Kostel svatého Štěpána (Skřivaň) Kostel

Kostel svatého Štěpána ve Skřivani, malé vesnici v okrese Rakovník, patří mezi nejlépe dochované renesanční kostely v Čechách. Postavili ho na konci šestnáctého století členové rodu Renšperků. Stavba si zachovala řadu výjimečných prvků – například vitráže z pravidelných skleněných přířezů nebo torzo oltáře s bohatou sochařskou výzdobou. Jeho architektura, spojená s místní šlechtou, a umělecké detaily z doby protireformace ho činí významnou památkou středočeského regionu.

Jednolodní kostel s trojboce zakončeným presbytářem a raně barokní sakristií nad rodovou kryptou Renšperků byl původně obklopen hřbitovem s ohradní zdí. Vnější fasády zdobily sgrafity a ornamentální vlysy, zatímco interiér byl vyzdoben rostlinnými motivy. Renesanční styl stavby odráží vliv italských vzorů, které tehdy ovlivňovaly českou šlechtu.

Vnitřní vybavení bylo původně velmi bohaté. Nejvýznamnějším dochovaným dílem je torzo oltáře na kamenné tumbě. Na jeho podsvícníku byla vyřezaná Večeře Páně, rámují ji pilastry a dětské postavy. V ústřední části je Ukřižování Krista mezi dvěma lotry. Postranice oltáře zdobí medailony se Zvěstováním a narozením Panny Marie, nad nimiž jsou znaky Ferdinanda z Renšperku a jeho manželky Markéty z Fictum. Zajímavostí je i křtitelnice z roku 1603, slíta z pražské konvařské hutě, která se dnes nachází v kapli hradu Křivoklát.

Kostel je spojován s rodinou Renšperků, která zde nechala postavit i sakristii nad rodovou kryptou. V jižní zdi presbytáře a lodi jsou zazděny náhrobní desky z červeného mramoru s reliéfy postav Jana a Adama Chotka z Chockova a na Skřivani. K objektu přiléhá dřevěná vzpěradlová zvonice z počátku sedmnáctého století, jedna ze tří dochovaných na Rakovnicku. Byla vybavena třemi zvony, z nichž se zachoval pouze jeden z roku 1607.

Pozoruhodné jsou také vitráže, tvořené pravidelnými přířezy skla ve tvaru spojovaných mezikruží zasazených do olova. Tyto výplně jsou vloženy do původních dubových goticky profilovaných rámů. Kromě nich se dochovaly i fragmenty ručně esovitě splétaných drátěných sítí, které byly zavěšeny na vnější straně okenních rámů. Tyto sítě vytvořil nevidomý příslušník rodu Renšperků, jejich část je uložena v depozitáři Arcibiskupství pražského.

Dnes je kostel ve správě farního úřadu a Arcibiskupství pražského, které se stará o jeho údržbu. Přístupný je veřejnosti, ačkoliv některé části, jako křtitelnice nebo vitrážové fragmenty, jsou umístěny mimo původní lokalitu. Návštěvníci ocení jak architektonický ráz, tak umělecké detaily, které odrážejí renesanční a raně barokní estetiku.

Tato památka stojí za návštěvu pro své historické a architektonické hodnoty, stejně jako pro vzácné dochované prvky z doby protireformace. Kostel svatého Štěpána je příkladem toho, jak šlechta investovala do reprezentativních staveb, které sloužily nejen náboženským účelům, ale také jako projev moci a bohatství. Jeho návštěva nabízí možnost seznámit se s jedinečnou renesanční architekturou a uměleckými díly, která se dnes již nedochovávají v takové míře.