Lhotice Tvrz
Lhotice, známé také jako Šádova Lhotice, jsou zříceniny mladší lhotické tvrze nacházející se v obci Želiv. Tato historická památka je pozoruhodná svým původem na počátku šestnáctého století a architektonickou strukturou, která připomíná malý hrad. I když jsou pozůstatky tvrze součástí areálu soukromého statku a nejsou volně přístupné, jejich historie a architektura zůstávají zajímavým tématem prozkoumání.
Tvrz byla založena na počátku šestnáctého století Jiřím Dobrovítským z Újezda. První písemná zmínka o ní se objevuje v roce 1533, což naznačuje její postavení jako významného sídla té doby. Tvrz sloužila nejen jako panské sídlo, ale později i jako správcovský dvůr želivského kláštera, což odráží její důležitost v regionálním hospodářství a správě.
Architektonicky tvrz měla téměř čtvercový půdorys. Ze severu ji chránil rybník, zatímco na jihu k ní přiléhal hospodářský dvůr. Na západní straně stál palác, jehož upravené přízemí se dochovalo ve stojících budovách. Hradba, která vymezovala areál tvrze, byla zachována na severní straně a prolamována později zazděnými okny. Zajímavostí je obdélná bašta s mladší cihlovou nástavbou, která se nacházela na severní hradbě. Na její fasádě jsou stopy psaníčkových sgrafitů, což přidává dojem o bohaté historii a uměleckém ztvárnění.
Vlastnictví tvrze se v průběhu let často měnilo. Po Jiřím Dobrovítském ji zdědila jeho dcera Anna, která se provdala za Matěje Salavu z Lípy. Následovali další majitelé jako Meduna Kalenicová z Biskupic a Jindřich Sasla z Vacovic. V roce 1616 bylo panství konfiskováno za účast Ondřeje z Ostešova na stavovském povstání, avšak již v roce 1623 mu bylo vráceno. Po několika dalších změnách majitelů, včetně Johanny Vickelhoferové z Loutkova a Kateřiny Amanové, se tvrz dostala do rukou Alžběty Františky Tengnaglové. Po její smrti bylo zadlužené panství v roce 1674 prodáno želivskému klášteru.
Klíčovým momentem v historii tvrze byla barokní přestavba, kterou provedl želivský klášter. Během této fáze byla bašta uzavřena a upravena na altán. V roce 1832 došlo k zboření horního patra a následné úpravě budovy na školu, kterou později přestavěli na obytný dům.
Dnes jsou Lhotice jako zříceniny tvrze chráněnou kulturní památkou. I když nejsou volně přístupné, jejich historie a architektonické prvky nabízejí bohatý vhled do minulosti regionu. Prozkoumání těchto zřícenin je cenným zážitkem pro každého, kdo se zajímá o historii a architekturu České republiky.
Lhotice jsou připomínkou bohaté historie regionu a jejich zachování je důležité nejen z hlediska kulturního dědictví, ale také jako inspirace pro budoucí generace. Navštívit tuto památku je příležitostí ocenit historický význam a architektonickou krásu minulých dob.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1533
- První písemná zmínka o tvrzi.
- 1616
- Konfiskace panství za účast na stavovském povstání.
- 1674
- Prodej panství želivskému klášteru.
- 1832
- Zboření horního patra a přestavba na školu.
Stavební vývoj
Tvrz měla téměř čtvercový půdorys s palácem na západní straně a hradbou na severu. Severní hradbu prolamují zazděná okna a vystupuje z ní obdélná bašta s cihlovou nástavbou a sgrafity. Během barokní přestavby byla bašta uzavřena a upravena na altán.
Historické události
1533: první písemná zmínka o tvrzi; 1616: konfiskace vesnice za účast Ondřeje z Ostešova na stavovském povstání; 1674: prodej zadluženého panství želivskému klášteru; 1832: zboření horního patra a úprava budovy na školu.
Vlastníci
Jiří Dobrovítský z Újezda, Anna a Matěj Salava z Lípy, Meduna Kalenicová z Biskupic, Jindřich Sasla z Vacovic, Jindřich Vrchotický z Loutkova, Ondřej z Ostešova, Johanna Vickelhoferová z Loutkova, Kateřina Amanová, Alžběta Františka Tengnaglová, želivský klášter (od 1674)
Zajímavosti
– Tvrz byla založena na počátku šestnáctého století Jiřím Dobrovítským z Újezda. – Architektonicky měla téměř čtvercový půdorys a připomínala malý hrad. – Na severní hradbě se nacházela obdélná bašta s mladší cihlovou nástavbou a stopami psaníčkových sgrafitů. – Během barokní přestavby byla bašta uzavřena a upravena na altán. – V roce 1832 bylo zbořeno horní patro a budova byla přestavěna na školu, později na obytný dům.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Lhotice, nazývané také Šádova Lhotice, jsou zříceniny mladší lhotické tvrze ve stejnojmenné vesnici nedaleko Želiva. Svou velikostí se tvrz blížila malému hradu. Její pozůstatky dnes leží v areálu soukromého statku.
Původním panským sídlem ve Lhotici byla takzvaná Stará tvrz. Zachovalo se z ní tvrziště západně od vesnice. Novou tvrz založil přímo ve vsi Jiří Dobrovítský z Újezda na počátku šestnáctého století. První písemná zmínka o ní je ovšem až z roku 1533. Jiří Dobrovítský odkázal panství své dceři Anně, která se provdala za Matěje Salavu z Lípy.
Potom se tu vystřídala řada majitelů. Patřila mezi ně Meduna Kalenicová z Biskupic, která zemřela roku 1579, a Jindřich Sasla z Vacovic, který zemřel roku 1595. V letech 1599 až 1601 tvrz koupil Jindřich Vrchotický z Loutkova a roku 1616 Ondřej z Ostešova. Ten o vesnici přišel, protože se zúčastnil stavovského povstání. Roku 1623 ji sice dostal zpět, ale v roce 1628 odešel ze země. Předtím ji prodal Johanně Vickelhoferové z Loutkova. Roku 1637 patřilo panství Kateřině Amanové a roku 1642 Alžbětě Františce Tengnaglové. Za těchto majitelek byla tvrz přestavěna.
Po Alžbětině smrti bylo zadlužené panství v roce 1674 prodáno želivskému klášteru. Klášter nechal tvrz barokně přestavět. Sloužila jako letní byt a jako sídlo správce hospodářského dvora. V roce 1832 bylo zbořeno horní patro a ze zbytku budovy se stala škola. Na začátku dvacátého století z ní vznikl obytný dům.
Tvrziště má téměř čtvercový půdorys. Ze severu ho chránil rybník, na jihu k němu přiléhal hospodářský dvůr. Podél západní strany stál palác. Jeho upravené přízemí se dochovalo ve stojících budovách. Areál obepínala hradba, která zůstala zachována na severní straně. Prolamují ji okna, která byla později zazděna. Před hradbu tu vystupuje obdélná bašta s mladší cihlovou nástavbou a klíčovými střílnami. Na její fasádě se dochovaly zbytky psaníčkových sgrafit. Směrem do areálu byla bašta původně otevřená. Zazdili ji až při barokní přestavbě, kdy z ní vznikl altán. Podobná bašta pravděpodobně chránila i východní stranu tvrze.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu těchto zřícenin je pozdní odpoledne během jarních nebo podzimních měsíců. V tomto období je světlo pro fotografování nejlákavější a zříceniny působí v soumraku velmi tajemně. Pro nejlepší snímky doporučujeme hledat úhly, které zachytí texturu starého kamene a historický charakter místa.
K památce se můžete dostat autem i veřejnou dopravou. Přesné spojení dopravních prostředků si nechte ověřit v internetových vyhledávačích, abyste měli jistotu.
Protože se jedná o ruinu, doporučujeme vzít si s sebou pohodlnou obuv vhodnou pro nerovný terén a dostatek pitné vody. Pro rodiny s dětmi představuje průzkum těchto zřícenin zajímavou dobrodružnou aktivitu, ale je nutné dbát zvýšené opatrnosti kvůli stavu stavby a nerovnostem země.
Po prohlídce tvrze Lhotice můžete navštívit Želivský klášter, který se nachází v těsné blízkosti a představuje další významný historický bod v okolí.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o zříceninu. Taková místa bývají volně přístupná, některá však jen s průvodcem nebo jsou z bezpečnostních důvodů uzavřená. Aktuální stav jsme neověřili – pohybujte se opatrně a respektujte případné zákazy.
Kde se památka nachází?
Poloha: Želiv, Kraj Vysočina. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1438980103).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Želivský klášter
Ubytování v okolí
Tematická trasa
1. Želivský klášter (Klášter) – Historické duchovní centrum s unikátní architekturou. 2. Želivský klášter (Klášterní areál) – Prostor pro klidnou procházku v bezprostředním okolí kláštera. 3. Lhotice (tvrz) (Tvrz) – Hlavní cíl výletu, památka historického opevněného sídla. 4. Lhotice (tvrz) (Nádvoří tvrze) – Prozkoumání vnitřního prostoru a zbytků historických staveb.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí tvrze v Loticích probouzí spolu s přírodou. Jemné, rozptýlené světlo skvěle zvýrazňuje texturu starého kamene mezi nově raštící zelení, což vytváří svěží a optimistickou atmosféru. Doporučuji si vzít vrstvené oblečení kvůli proměnlivým teplotám a navštívit místo v dopoledních hodinách, kdy je zde ještě klid od návštěvníků.
Letní období přináší intenzivní slunce a plný rozkvět vegetace, která může zříceninu částečně zahalovat. Dlouhé dny a teplý vzduch dodávají památce živý charakter. Kvůli možnému zvýšenému zájmu návštěvníků a horku je nejlepší dorazit hned ráno, abyste si užili klid a vyhnuli se největším teplotám. Nezapomeňte na pokrývku hlavy a dostatek vody.
Podzim mění Lhotice v melancholické místo obklopené zlatými a hnědými barvami listí. Ranní mlhy často obalují zříceninu, což vytváří tajemnou a dramatickou atmosféru. Pro prohlídku je ideální zvolit pevnější obuv a nepromokavou bundu, protože půda bývá vlhká. Nejlepší čas pro návštěvu je brzké dopoledne, kdy je světlo nejzajímavější.
V zimním čase působí ruiny stroje a surově, zejména když jsou větve stromů holé a okolí pokryté mrazem. Ticho a prázdnota kolem tvrze vytvářejí pocit historie a izolace. Vzhledem k nízkým teplotám a kratšímu dni je nezbytné si vzít velmi teplé oblečení, včetně rukavic a čepice. Před cestou si ověřte stav cest, které mohou být kvůli ledu náročnější na průchod.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Jiří Sedláček / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře