Palác Adria Administrativní budova
Palác Adria, stojící na průsečíku Jungmannova náměstí a Národní třídy v Praze 1, je architektonickou památkou představující vrchol rondokubismu. Budovu postavili mezi lety 1922 a 1925 pro italskou pojišťovnu Riunione Adriatica di Sicurtà. Je známá svou bohatou sochařskou výzdobou a historickou funkcí kulturního centra. Dnes zde sídlí Divadlo Bez zábradlí. Stavba přitahuje návštěvníky svou jedinečnou architekturou a bohatým dědictvím.
Vznik paláce je úzce spjat s obdobím první republiky, kdy česká architektura experimentovala s novými směry. Pro tuto budovu zvolila italská pojišťovna Riunione Adriatica di Sicurtà rondokubismus – styl kombinující prvky kubismu a rokokových oblouků. Architekti Josef Zasche a Pavel Janák navrhli palác, který se stal v Praze ikonickým příkladem tohoto směru. Sochařskou výzdobu vytvořili Otto Gutfreund, Jan Štursa, František Anýž, Karel Dvořák, Bohumil Kafka a Adolf Mayerl. Poslední z nich ztvárnil deset tančících postav mezi okny prvního patra.
Architektonické prvky budovy jsou typické pro rondokubismus. Fasáda je bohatě zdobena sochařskými díly, jež stavbě dodávají dynamiku a eleganci. Palác se vyznačuje harmonií geometrických forem a organických linií. Interiér byl navržen tak, aby podporoval kulturní aktivity, což potvrzuje historie budovy jako kina a divadla.
Vlastnictví paláce se v čase změnilo. Po dokončení v roce 1924 jej vlastnila italská pojišťovna Riunione Adriatica di Sicurtà. V průběhu let sloužil různým účelům, od kina a divadla až po institucionální sídlo. V letech 1958–1959 jej pro divadelní provoz přestavěli architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný. Po druhé světové válce došlo v důsledku nacistické konfiskace ke změně vlastnictví. Kino bylo převedeno na důvěrníka a později jej převzal stát.
Palác Adria je svědkem mnoha významných událostí. Zde 18. března 1925 otevřelo kino Bio Adria promítáním němého filmu Zvoník od matky Boží. V roce 1927 se zde poprvé promítaly zvukové filmy systému Phonofilm, přestože byla tehdejší kvalita zvuku nedokonalá. Po válce bylo kino přejmenováno na Moskva a sloužilo jako sídlo Laterny magiky. To vedlo k úpravám pro divadelní potřeby v roce 1959. V roce 1989 zde Občanské fórum zřídilo svůj hlavní štáb, což podtrhuje význam paláce jako centra politických a kulturních událostí.
Dnes je Palác Adria nejen architektonickou památkou, ale i živým kulturním centrem. Sídlí zde Divadlo Bez zábradlí, které udržuje tradici inovativního divadelního umění. Budova je přístupná veřejnosti a umožňuje návštěvníkům prozkoumat její bohatou historii i architekturu. Díky svému významu je Palác Adria nezbytnou zastávkou pro každého, kdo navštíví Prahu.
Palác Adria připomíná bohatou historii a inovativního ducha architektury první republiky. Jeho role kulturního centra trvá dodnes, díky čemuž není jen památkou minulosti, ale i živým místem současné kultury. Návštěva paláce nabízí jedinečný pohled na historii a umění, jež formovaly Prahu jako světovou kulturní metropoli.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1924
- Dokončení výstavby paláce v rondokubistickém slohu.
- 1925
- Zahájení provozu kina Bio Adria promítáním němého filmu.
- 1959
- Zahájení provozu upraveného sálu pro potřeby Laterny magiky.
- 1998
- Založení Divadla Bez zábradlí v palácovém sále.
Stavební vývoj
Budova byla postavena v rondokubistickém stylu podle návrhu Josefa Zasche a Pavla Janáka. V letech 1958–1959 proběhla rozsáhlá úprava objektu pro divadelní provoz. Architekti Cubr, Hrubý a Pokorný upravili sál pro potřeby scény Laterna magika.
Historické události
18. března 1925 zahájení provozu kina Bio Adria. 1958–1959 přestavba sálu pro potřeby Laterny magiky. 1989 sloužil prostor jako hlavní štáb Občanského fóra.
Vlastníci
Italská pojišťovna Riunione Adriatica di Sicurtà (od výstavby)
Zajímavosti
– Palác představuje vrchol rondokubismu, který kombinuje prvky kubismu a rokokových oblouků. – Architekti Josef Zasche a Pavel Janák navrhli budovu pro italskou pojišťovnu. – Sochař Adolf Mayerl ztvárnil deset tančících postav mezi okny prvního patra. – V roce 1925 zde otevřelo kino s němým filmem Zvoník od matky Boží. – V roce 1989 zde Občanské fórum zřídilo svůj hlavní štáb.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Palác Adria stojí v Praze na Novém Městě, na nároží Národní třídy a Jungmannova náměstí. Postavila ho v letech 1922 až 1925 italská pojišťovna Riunione Adriatica di Sicurtà. Navrhl ho architekt Josef Zasche ve spolupráci s Pavlem Janákem, a to v rondokubistickém slohu. Na sochařské výzdobě se podíleli Otto Gutfreund, Jan Štursa, František Anýž, Karel Dvořák, Bohumil Kafka a Adolf Mayerl. Mayerl vytvořil deset tančících postav mezi okny prvního patra. Budovou prochází z Jungmannovy ulice na Národní třídu pasáž Adria.
Ve velkém podzemním sále začalo 18. března 1925 hrát Bio Adria. Zahájilo americkým němým filmem Zvoník od matky Boží. Slavnosti se účastnil ministr obchodu a pozvánky předepisovaly večerní úbory. Sál měl kapacitu 999 diváků. Od listopadu 1927 se tu po několik týdnů poprvé v Československu promítaly zvukové filmy systému Phonofilm. Šlo o vynález Američana Lee de Foresta, který nahrával zvuk přímo na filmový pás. Kvalita zvuku byla velmi nedokonalá. Dobový tisk proto za nejvděčnější téma označil zvuky zvířat. Skutečného zvukového filmu se kino dočkalo v říjnu 1930 premiérou filmu Cé a ká polní maršálek.
Provozovatel kina Osvald Kosek po Mnichovské dohodě počeštil název na Adrie. Kvůli židovskému původu pak uprchl do Spojených států. Kino dostalo v roce 1939 důvěrníka, kolaboranta Bohumila Smolu, a později přešlo do německých rukou. Po válce bylo zkonfiskováno a do roku 1958 neslo název Moskva.
Po úspěchu Laterny magiky na světové výstavě v Bruselu v roce 1958 byl sál přebudován pro její potřeby. Architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný upravili budovu pro divadelní provoz. Laterna magika tu hrála od května 1959 do listopadu 1990. Mezi lety 1965 a 1972 zde sídlilo také Divadlo za branou Otomara Krejči. Jeho soubor se sem po roce 1990 vrátil jako Divadlo za branou II. Do roku 1996 tu hostovalo také Černé divadlo Jiřího Srnce. Po rekonstrukci se kapacita sálu snížila na 308 diváků. Od roku 1998 je zde domovská scéna Divadla Bez zábradlí, které založil Karel Heřmánek.
V paláci působila také kavárna, galerie Huga Feigla a po desítky let Československý filmový ústav. Svůj hlavní štáb tu měla v roce 1989 i Občanské fórum.
Tipy pro návštěvníky
Pro nejlepší vizuální zážitek z architektury rondokubismu doporučujeme návštěvu v jasných dnech. Sluneční světlo nejlépe zvýrazní hloubku a geometrické tvary fasády, což je klíčové pro pochopení tohoto unikátního stylu.
Budova je snadno dostupná pomocí městské hromadné dopravy; aktuální spojení a jízdní řády si prosím ověřte ve vyhledávači dopravního podniku.
Pro fotografování jsou nejlepší pozice na protilehlé straně ulice, odkud lze zachytit celou monumentálnost objektu a jeho detaily. Při návštěvě si vezměte s sebou pitnou vodu a pohodlnou obuv pro procházky po městské infrastruktuře.
V blízkém okolí můžete navštívit Palác ARA, Palác Zlatý Kříž nebo Rakouské kulturní fórum. Pro rodiny s dětmi je prohlídka těchto budov skvělou příležitostí k pozorování zajímavých architektonických detailů a neobvyklých tvarů v rámci městské procházky.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Budova slouží svému účelu (úřad, škola, obchod apod.). Do interiéru se zpravidla dostanete jen během jejího provozu, prohlídky se obvykle nekonají; podrobnosti jsme neověřili. Exteriér si můžete prohlédnout z ulice.
Kde se památka nachází?
Poloha: Praha 1, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000151885).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Palác ARA, Palác Zlatý Kříž a Rakouské kulturní fórum.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Palác Adria Typ: Historická budova Tento impozantní palác v centru Prahy 1 představuje skvělý úvod do tematického výletu zaměřeného na architektonické a kulturní dědictví staroměstské části. Jeho fasáda a historický kontext lákají k obdivu detailů a zamyšlení nad proměnami tohoto místa v čase.
Palác ARA Typ: Kulturní a administrativní budova Nedaleko hlavního cíle se nachází Palác ARA, který svým architektonickým rázem doplňuje obraz městské zástavby. Návštěvníci si zde mohou všimnout kontrastu mezi historickým jádrem a modernějšími prvky, které obohacují vizuální zážitek z procházky.
Palác Zlatý Kříž Typ: Historická památka Tato významná budova s bohatou historií nabízí další pohled na složitou minulost pražských paláců. Její poloha umožňuje plynulé propojení s okolními objekty a poskytuje další inspiraci pro milovníky historie a architektury.
Rakouské kulturní fórum Typ: Kulturní instituce Závěrem trasy navštivte toto centrum, které slouží jako most mezi českou a rakouskou kulturou. Zde můžete získat hlubší vhled do kulturních vazeb regionu a případně se seznámit s aktuálními výstavami nebo akcemi, které zde probíhají.
Tato trasa je kompaktní a soustředí se výhradně na vybrané objekty v bezprostředním okolí hlavního cíle. Umožňuje tak soustředěnou prohlídku bez nutnosti dlouhých přesunů. Každý bod trasy nabízí jiný aspekt kulturního a architektonického dědictví, což zajišťuje pestrý a zajímavý zážitek pro návštěvníky. Procházka spojuje estetický zážitek z architektury s kulturním kontextem, který je pro danou lokalitu typický. Doporučuje se vyhradit dostatek času na každé místo, aby bylo možné plně ocenit detaily a atmosféru. Celková délka trasy je krátká, což ji činí ideální pro krátký odpolední program nebo jako součást delšího městského výletu.
Sezónní doporučení
Na jaře Palác Adria září v jemném ranním světle, které zvýrazňuje unikátní rondo-kubistické detaily fasády. Okolí postupně zelená, což vytváří svěží kontrast s kamenným povrchem budovy. Doporučuji zvolit lehké jarní oblečení a navštívit místo v dopoledních hodinách, kdy je v centru města klidnější atmosféra.
Letní období přináší ostré slunce a syté barvy, díky kterým jsou architektonické prvky velmi výrazné. Město v hlavní sezóně pulzuje energií, což znamená větší shluky lidí v okolních ulicích. Je vhodné přijít hned ráno, aby se předešlo největším davům a horku, a obléci si lehké, prodyšné látky.
Podzimem dominuje atmosféra nostalgie a zlatavé světlo, které krásně dopadá na monumentální stěny paláce. Kontrast mezi šedým kamenem a barevným listím v okolí dodává místu melancholický šarm. Praktickým doporučením je vrstvené oblečení pro proměnlivé počasí a návštěva v pozdních odpoledních hodinách.
V zimním čase působí budova majestátně, zejména večer, kdy ji osvětlují městské lampy a v oknech svítí teplá světla. Vnitřní prostory nabízejí útočiště před mrazem a v adventním čase je v okolí cítit očekávání svátků. Nezapomeňte na teplý zimní oděv a počítejte s případně kratší dobou provozu některých služeb uvnitř.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: VitVit / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře