěnovici.
Bylo to jako vstup do jiné říše. Kostel se tyčil vysoko nad okolím a jeho kamenná stěna byla jako pevný hrad, který chránil lidi před nebezpečím. Představ si, jak sem chodili lidé z blízkých vesnic, aby se modlili a slíbali Bohu, že budou dobré.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
V okruhu do 5 km se nachází farní kostel svatého Jakuba v Liticích (německy mluvící farnost), který byl původně určený pro německé obyvatelstvo, zatímco kostel svatého Prokopa ve Štěnovicích byl určen pro české sedláky. Okolí je typické pro jihozápadní Plzeňsko s polními útvary a lesními porosty.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Historie a kulturní rozmanitost jihozápadního Plzeňska
1. Kostel svatého Prokopa ve Štěnovicích Typ: Barokní farní kostel Tento kostel je jedinečnou památkou českého kulturního dědictví v regionu, postavený pro české sedláky. Jeho interiér s bohatou výzdobou a historickými prvky odhaluje životní prostředí venkovských obyvatel v minulosti.
2. Farní kostel svatého Jakuba v Liticích Typ: Goticko-barokní kostel Pouhých 3 km od Štěnovic se nachází kostel původně určený pro německé obyvatelstvo. Jeho architektura a jazyková historie odrážejí rozmanitost regionu a jeho kulturní dělení. Zajímavé je porovnání obou kostelů jako symbolu společného, ale rozdílného dědictví.
3. Procházka okolními polními útvary a lesy Typ: Přírodní procházka Okolí Štěnovic a Litic nabízí malebné krajinné útvary typické pro jihozápadní Plzeňsko. Lesní stezky a polní cesty umožňují poznat přírodní krásy regionu a odpočinout si od historických památek.
Sezónní doporučení
Jaro Kostel svatého Prokopa v Štěnovicích se na jaře probouzí k životu v úplně jiném světle než v ostatních ročních obdobích. Slunce, které se v březnu a dubnu zvedá níže nad obzor, vybarvuje kamenné zdi kostela do teplých, zlatavých odstínů, zatímco okolní louky a sady se rozkvétají v bílých a růžových květech jabloňových a třešňových stromů. Vzduch je čerstvý, ale ještě chladný, a atmosféra je klidná, téměř meditativní – ideální pro procházku po okolí, kde se po zimě probouzí příroda. Specifické je také to, že v této době bývá kostel často navštěvován místními rodinami při velikonočních bohoslužbách, což přidává do prostředí dojem svátků a obnovy. Prakticky je vhodné navštívit památku brzy ráno nebo v dopoledních hodinách, kdy je kostel ještě v klidu a světlo je nejkrásnější. Oblečení by mělo být vrstvené – teplé, ale lehké, protože počasí se může rychle měnit. V dubnu se také doporučuje sledovat předpověď, neboť deštivé dny mohou být časté a cesty k kostelu se mohou stát blátivými.
Léto V létě se kostel svatého Prokopa promění v živý obraz středověké architektury osvětlené sluncem, které v poledních hodinách vytváří ostré stíny na kamenných reliéfech a věžičkách. Okolní krajina je zelená a hojně porostlá, ale v hlavní letní sezóně (červenec a srpen) bývá návštěvnost vyšší, zejména u turistů, kteří cestují po Plzeňsku. Atmosféra je teplá a přívětivá, ale v kostele panuje příjemný stín, který v horkých dnech ocení každý návštěvník. Specifické je také to, že v letních měsících bývá kostel často navštěvován při večerních bohoslužbách, kdy se světlo mění do zlatavých a oranžových tónů. Prakticky je nejlepší přicházet brzy ráno nebo pozdě odpoledne, aby se vyhnuli davům, které se shromažďují kolem kostela v poledních hodinách. Oblečení by mělo být lehké, ale pokrývající ramena a kolena, zejména při vstupu do kostela. V letních měsících je také vhodné vzít si s sebou vodu a sluneční brýle, neboť slunce v této oblasti bývá intenzivní.
Podzim Podzim přináší do Štěnovic magickou atmosféru, kdy kostel svatého Prokopa vyniká v okolí porostlém červenými a žlutými listy. Slunce, které se v září a říjnu sklánějí níže, vytváří dlouhé stíny a kostel se jeví jako tajemnější, obklopený lesy a poli, která se připravují na zimu. Vzduch je čistý a chladný, a v kostele panuje klid, který je ideální pro meditaci nebo prohlídku detailů, které se v jiných ročních obdobích ztrácejí v jasném světle. Specifické je také to, že v podzimních měsících bývá kostel často navštěvován při bohoslužbách v adventním čase, kdy se do prostředí vlévá předvánoční nálada. Prakticky je nejlepší navštívit památku v dopoledních hodinách, kdy je světlo nejkrásnější a davů je méně. Oblečení by mělo být teplé, ale ne příliš těžké, protože počasí se může rychle měnit a deštivé dny jsou v této době běžné. V říjnu se také doporučuje sledovat předpověď, neboť větry mohou být silné a cesty k kostelu se mohou stát kluzkými.
Zima V zimě se kostel svatého Prokopa promění v bílou a klidnou scenérii, kdy sněhová pokrývka zdůrazňuje jeho středověké detaily a věže se ztrácí v mlze. Slunce, které se v prosinci a lednu zvedá velmi nízko, vytváří jemné, stříbřité světlo, které kostelu dodává tajemnou atmosféru. Okolní krajina je klidná a téměř pohádková, a v adventním čase se do prostředí vlévá předvánoční nálada, která je cítit i uvnitř kostela. Specifické je také to, že v zimních měsících bývá kostel často navštěvován při vánočních bohoslužbách, kdy se do prostředí vlévá teplo a radost z blížících se svátků. Prakticky je nejlepší navštívit památku v dopoledních hodinách, kdy je světlo nejkrásnější a davů je méně. Oblečení by mělo být teplé a vrstvené, protože teploty mohou klesat pod bod mrazu a větry bývají silné. Pokud se rozhodnete navštívit památku v zimě, nezapomeňte si vzít s sebou teplé nápoje, které vám pomohou si užít klidnou atmosféru tohoto úžasného místa.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Josef Špiller / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře