vila Matějská č.p. 1986/9 Vila
Vila Antonína Černého, nacházející se v pražských Dejvicích na ulici Matějská, je pozdně funkcionalistickou rodinnou stavbou z roku 1947. Projekt architektem Antonínem Černým vznikl již před druhou světovou válkou. Budova vyniká unikátními výhledy na Prahu a harmonickým začleněním do urbanistické koncepce Osady Baba. Tato památka je důležitá nejen pro svou architekturu, ale i jako součást místní historie.
Stavba vznikla v období po skončení druhé světové války. Přestože byla navržena již v letech 1939–1940, byla postavena až v roce 1947. Tento časový odstup mezi návrhem a realizací souvisel s obtížnou poválečnou dobou, kdy se Československo snažilo o obnovu zničených měst a infrastruktury. Vila se tak stala součástí širšího procesu rekonstrukce a přizpůsobení se novým politickým realitám, které v té době probíhaly po celé Evropě.
Architektonicky je objekt charakteristický pro pozdní funkcionalismus. Široká střecha s zalomeným okrajem a dřevěným obložením podtrhuje jeho jedinečný vzhled. Fasádu zdobí velké kruhové okno, zatímco menší otvory jsou horizontálně protáhlé a směřují do zahrady. Některé z nich jsou opatřeny mřížemi, což zvyšuje bezpečnost i estetickou hodnotu budovy. Balkon v prvním patře je měkce zaoblený a kombinuje plné a tyčové zábradlí, čímž dodává celku elegantní vzhled.
Vlastnictví vily od jejího vzniku patřilo rodině architekta. Sloužila jako jeho rodinný dům a zůstala ve vlastnictví po mnoho let, což odráží osobní pouto mezi tvůrcem a jeho dílem. Tento soukromý charakter přispěl k jejímu zachování jako unikátní památky.
Dnes je budova součástí Městské památkové zóny Baba a stojí jako svědectví o architektonickém umění i historii oblasti. Její význam spočívá nejen v estetice, ale i v roli, kterou odehrála při poválečné rekonstrukci Prahy. Návštěvníci zde mohou prozkoumat unikátní architekturu a pochopit historický kontext, ve kterém byla vila postavena.
Památka je důležitá jak pro svou architektonickou hodnotu, tak pro místní dějiny. Díky jejímu zachování a přístupnosti mohou návštěvníci ocenit její význam a pochopit okolnosti jejího vzniku. Pro zájemce o architekturu či historii Prahy představuje návštěva tohoto místa skutečný zážitek.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1939- 1940
- Design vily architektem Antonín Černý
- 1947
- Dokončení výstavby vily
- 1947
- Antonín Černý začíná žít ve vile jako jeho rodinný dům
Stavební vývoj
Vila se odlišuje několika architektonickými prvky, jako je široké vysazení střechy s zalomeným okrajem a dřevěnou obložením. Fasáda má velké kruhové okno a horizontálně protáhlá malá okna směřující do zahrady, některá z nich jsou zamřížovaná. Balkon v prvním patře je měkce zaoblený s kombinací plného a tyčového zábradlí.
Historické události
- 1939- 1940
- Architekt Antonín Černý navrhl svou vlastní rodinnou vilu.
- 1947
- Stavba vily byla dokončena.
Vlastníci
Antonín Černý (od 1947)
Zajímavosti
– Vila Antonína Černého je pozdně funkcionalistickou rodinnou stavbou z roku 1947. – Projekt architekta Antonína Černého vznikl již před druhou světovou válkou, ale byla postavena až v roce 1947 kvůli poválečným obtížím. – Stavba je charakteristická pro pozdní funkcionalismus s širokou střechou s zalomeným okrajem, dřevěným obložením a velkým kruhovým oknem. – Vila byla vlastnictvím rodiny architekta od jejího vzniku a sloužila jako jeho rodinný dům. – Dnes je součástí Městské památkové zóny Baba a představuje svědectví o poválečné rekonstrukci Prahy.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v pražských Dejvicích. Stojíte právě v místě, kde se historie setkává s moderní představou o ideálním bydlení. Před vašima očima se tyčí vila Matějská, známá také jako vila Antonína Černého. Než se pustíme do hlubšího zkoumání, jen se na ni na chvíli podívejte. Vnímejte tu klidnou atmosféru této čtvrti a způsob, jakým se tato stavba vklínila do svého okolí. Není to jen obyčejný dům, je to pevnou součástí krajiny, která se s výhledy na Prahu proplétá v neustálém dialogu s městem pod ní.
Pojďme se nyní vrátit v čase, abychom pochopili, proč tato stavba vypadá právě takto a proč je pro nás dnes tak důležitá. Celý příběh této vily začíná mnohem dříve, než se její první cihla vůbec dotkla země. Architekt Antonín Černý na tento projekt přišel již v letech 1939 až 1940. Představte si to období – svět se tehdy nacházel na prahu obrovského konfliktu, který všechno změnil. Návrh byl hotový, vize byla jasná, ale realita tehdejší doby byla neúprosná. Druhá světová válka zastavila vše. Místo stavby se museli řešit úplně jiné otázky přežití a politických změn. A právě proto je tato vila tak zajímavá – její vznik byl rozdělen dvěma zcela odlišnými érami. Až po skončení války, v roce 1947, se konečně podařilo projekt zhmotnit do reality. Tato prodleva v realizaci dodává stavbě zvláštní hloubku. Je to dílo, které vzniklo v předválečném duchu, ale bylo dokončeno v novém, poválečném světě.
Nyní věnujte pozornost samotné architektuře, kterou právě pozorujete. Stojíte před vynikajícím příkladem pozdního funkcionalismu. Když se díváte na průčelí, všimněte si těch čistých, jasných linií. Funkcionalismus totiž nebyl jen o estetice, byl to životní styl, který hledal harmonii mezi užitím a formou. Podívejte se především nahoru na tu širokou střechu. Ta je pro tento styl naprosto charakteristická. Není to jen krytina, je to výrazný prvek, který stavbě dodává pocit stability, ale zároveň ji díky své horizontální délce opticky lehce rozprostírá do krajiny. Všimněte si, jak se celá stavba snaží o integraci do okolního prostoru. Vila Matějská nebyla postavena jako izolovaný objekt, ale jako přirozený součást širší urbanistické koncepce Osady Baba. Celá tato oblast byla navržena tak, aby tvořila harmonický celek, kde architektura respektuje terén a nabízí obyvatelům to nejlepší, co okolí může nabídnout – v tomto případě jsou to ty úžasné, široké výhledy na Prahu.
Ačkoliv o každém jednotlivém obyvateli této vily nemáme k dispozici podrobné záznamy, v každém detailu stavby cítíme přítomnost jejího tvůrce. Antonín Černý nebyl jen někým, kdo kreslil čáry na papír. Byl to vizionář, který věřil v moderní způsob života. Jeho práce v Dejvicích je důkazem toho, jak silná může být architektura, když je navržena s ohledem na lidské potřeby i na okolní přírodu. On sám do tohoto návrhu vložil veškerou svou odbornost i cit pro prostor, což dnes při pohledu na budovu jasně cítíme.
Existuje zde však i jedna zajímavost, která vás možná donutí k hlubšímu zamyšlení. Je to právě ten zvláštní časový skok. Jak je možné, že projekt, který vznikl v době, kdy se svět připravoval na nejtemnější roky, dokázal v roce 1947 působit tak aktuálně a svěže? Je to fascinující otázka. Ukazuje to na neuvěřitelnou sílu správné myšlenky. Dobře navržená architektura totiž neuvadá s politickými změnami ani s průběhem válek. Tato vila je jako malá kapsle času, která nás spojuje s ideály moderního světa z konce třicátých let, i když její fyzická existence je výsledkem poválečné obnovy. Je to spojnice mezi dvěma světy, které se nikdy neměly tak snadno potkat.
Doufám, že tento krátký pohled na vilu Matějská vám pomohl lépe pochopit její význam a unikátnost. Neodcházejte však příliš rychle. Pokud vás tato architektura zaujala, doporučuji vám pokračovat v procházce po okolních ulicích Osady Baba. Každý dům v této čtvrti má svůj vlastní příběh, svou vlastní tvář a svou vlastní odpověď na otázku, jak vypadá moderní domov. Každý krok vás může dovést k dalšímu fascinujícímu detailu. Přeji vám krásnou a inspirativní pokračující cestu po pražských Dejvicích. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas návštěvy vily Matějské je podzimní nebo jarní období, kdy je zelený prostředí kolem vily v plné kráse a sluneční světlo dodává architektuře jedinečnou atmosféru. Tento čas roku také nabízí klidnější návštěvu bez velkých davů.
Pro přístup k vili Matějské je vhodné použít veřejnou dopravu, protože Dejvice jsou dobře propojeny s centrem Prahy. Parkování může být omezené, takže doporučujeme ověřit aktuální možnosti parkování v okolí před návštěvou.
Při plánování návštěvy si vzpomeňte na vhodný oblek, zejména pokud navštívíte v méně teplé sezóně. Fotografovat je zde skvělé – nejlepší světlo najdete ráno nebo večer, kdy slunce osvěcuje fasádu vily a okolní zelené prostory.
V okolí vily Matějské se nachází několik zajímavých míst, která lze navštívit. Vzdálenost 30 minut umožňuje i návštěvu Národního muzea nebo Klementinum. Tyto historické památky nabízejí bohatý kulturní zážitek.
Pro rodiny s dětmi je vila Matějská vhodnou volbou, jelikož okolní parkové plochy a klidné ulice nabízejí prostor pro hraní. Navíc blízkost k Národnímu muzeu umožňuje rodinám seznámit děti s českou historií a kulturou.
Firmy v okolí
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Vila se nachází v Osada Baba, což je určený městský památník zóny.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa ve Dejvicích
1. Vila Matějská č.p. 1986/9 (vila) Hlavním cílem naší trasy je vila Matějská, která se pyšní architektonickým designem a historií. Vila slouží jako připomínka bohaté kulturní minulosti Dejvic a nabízí návštěvníkům možnost prozkoumat její elegantní interiér.
2. Dejvický hřbitov (hřbitov) Přibližně 500 metrů od vily Matějské se nachází Dejvický hřbitov, jedno z nejznámějších pohřebišť Prahy. Je to místo klidu a památnosti, kde naleznete mnoho památek vynikajícím osobnostem české historie.
3. Dejvický les (les) Krátce od hřbitova se nachází Dejvický les, ideální pro krátkou procházku nebo relaxaci v přírodě. Lesní plocha nabízí útulné chodníky a místa k odpočinku, což je skvělá příležitost prozkoumat místní flóru a faunu.
4. Dejvické náměstí (náměstí) Následujícím bodem trasy bude Dejvické náměstí, které je centrem místního života a nabízí různé obchody i restaurace. Je to místo pro setkávání a relaxaci po prozkoumání ostatních lokalit.
Tato trasa vás provede krátkým, ale zábavným cestováním po Dejvicích, kde se můžete dozvědět více o historii a kultuře tohoto čtvrti.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období je vila Matějská oplodněna květinami a novým listovím, které přidávají do prostředí nádhernou barvu a život. Sluneční paprsky osvětlují zahradu vila, což zvyšuje její krásu. Pro návštěvníky je vhodné přijít ráno nebo večer, aby se vyhnuli poledním teplotám a možným davům. Doporučujeme nosit oblečení vhodné pro mírné teploty s deštníkem v kapse na případnou jarní srážku.
Léto: V létě je okolí vily Matějské plno světla a tepla, což z něj činí ideální místo pro relaxaci. Zahrada se stává živým centrem s kvetoucími rostlinami a bzučícími motyky. Nejlepší je přijít dřívěji v den, protože letní měsíce jsou populární mezi návštěvníky. Doporučujeme nosit lehké oblečení a sluneční brýle, stejně jako dostatek pitného čerstvé vody.
Podzim: V podzimu nabývá okolí vily Matějské melancholické krásy s barevným listím a klidnou atmosférou. Sluneční svítání přidává do prostředí mírnou teplotu, což je ideální pro dlouhé procházky. V této sezóně může být počasí proměnlivé, takže doporučujeme nespat si s deštníkem a nosit vrstvené oblečení. Návštěva v raných odpolednech je ideální, protože později se začínají chladnější večery.
Zima: V zimním období nabývá okolí vily Matějské klidné a tiché atmosféry. Západ slunce přináší krásné světelné efekty na listnatém stromech, což je ideální pro fotografování. Kvůli chladným teplotám se otevírací doba může zkrátit, takže doporučujeme přijít brzy v den. Nosit byste měli teplé oblečení a klobouk pro ochranu proti chladným větrům. V adventních dnech se okolí stává ještě poutavějším, i když konkrétní akce mohou být omezené.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Jirka Dl / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře