Na Starém hřbitově ve Šťáhlavech v okrese Plzeň-město stojí odlehčená klasicistní stavba s barokními prvky – pohřební kaple Povýšení svatého Kříže. Postavena byla v roce 1810 jako rodové pohřebiště majitelů šťáhlavského panství. Kaple představuje zajímavou syntézu stylů, který v již dlouho zakořeněné tradici české architektury středních století propojuje ještě čerstvě vnímaný klasicismus s tradiční barokní ornamentikou. Dnes je stavba, která od roku 2020 patří obci, chráněna jako kulturní památka.

Historie šťáhlavského panství a jeho rodů je úzce spjata s výstavbou kaple. V roce 1710 koupi zadlužené šťáhlavské zboží Anna Josefa Czerninová, rozená z Khünburgu, která jej určila pro svého syna Františka Antonína Czernina z nedrahovické větve rodu. Stovku let později, v roce 1810, nechal kapli v nově založené východní části hřbitova postavit Jan Vojtěch Czernin z Chudenic, významný člen chudenické větve. Stavbu navrhl architekta Antonín Pichler, kterého lze považovat za autora půdorysného řešení. Po Czerninech zdědili panství Waldstein-Wartenbergové, jež jej vlastnili od roku 1816 až do roku 1945.

Stavba kaple se pyšní vypracovaným architektonickým řešením typickým pro své období. Jedná se o volně stojící centrální stavbu zděnou a omítanou, na půdorysu pravidelného osmiúhelníka. Hlavní vstup je orientovaný přibližně na východ. Čelní stranu zdobí nízký trojúhelný štít. Významným prvkem je kamenný portál s charakteristickými esovitými sedly a stlačeným záklenkem, jehož hlavní klenák s penízky prorůstá supraportu a podpírá vlnovitou nadpražní římsu. Původní dvoukřídlé dveře s kazetami a rozvilinovými závěsy pocházejí z počátku 19. století. Stěny nad hrubě omítnutým soklem jsou lemovány lizénovými rámy s hladkým kladím. Obdélná okna mají půlkruhové záklenky. Zvonkovitá střecha je pokryta plechem a vrcholí hrotnicí s křížkem. V soklové části jsou malé větráky vedoucí do podzemní hrobky.

Interiér kaple je zasvěcen důstojnosti a tichu. Prostor kryje osmiboká kupole s klenebními poli lemovanými plochými rámy. Stavbu podpírá dórské kladí nesené toskánskými pilastry v koutech. Podlahu tvoří kamenné desky. Uprostřed kaple leží obdélníkový náhrobek Czerninů z Chudenic chráněný jednoduchým železným zábradlím s čočkovými prstenci. Tumba s vazbou a štítky je vyzdobena souborem zahalených karyatid a putti – drobných figura géniů se smutečními pochodněmi a erby. Sochařské výzdobě dominuje rukou mistra Ignáce Platzera.

Dnešní kaple slouží jako památka významné šlechty, která formovala zdejší region po staletí. Stav stavby, jež od prosince 2020 patří obci, je uchováván jako celek. Pro návštěvníka hřbitova představuje kaple překvapivě harmonický svědek doby, kdy v České zemi ještě trvala staletá kontinuita šlechtických mocností, a zároveň vzácný příklad českého klasicismu ovlivněného vlnou změn v evropské architektuře.