Purkrábka Usedlost

Purkrábka je historická vinice nacházející se v Praze-Dejvicích, uznávaná jako kulturní památka České republiky. Tato usedlost má bohatou historii sahající až do konce 16. století, kdy byla původně složena z pěti vinic. Její význam spočívá nejen ve své architektonické podobě, ale i v bohatém historickém kontextu, který odráží politické a společenské změny Čech během třicetileté války a následných let. Usedlost je dnes oblíbenou destinací pro ty, kteří se zajímají o historii českého vinařství a architekturu.

Vznik Purkrábky lze datovat do konce 16. století, kdy byla na místě původně pět vinic patřících nejvyššímu purkrabství a závislých na placení ročního platu. V roce 1593 mydlář Matěj Lech zkonsolidoval tyto vinice do jedné s výměrou přes 13 strychů, což položilo základy pro budoucí usedlost. Po několika změnách majitelů se usedlost dostala do rukou nejvyššího purkrabího Adama ze Šternberka po popravě Michala Witmana, jednoho z 27 českých pánů popravených za účast na stavovském povstání v roce 1621. Tento historický kontext odráží politické napětí a následné reakce po bitvě na Bílé hoře, které měly hluboký dopad na českou společnost.

Architektonicky je Purkrábka charakteristická svou klasicistní podobou. Původní viniční domek byl přestavěn kolem roku 1850, což dodnes zachovalo její historický charakter. Tato přestavba zahrnovala použití materiálů a stylu typického pro klasicismus, který se v té době široce rozšířil. Usedlost byla obnovována v letech 1913 a 1939, což pomohlo zachovat její architektonickou integritu a historickou hodnotu.

Vlastnictví Purkrábky prošlo několika změnami. Po Adamovi ze Šternberka byla usedlost známá pod různými názvy v závislosti na majitelích, jako "Kobrovská" a "Kotlářová". Na konci 70. let 17. století se natrvalo dostala do majetku purkrabství a získala tak název "Purkrabská", "Purkrábka" nebo "Pulkrábka". V 19. století bylo pražské purkrabství zrušeno, což vedlo k tomu, že usedlost se stala zemským statkem a v roce 1870 byla prodána do soukromých rukou.

Mezi klíčové události patří poprava Michala Witmana za účast ve stavovském povstání, což byl důležitým momentem v historii usedlosti. Dále je zajímavostí i to, že vinice byla dluhově vázána na karmelitský klášter u svatého Havla, což vedlo ke splácení úroků vímem. Tato vazba odráží ekonomické a sociální struktury té doby.

Dnes je Purkrábka přístupná pro návštěvníky a stojí za to ji navštívit nejen kvůli její historické hodnotě, ale i proto, že nabízí pohled na architektonický styl klasicismu. Usedlost je příkladem toho, jak se místní dědictví zachovává a promítá do současnosti, což ji činí cennou památkou pro každého, kdo se zajímá o historii a architekturu České republiky.

Purkrábka je tedy nejen kulturní památka, ale i svědkem bohatých dějin české společnosti. Její návštěva nabízí jedinečnou příležitost prozkoumat minulost a ocenit historický vývoj Prahy-Dejvic.