Rozdělovské věžáky Komplex budov

Rozdělovské věžáky tvoří soubor šesti výškových obytných domů v kladenské části Rozdělov, postavený v letech 1953 až 1957. Tato kulturní památka představuje ojedinělý příklad poválečného perretismu v českém prostředí. Zároveň jde o významný doklad dobové snahy zajistit reprezentativní bydlení pro dělníky v průmyslovém centru.

Výstavba sídliště, jehož jsou věžáky součástí, byla politicky podmíněna rozvojem těžkého průmyslu po únorovém převratu v roce 1948. Kladno jako centrum těžby černého uhlí a sídlo hutí Poldi vyžadovalo rychlou výstavbu nových bytových kapacit. Sídliště Vítězného února navrhli architekti Josef Havlíček, Karel Filsak a Karel Bubeníček na dosud nezastavěném území mezi Rozdělovem a centrem města.

Architektonický návrh vychází z novoklasicistního odkazu francouzského architekta Augusta Perreta. Objekty tvořené třemi propojenými celky do tvaru písmene T využívají železobetonový skelet s výplňovým cihelným zdivem. Fasády kombinují břízolitovou omítku s kabřincovými obklady. Zdobí je dvanáct keramických domovních znamení od českých sochařů, mezi něž patří Marta Jirásková, Břetislav Benda, Mary Durasová, Martin Reiner, Bedřich Stefan a Hana Wichterlová. Unikátním technickým prvkem je systém vytápění Crittal, který rozvádí teplo přímo ve sloupech, průvlacích nosného skeletu a v podlahách.

Struktura každého domu zahrnuje přízemí, zvýšené přízemí, třináct nadzemních pater a dva suterény. V druhém suterénu byly vybudovány protiatomové kryty, zatímco na střechách prvního a šestého domu vznikly pozorovatelny civilní obrany. Dispozice bytů se v jednotlivých patrech liší; součástí domů jsou i prostory pro obchody v severních rozích.

Domy jsou v současnosti majetkem města a prošly rozsáhlou rekonstrukcí. Ta zahrnovala opravy balkonů, elektrických rozvodů, odpadů, oken a výtahů. V roce 2017 proběhlo restaurování keramických domovních znamení pod vedením akademického sochaře Jiřího Kaifosze a tato díla jsou nyní chráněna plexiskly. Objekty se díky své architektuře staly vyhledávanými filmovými exteriéry. Využity byly například při natáčení snímku Dítě číslo 44 nebo seriálů Legends a Pod jedním nebem.

V prvním věžovém domě bylo na začátku roku 2020 otevřeno muzeum, které je prvním svého druhu věnovaným sídlištní architektuře v České republice. Expozice zahrnuje vstupní halu vrácenou do původní podoby, ukázkový dobově vybavený byt, kryt civilní ochrany a střešní terasu.

Rozdělovské věžáky představují unikátní svědectví o ambiciózní poválečné architektuře a urbanistickém plánování. Návštěva tohoto místa nabízí možnost nahlédnout do historie bydlení a technického řešení, které v době svého vzniku nemělo v českém prostředí obdoby.