Zámek v Medlánkách stojí v centru této brněnské městské části podél ulice Hudcovy a patří mezi zajímavé příklady transformace šlechtických sídel. Vznikl předpokládaně v místě středověkého dvora v 18. století, kdy je poprvé připomínán, a sloužil jako letní rezidence majitele medláneckého panství, Nadace Marie Školské, která v Brně provozovala také Palác šlechtičen.

V době svého vzniku byla budova barokní přízemní stavbou zdobenou a vymalovanou. Popis z roku 1752 zachycuje luxusní vybavení: centrální vstupní část obsahovala kapli a šest místností. Jejich výzdobu v roce 1750 vytvořil renomovaný brněnský malíř Jan Wuntschig, který zde namaloval také fresky v kapli a nad vstupem.

Závěr počátku 19. století přinesl zásadní přestavbu. Zřejmě v letech 1811–1812 byla budova značně adaptována v duchu empíru: byla zrušena původní výzdoba, částečně zvýšena o první patro (zatím jen rizalit a východní část). V roce 1828 přišel další stavební zásah – zvýšena byla i západní část, která byla zároveň přestavěna na sýpku.

Architektonicky je dnes vidět tato složitá stavební historie. Zámek je jednopatrová budova s obdélným půdorysem, kterou definuje středový rizalit se zaoblenými nárožími. Západní křídlo má pět okenních os, zatímco východní část jedenáct. Všechna okna v uličním průčelí jsou pravoúhlá ve špaletě s portálem a průjezdem v přízemí.

Průmyslová fase začala, když sýpka v 30. letech 20. století přestala být využívána. Nadace ji pronajala Antonínu Kučerovi, který zde zřídil smaltovnu. Nadace vlastnila zámek i s parkem až do roku 1948, kdy jej získalo město Brno. Po komunistickém převratu převzalo výrobnu Lidové výrobní družstvo Znak, které se později transformovalo v družstvo Kovo. To budovu v roce 1956 od města odkoupilo.

V následujících desetiletích se zámek stal víceúčelovým prostorem. V 70. letech si pronajal první patro východního křídla Obvodní národní výbor Brno V, který jej upravil na středisku pro občany. Po sametové revoluci se město pokoušelo prostory převzít, ale Kovo nájemní smlouvu neprodloužilo. Klubovny zůstaly dostupné jen do roku 2001.

Rozhodujícím momentem se stal rok 2001, kdy byl zámek včetně parku prohlášen kulturní památkou. Družstvo Kovo jej posléze prodalo soukromému majiteli, který stavbu zrekonstruoval a do přízemí umístil restauraci a pivnici, čímž zámku vrátil nějakou sociální funkci.

K zámku přiléhá park o rozloze 3,30 hektarů s dvěma historickými styly – francouzským a anglickým. Zajímavou přírodu zde představuje památný buk lesní červenolistý, který byl vyhlášen roku 2015.

Historickou zajímavostí je, že se v budově zámku v roce 1887 narodil pozdější brněnský starosta Rudolf Spazier, jehož otec zde pracoval jako zahradník. Na připomenutí této osobnosti byla na zámek v roce 1992 umístěna pamětní deska.