Puklice Zámek
Nejstarší zmínka o Puklicích pochází z roku 1318, kdy je Jan Lucemburský potvrzuje jako zástavu. Tvrz zde snad vzniká již v té době, ale písemně se poprvé připomíná až 1534, kdy ji Jan z Lipé propouští jihlavskému měšťanovi Františku Hordarovi. Rod Hordarů se postupně etabluje v oblasti. Za účast v stavovském odboji však Hordarům zmizely dvě třetiny panství a museli přestoupit na katolickou víru. Puklice drželi až do roku 1666, kdy snad na místě staré tvrze začínají stavět zámeček.
Stavba se rozrůstala postupně. Zazděný letopočet na portálku odkazuje na rok 1578, kdy k gotické tvrzi přibyla renesanční přestavba. Po roce 1720 přibývají v barokním stylu západní a jižní křídla, leč bez úplné organičnosti. Na počátku 19. století probíhají klasicistní úpravy viditelné především na fasádách. Čtyři křídla budovy v jednom patře obklopují nádvoří s arkádovým ochozem; na jižní straně vykukuje arkýř na mohutném pilíři. Pod východním křídlem byl kdysi rybník (zavezený v šedesátých letech 20. století); jeho tvar se dodnes čte v terénních tvarech okolního parku.
Majitelé se v průběhu staletí rychle střídali. Po Hordarech přechází statek přes různé šlechtické rody až k Ottovi Skrbenského (1807), roku 1878 na hraběte z Blankensteina, roku 1892 do rukou jihlavského továrníka Miloslava Pešky. Ten jej roku 1905 prodává Siegfriedu Fischmannovi, členovi puklické židovské obce, a po jeho smrti jej roku 1917 dědí syn Richard, poslední majitel panství.
Richard Fischmann se ukázal být výborným hospodářem. Statek rozšířil o ovocný sad, skleník a zahrady; podle pozemkových knih se výměra zvětšila o 40 hektarů. V roce 1941 však přišla tragédie. Židovské obyvatelstvo Jihlavska včetně Fischmannovy rodiny bylo vyvezeno do Třebíče a postupně deportováno do Lublinu, Treblinky a Osvětimi. Z 1350 osob odvlečených do koncentračních táborů přežilo nacistické běsnění pouhých 32 lidí; mezi přeživšími byli Fischmannův syn Vítězslav a dcera Eliška. Zámek byl zkonfiskován a Fischmann označen za kolaboranta. Restituční pokusy jeho potomků se nezdařily.
Po válce se budova dělila mezi poštu, knihovnu a do roku 1977 provizorní mateřskou školu. Dnes slouží jako správcovská budova, zatímco okolní objekty bývalého velkostatku slouží místním podnikatelům, sokolovně a truhlářství.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1578
- Navázání nového severního křídla na původní tvrz.
- 1720
- Dostavění barokních západního a jižního křídla.
Stavební vývoj
Zámek zažil několik architektonických fází: původní gotická tvrz byla renesančně přestavěna, poté barokně rozšířena a nakonec v první polovině 19. století obdržela klasicistní úpravy. Tyto změny jsou patrné na fasádách i vnitřním uspořádání.
Historické události
- 1318
- Jan Lucemburský potvrzuje zástavu obce Puklice Janovi z Řečice.
- 1534
- První písemná zmínka o tvrzi v Puklicích.
- 1941
- Vystěhování židovského obyvatelstva z Jihlavska, včetně rodiny Fischmannů.
Zajímavosti
– Nejstarší zmínka o Puklicích pochází z roku 1318, kdy je Jan Lucemburský potvrzuje jako zástavu.
– Tvrz se poprvé písemně připomíná v roce 1534, kdy ji Jan z Lipé propouští Františku Hordarovi.
– Po účasti v stavovském odboji museli Hordarové přestoupit na katolickou víru a drželi Puklice až do roku 1666, kdy začínají stavět zámeček.
– Stavba se rozrůstala postupně: v roce 1578 byla přibyla renesanční přestavba, po roce 1720 přibývala barokní křídla a na počátku 19. století probíhaly klasicistní úpravy.
– Richard Fischmann rozšířil statek o ovocný sad, skleník a zahrady; v roce 1941 byl vyvezen do koncentračních táborů a po válce se budova dělila mezi poštu, knihovnu a provizorní mateřskou školu.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Zámek v Puklicích na Jihlavsku je drobná stavba při vjezdu do obce. Stojí na místě starší gotické tvrze, která byla později přestavěna v barokní zámeček. Dnešní klasicistní podobu získal v první polovině 19. století.
Jde o čtyřkřídlou jednopatrovou budovu. Nejstarší je východní křídlo, které vzniklo renesanční přestavbou gotické tvrze. Západní a jižní křídlo jsou barokní a celou stavbu sjednocuje klasicistní fasáda. Vnitřní nádvoří lemuje v přízemí ze tří stran arkádový ochoz. Na jižní straně nejstaršího křídla vystupuje arkýř na mohutném pilíři. Pod východním křídlem býval rybník, zavezený v šedesátých letech dvacátého století. Jeho tvar dodnes prozrazuje park, který na jeho místě vznikl, i zákrut silnice, jež park obtáčí. Naproti zámku stojí budovy bývalého velkostatku, kterému zámeček v posledních letech sloužil jako správcovská budova.
Obec se poprvé připomíná roku 1318. Tvrz je písemně doložena až roku 1534, kdy ves získal jihlavský měšťan František Hordar a začal se psát s přídomkem z Puklice. Jeho náhrobek je dodnes v kostele svatého Petra a Pavla v nedalekých Petrovicích. Hordarům byla za účast ve stavovském odboji zkonfiskována většina panství, Puklice si však udrželi až do roku 1666.
Podle letopočtu na zazděném portálku přibylo k východnímu křídlu tvrze roku 1578 křídlo severní. Po roce 1720 byla dostavěna barokní křídla západní a jižní, k původní stavbě připojená s patrným odskokem. Majitelé se pak rychle střídali, mezi nimi Skrbenští, hrabě z Blankensteina nebo jihlavský továrník Miloslav Peška.
Posledním majitelem byl od roku 1917 Richard Fischmann. Ukázal se jako dobrý hospodář, rozšířil statek o ovocný sad, skleník a zahrady a zvětšil jeho výměru o 40 hektarů. Roku 1941 však bylo židovské obyvatelstvo Jihlavska včetně Fischmannových vystěhováno do sběrného střediska v Třebíči a odtud deportováno do vyhlazovacích táborů. Z 1350 odvlečených přežilo jen 32 lidí, mezi nimi Fischmannův syn Vítězslav a dcera Eliška. Zámek byl mezitím zkonfiskován a Fischmann označen za kolaboranta. Snahy jeho potomků o zvrácení konfiskace úřady zamítly.
Budovu si pak rozdělily pošta, knihovna, místní národní výbor a do roku 1977 také provizorní mateřská škola.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas návštěvy zámku Puklice je v jarním nebo podzimním období, kdy jsou vegetace a okolní krajinomalba ve své nejkrásnější podobě. Slunečné dny poskytují ideální podmínky pro procházkování kolem zámku a prohlížení jeho architektonických detailů.
Při návštěvě si přineste ochrannou oblečení, jako je klobouk nebo parasol, zejména pokud plánujete procházku v slunečné počasí. Navíc doporučujeme naložit se zavlažovačem a ochrannými prostředky proti hmyzu.
Pro fotografování je nejlepší místo před zámkem, kde slunce osvětluje budovu v různých časech dne. Ranní světlo nabízí měkčí barvy a dlouhé stíny, které zdůrazňují architektonické prvky zámku.
V okolí zámku Puklice se nachází několik malebných cest pro procházky. Navštivte i blízkou obec, kde můžete objevit místní trhy nebo kulturní akce. Pro rodiny s dětmi je vhodným aktivem návštěva okolních lesních stezek a možnost prozkoumat přírodu.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: č.p. 1, Puklice, Kraj Vysočina. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 45668/7-5153).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do minulosti, do doby, kdy Puklice byla malou vesnicí s tvrzí, která byla domovem pánů a šlechticů. Jakoby se čas zastavil a tyhle kamenné stěny byly stále plné života.
Žili tu lidé, kteří se starali o zemědělství a pastevectví. Byli to hospodáři, kteří se starali o tvrz a její okolí. A pak byla tam i hrstka lidí, kteří se živili řemesly – kováři, truhláři, tkalcové... Ti lidé byli jako jeden velký rodinný kruh, který se obklopoval tvrzí.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Okolní krajina, jiné památky
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tématická výletní trasa zámek Puklice
1. Zámek Puklice
Typ: Historický zámek
Proč stojí za návštěvu: Zámek Puklice je klíčovou památkou v oblasti s bohatou historií, která sahá až do 13. století. Jeho architektura představuje různé stavební fáze od gotiky po baroko a je ideálním místem pro ty, kteří mají zájem o historii českých rezidencí.
2. Park u zámku Puklice
Typ: Park
Proč stojí za návštěvu: Bezprostřední okolí zámku tvoří krásný park, který nabízí klidné procházky a příležitosti k pozorování divoké flóry a fauny. Park je ideálním místem pro relaxaci a užívání si přírodního prostředí v okolí zámku.
3. Kaple Panny Marie
Typ: Kaple
Proč stojí za návštěvu: Kaple Panny Marie, nacházející se blízko zámku, je malým sakrálním památníkem s bohatou historií. Její jednoduchá architektura a klidná atmosféra nabízejí ideální prostor pro klidné meditace nebo krátké modlitby.
4. Oblast kolem zámku
Typ: Kulturně-historický areál
Proč stojí za návštěvu: Okolní oblast kolem zámku nabízí pohledy na rozlehlé pole a lesy, což vytváří ideální prostředí pro pochopení historického kontextu zámku. Tato místa jsou také vhodná pro fotografování a užívání si pohledů na krajinu.
Tato trasa nabízí cestovatelům možnost seznámit se s historií a přírodním prostředím okolí zámku Puklice, což činí z něj ideální místo pro celodenní výlet.
Sezónní doporučení
Slunečné dny jsou ideální pro procházku kolem zámku, kde je možné si užít klidu před začátkem letního návalu turistů. V této době rostoucí kvetoucí keře a stromy vytvářejí působivé pozadí pro fotografie. Doporučuje se navštívit zámek ráno nebo v odpoledních hodinách, abyste ušli davu. Oblečte si komfortní boty a krátkou košili, protože teplota může být středně tepla.
Léto: V letním období zámek Puklice nabízí nejlepší podmínky pro návštěvu. Dlouhé slunečné dny a teplý počasí vytvářejí ideální atmosféru pro prozkoumání zámku a jeho okolí. Léto je také časem, kdy se zde mohou konat různé kulturní akce, což přidává na atraktivitě návštěvy. Je však důležité navštívit zámek brzy ráno nebo později večer, aby se vyhnuli největšímu davu turistů. Nezapomeňte na ochranu proti slunci a dostatek pitné vody.
Podzim: Podzimní návštěva zámku Puklice nabízí jedinečnou atmosféru, kdy se stromy barví do zlatých a rudých odstínů. Slunečné dny jsou teplé a přívětivé, což je ideální čas pro procházku kolem historických budov a poznávání jejich krásy v klidnější atmosféře. Podzimní období může být také vhodné k návštěvě, pokud hledáte místo bez velkých davů turistů. Doporučuje se nosit teplejší oblečení a možná i deku pro chladnější polední hodiny.
Zima: V zimním období nabízí zámek Puklice úplně jinou, ale stejně poutavou atmosféru. Když je okolí pokryto sněhem a stromy jsou bez listí, vytvářejí romantický pozadí pro návštěvu zámku. Dny jsou kratší a teplota chladnější, takže je důležité se připravit na sněhové podmínky nebo mrazy. Teplé oblečení a vhodné boty jsou nezbytné pro pohodlný pobyt na zámku.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Honza78 / CC BY-SA 4.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře