Obchodní dům Textilia - Ostravica Obchodní dům

Vítejte v srdci Moravské Ostravy. Stojíte právě před budovou, která svou podobou vypráví příběh o rozkvětu města, o odvaze podnikatelů a o proměnách v chápání krásy a užitku. Před vámi se tyčí obchodní dům Textilia Ostravica. Když se na něj nyní podíváte, uvidíte objekt, který není jen obyčejným domem, ale skutečným svědkem dějin. Vnímejte jeho velikost a způsob, jakým zaplňuje prostor kolem sebe. Je to místo, kde se setkává obchodní duch s uměním stavby, a i když dnes budova prochází procesem oprav a sanace, její význam pro město zůstává nezpochybnitelný.

Pojďme se nyní zastavit u toho, jak tato stavba vznikla a proč zde vůbec stojí. Celý komplex, který vidíte, není dílem jednoho člověka ani jednoho období. Jde o spojení dvou částí. Starší část, kterou můžeme označit jako budovu A, vznikla v letech tysíc devět set jedenáct až tisíc devět set dvanáct. Jejím autorem byl Felix Neumann. V té době se město rozvíjelo a vznikal takto rozsáhlý trojkřídlý objekt ve tvaru písmene U, který měl sloužit jako moderní prostor pro obchod. O něco později, v letech tysíc devět set dvacet osm až tisíc devět set dvacet devět, přišla řada druhé části, budově B. Tu navrhla architektka Marie Frommerová. Je fascinující uvědomit si, že v té době už byla role žen v architektuře mnohem viditelnější a Marie Frommerová do projektu vnesla své zkušenosti a vizi. Slavnostní otevření celého obchodního domu pak proběhlo třetího března v roce tisíc devět set třicet.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře a tomu, co můžete pozorovat přímo před sebou. Podívejte se na celkovou kompozici budov. To, co je zde nejzásadnější, je kontrast a zároveň soulad dvou různých přístupů k výstavbě. Všimněte si, jak se zde prolínají dvě éry. Starší část od Felixe Neumanna nese znaky historismu, což byl styl, který se inspiroval minulostí a kladl důraz na reprezentativnost a zdobnost. Naproti tomu novější část od Marie Frommerové už směřuje k funkcionalismu. Funkcionalismus byl proudem, který říkal, že forma musí následovat funkci. To znamená, že budova nemá být zbytečně zdobná, ale má být především praktická a efektivní.

Pokud se zamyslíte nad tím, jak byla ta novější část postavena, je to velmi zajímavé z technického hlediska. Marie Frommerová zvolila ocelový kostřelet s lehkým zdivem. V té době šlo o moderní postup, který výrazně urychlil samotnou stavbu. Ocelový skelet umožnil vytvářet otevřenější a vzdušnější prostory, což bylo pro obchodní dům ideální. Právě tento přechod od těžkého, tradičního zdení k lehké ocelové konstrukci je jedním z hlavních důvodů, proč je tato památka tak cenná. Představte si ten rozdíl v pocitu z prostoru, když přecházíte z jedné části do druhé.

Když budeme mluvit o tomto místě, nelze opomenout lidi, kteří mu vdechli život. Kromě zmíněných architektů, jako byli Felix Neumann, Marie Frommerová nebo Lubomír Šlapeta, je s budovou spjat jméno Iga Wechslera. Byl to muž, který v tomto místě zanechal svou stopu a pomohl definovat charakter tohoto obchodního centra. Obchodní domy v té době nebyly jen místy pro nákup zboží, byly to společenské centra, kde se lidé setkávali, sledovali novinky v módě a vnímali rytmus moderního města. Textilia Ostravica byla symbolem prosperity a ambicí Ostravy, která se stávala průmyslovým centrem regionu.

Historie budovy však nebyla jen o růstu a prosperitě. Pokud se podíváte na její fasádu a vnímejte její současný stav, musíme si připomenout i ty temnější chvíle. V roce tisíc devět set čtyřicet čtyři byla budova poškozena při bombardování. To jsou rány, které v architektuře zůstávají i po desetiletích. Budova přežila válku, sloužila svým zákazníkům po další dlouhá léta, ale čas a měnící se ekonomické podmínky nakonec udělaly své. V roce dva tisíce tři byl obchodní dům definitivně uzavřen. To byl smutný moment pro mnoho obyvatel města, kteří si budovu pamatovali jako živé centrum obchodního děje.

Nicméně příběh nekončí uzavřením. V roce dva tisíce osm byla stavba zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek. To znamená, že stát uznal její nezastupitelnou hodnotu pro naši kulturu a historii. Právě proto dnes budova nezaniká, ale prochází procesem sanace. Je to složitá cesta, jak starou budovu vrátit do života, aby mohla sloužit i budoucím generacím, aniž by ztratila svou původní duši.

Zde přicházíme k části, která vás možná zaujme nejvíce. Celý komplex je vlastně jako učebnice architektury v jednom objektu. Je to vzácné, protože málokde můžete tak jasně vidět vývoj od historismu až po funkcionalismus na jedné společné stavbě. Je to jako sledovat, jak lidstvo měnilo svůj pohled na svět během méně než dvaceti let. Od zdobných detailů a reprezentativních tvarů k čistým liniím, oceli a praktičnosti. Tato proměna zrcadlí i proměnu samotné společnosti, která se stávala rychlejší, modernější a pragmatičtější.

Zastavte se na chvíli a zkuste si představit, jak toto místo vypadalo v den svého slavnostního otevření v březnu roku tisíc devět set třicet. Představte si elegantně oblečené lidi, vůni nových textilií a nadšení z moderního nákupního centra, které v té době muselo působit naprosto fascinujícím dojmem. Všechno kolem bylo nové, moderní a slibovalo lepší budoucnost. I když dnes vidíme budovu v procesu oprav, ta energie z roku tisíc devět set třicet v ní stále zůstává.

Nyní, když jste se dozvěděli o původu, architektech i dramatických událostech, které budovu Textilia Ostravica provázely, doporučuji vám budovu ještě jednou obvidět z různých úhlů. Všímejte si spojení mezi starší a novější částí. Zkuste v duchu oddělit to, co navrhl Felix Neumann, a to, co vytvořila Marie Frommerová. Je to cvičení v pozorování, které vám pomůže lépe pochopit, jak se měnila estetika městského prostoru.

Děkuji vám, že jste se mnou doputovali k tomuto bodu. Doufám, že vám tento krátký výlet do historie pomohl vidět v této budově víc než jen staré zdi. Je to památník lidské práce, ambicí a schopnosti se přizpůsobovat novým dobám. Nyní vás zvaním k dalšímu prozkoumání okolí Moravské Ostravy, kde na vás čeká mnoho dalších příběhů ukrytých v kameni a oceli. Přeji vám příjemnou pokračující cestu a krásný den v našem městě. Na shledanou.