Kostel svatého Vavřince (Kožlany) Kostel
Dominantní farní kostel dominuje východní části Kožlan. Jednolodní stavba vznikla původně v gotickém stylu, který byl postupně překryt barokní přestavbou z 18. století.
Předpokládá se, že byl kostel postaven v letech 1240–50 za vlády krále Václava I. Poprvé se o něm zmiňují písemné prameny v roce 1283, kdy se stal farním kostelem. Bouřlivá historie kostela začala v roce 1430, kdy jej zničili Tábority; k opravám došlo až později pod péčí pánů Týřovských. V roce 1571 podstoupil kostel další rozsáhlé opravy, po kterých zůstaly zachovány jen presbytář a základové zdi. Roku 1769 vyhořel – byl následně postaven znovu v barokním stylu. Dramatické chvíle nastal 1. července 1897, kdy blesk zasáhl křížek na věži. Elektrický výboj se sice zastavil o bání věže, nicméně zahřátí kovových prvků vedlo po osmi minutách ke kouřu a brzy nato i plamenům. Věž kostela byla naštěstí rychle uhašena.
Stavba je orientována k východu. Presbytář, která pochází patrně z druhé poloviny 14. století, má trojboký závěr a křížovou klenbu s hrotitými okny a vítězným obloukem. Nejpůvabnější částí je původní gotická výmalba z poloviny 14. století na stěnách presbytáře, znázorňující proroky a zemské patrony. Tyto cenné fresky byly objeveny v roce 1949 a odborně restaurovány v roce 1952 restaurátorem Františkem Fišerem. Presbytář zakončuje sedlová střecha s valbami a vyčnívajícím osmibokým sanktusníkem s cibulovou stříškou. Obdélná loď skrývá v základech zbytky gotického zdiva a má plochý strop; v západní části jí podpírá kruchta se dvěma dřevěnými sloupy. Čtyřboká věž na západní straně s cibulovou bání a osmibokými prvky je zakončena cibulovou stříškou, hrotnicí, makovicí a křížem.
Novogotický hlavní oltář zdobí barokní obraz svatého Vavřince od malíře Petra Brandla. Boční barokní oltáře pocházejí ze zrušeného dominikánského kláštera v Plzni. Kostel uchovává náhrobníky pánů Týřovských; v předsíni se nacházejí náhrobníky kožlanských farářů z let 1801 a 1816. Stavbu obklopuje zrušený hřbitov se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1737. Sochy Madony na východní straně předsíně a svatého Josefa na straně západní doplňují bohatou výzdobu tohoto cenného farního kostela.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1283
- Poprvé je kostel uveden jako farní kostel.
- 1430
- Kostel byl zničen Tábority během husitských válek.
- 1769
- Kostel vyhořel a následně byl barokně přestavěn.
- 1949
- Byly objeveny a později restaurovány gotické fresky v presbytáři.
Stavební vývoj
Původní gotický kostel z 2. poloviny 14. století byl přestavěn po požáru v roce 1769 v barokním slohu. Presbytář s křížovou klenbou a freskami zůstal zachován, zatímco loď dostala plochý strop a byla doplněna kruchtou. Věž byla opatřena cibulovou bání a lucernou. Zdivo lodě obsahuje zbytky původního gotického zdiva.
Historické události
V roce 1430 byl kostel zničen Tábority, v roce 1769 vyhořel a byl barokně přestavěn. V roce 1897 ho ohrozil požár po úderu blesku do věže, který však byl rychle uhašen.
Zajímavosti
– Kostel svatého Vavřince v Kožlanách byl původně postaven v gotickém stylu pravděpodobně v letech 1240–1250 za vlády krále Václava I.
– První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1283, kdy se stal farním kostelem.
– V roce 1430 byl kostel zničen Tábority, opravy proběhly později za patronace pánů Týřovských.
– V roce 1769 vyhořel a byl následně přestavěn v barokním stylu.
– V presbytáři jsou zachovány gotické fresky z poloviny 14. století s výjevy proroků a zemských patronů, objevené v roce 1949 a restaurovány v roce 1952.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Vavřince v Kožlanech je jednolodní farní kostel, původně gotický a později barokně přestavěný. Stojí na vyvýšeném místě ve východní, nejstarší části městečka.
Postaven byl pravděpodobně mezi lety 1240 a 1250, za vlády krále Václava Prvního. Poprvé je připomínán v roce 1283, kdy se stal farním kostelem. V roce 1430 ho zničili táborité a opravy se dočkal až za pánů Týřovských. Po další opravě v roce 1571 zůstal z původní stavby jen presbytář a zdi v základech. V roce 1769 kostel vyhořel a poté byl barokně přestavěn.
Další požár hrozil 1. července 1897, kdy do kříže na věži uhodil blesk. Výboj se roztříštil o největší z bání, ale kovové části věže se natolik zahřály, že asi po osmi minutách nad bání začaly stoupat malé obláčky a brzy nato i první plameny. Věž se podařilo rychle uhasit.
Kostel je orientován k východu. K obdélné lodi se připojuje mírně užší presbytář s trojbokým závěrem, k západní stěně lodi přiléhá čtyřboká věž. Před severním průčelím, obráceným k městečku, je předsíň, u jižní strany presbytáře sakristie. Věž završuje cibulová báň s osmibokou lucernou a další cibulovou stříškou s makovicí a křížem. Z hřebene střechy nad presbytářem vyrůstá osmiboký sanktusník.
Nejcennější částí je gotický presbytář s křížovou klenbou a hrotitými okny. Jeho stěny, klenbu i vítězný oblouk pokrývají původní malby z poloviny 14. století, které znázorňují proroky a zemské patrony. Objeveny byly v roce 1949 a o tři roky později je restauroval František Fišer. Loď má plochý strop a v jejích zdech se skrývají zbytky gotického zdiva. V západní části stojí kruchta podepřená dvěma dřevěnými sloupy.
Novogotický hlavní oltář nese barokní obraz svatého Vavřince od Petra Brandla. Barokní boční oltáře sem byly přeneseny ze zrušeného dominikánského kláštera v Plzni. V kostele jsou náhrobníky Týřovských, v předsíni náhrobníky kožlanských farářů z let 1801 a 1816.
Kostel obklopuje zrušený hřbitov se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1737. Po stranách předsíně stojí sochy Madony a svatého Josefa.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu kostela svatého Vavřince je během ranních hodin v týdnu, kdy je zde klid a možnost si prohlédnout památku bez davů. Barokní úpravy a gotický presbytář působí v míru nejlépe, zejména při příjemném světle dopadajícím přes hrotitá okna. Pokud preferujete slunečné počasí, doporučuje se návštěva v letních měsících, kdy je venkovní světlo ideální pro fotografování detailů fasády a interiéru. V zimě pak kostel nabízí jedinečnou atmosféru díky svícení a stínům padajícím z vitráží.
Místo je také dostupné autem po místních komunikacích, které vedou přímo k památce. Pro návštěvníky veřejnou dopravou doporučujeme ověřit spojení do Kožlan ve vyhledávači, neboť aktuální linky se mohou měnit.
Při návštěvě kostela si vzměte pohodlné obuv, neboť cesta po kamenných chodbách a schodech může být kluzká, zejména po dešti. Pro fotografování si připravte objektiv s možností makro, abyste zachytili detaily gotické architektury a barokních výzdob. Nezapomeňte také na mobilní nabíječku, neboť v interiéru může být omezený signál.
Nejlepší místa pro fotografování jsou presbytář s jeho křížovou klenbou a hrotitými okny, které vytvářejí zajímavé světelné efekty. Zajímavé jsou také barokní oltáře a sochy v interiéru, které působí nejlépe při přírodním světle dopadajícím z okenních otvorů. Venku pak stojí za to zachytit celkový pohled na kostel s okolním hřbitovním obvodem a sochami. Doporučuje se fotografovat při ranním nebo odpoledním světle, kdy jsou stíny kratší a barvy živější.
V okolí kostela svatého Vavřince se nachází město Plasy, které je vzdálené asi 30 minut jízdy autem. Zde stojí za návštěvu klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie, významná barokní památka s bohatou historií. Pro rodiny s dětmi je v Plasech zajímavé také návštěva muzea nebo procházka po historickém centru s jeho malebnými uličkami. V Kožlanech samotných lze navštívit také okolní přírodní oblasti, jako jsou lesy a louky, které jsou ideální pro krátké procházky.
Pro rodiny s dětmi je návštěva kostela svatého Vavřince zajímavá díky možnosti prozkoumat historické památky a poslechnout si příběhy spojené s kostelem. Děti mohou být zaujmuty sochami na hřbitově a jejich výzdobou, která vypráví o minulosti obce. V interiéru pak mohou být zaujaty barokními malbami a freskami. Pro děti je také zajímavé prozkoumat okolní přírodu a hledat přírodniny na hřbitovních cestách.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Dr. E. Beneše, Kožlany, Plzeňský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 32546/4-1310).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do minulosti, do doby, kdy Kožlany byly malý vesnický kraj. Kostel svatého Vavřince tehdy stál uprostřed obce a byl jediným místem, kde se lidé shromažďovali na modlitby a oslavování svátků.
Bylo to jako ve hře, kdy hrdinové se scházeli v tajné útočišti. A tohle útočiště bylo kostelík svatého Vavřince! Tu žili rolníci, obchodníci a řemeslníci, kteří se snažili obdělávat zeminu a zbohatnout.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Kostel stojí v areálu zrušeného hřbitova s památkově chráněnými sochami. V okolí se nachází původní ohradní zeď, která je zbytkem bývalého obvodu hřbitova. V blízkém okolí (do 5 km) se nachází město Plasy s klášterem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který je významnou barokní památkou.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Kostel svatého Vavřince (kostel) – Hlavní cíl výletu. 2. Areál zrušeného hřbitova se sochami a ohradní zdí (památkový areál) – Můžete zde obdivovat památkově chráněné sochy a zbytky původního obvodu hřbitova. 3. Město Plasy (město) – Blízké město nabízející další kulturní poznatky. 4. Klášter v Plasech (barokní památka) – Významná barokní stavba v rámci města. 5. Kostel Nanebevzetí Panny Marie (kostel) – Významná barokní památka v Plasech.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se Kostel svatého Vavřince v Kožlanách mění do nádherné zelené barvy, kdy kvetou okolní stromy a keře. Slunečné dny dodávají kostelu jemný lesklý efekt, což je ideální čas pro fotografování. V této sezóně se doporučuje navštívit ráno nebo večer, abyste se vyhnuli poledním slunci a potenciálním davům. Oblečte si vhodný mix — teplé triko pod lehkou bundu — protože teploty mohou být střední.
Léto: V létě je Kostel svatého Vavřince v Kožlanách obklopen živou přírodou a plným kvetením, což vytváří oslňující atmosféru. Léto je nejlepší čas pro dlouhé procházky kolem památky, kdy se můžete uvolnit a ocenit její krásu. Doporučuje se přijít v raném odpoledni, abyste se vyhnuli největším davům, které přicházejí ve středu dne. Nezapomeňte na sluneční koule a krátké rukavice pro ochranu proti UV záření.
Podzim: V podzimu se Kostel svatého Vavřince v Kožlanách promění do barevné palety, kdy listí nabývá živých oken a tvorba stínů přidává atmosféru. Tato sezóna je ideální pro klidné prohlídky bez velkých davů. Doporučuje se navštěvovat v poledne, kdy je slunce ještě dostatečně silné na to, aby osvětlovalo listnaté stromy. Oblečte si vrstvený oblek a krátkou bundu pro změny teploty.
Zima: V zimním období nabízí Kostel svatého Vavřince v Kožlanách klidnou atmosféru, kdy je okolí pokryto sněhem nebo bledými listy. Slunečné dny dodávají kostelu zvláštní lesklý efekt a může se stát ideálním místem pro fotografování. Navštívte ho v raném odpoledni, kdy je slunce na nejvyšší úrovni a dny jsou kratší. Oblečte si teplé oblečení — kožené boty, deky a čepice — abyste se chránili před chladem.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- https://www.npu.cz/cz/pamatky/kralovstvi-ceskeho/uzemi-plzenskeho-kraje/kozlansko/kostel-sv-vavrince
- Wikidata (Q2841151)
- Památkový katalog NPÚ
Fotografie: Adam Hauner at Czech Wikipedia / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře