Rožmberk (okres Jindřichův Hradec) Vodní dílo
Rožmberk je renesanční vodní dílo v okrese Jindřichův Hradec, ležící v katastrálním území Stará Hlína zhruba 6 km severně od Třeboně. Byl vybudován v letech 1584 až 1590. Rozlohou jde o největší rybník na světě za předpokladu, že uvažujeme o uměle vytvořeném zařízení s hrázemi, které umožňuje regulaci vody a slouží primárně k chovu ryb. Tato monumentální jihočeská stavba vyniká svými rozměry, technickým řešením i historií spojenou s rožmberským regentem Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan.
Vznik rybníka úzce souvisí s hospodářským rozkvětem českých zemí za vlády Rudolfa II. na konci 16. století. V regionu jižních Čech tehdy pod správou mocného rodu Rožmberků vzkvétalo rybníkářství a budování technických staveb. Založení vodního díla v těchto místech zamýšlel již Josef Štěpánek Netolický. Kvůli vysokým nákladům a riziku jej však nerealizoval, neboť žádná tehdejší hráz by neodolala velkým povodním na řece Lužnici. Potřebu stavby nakonec potvrdila ničivá povodeň, která 20. srpna 1544 dorazila z jihu Čech až do Prahy. Samotnou realizaci v letech 1584 až 1590 zajistilo celkem 800 lidí. Ti podle návrhu Jakuba Krčína přemístili 750 000 metrů krychlových zeminy. Protože si Krčín uvědomoval nebezpečí záplav, vybudoval současně 13 kilometrů dlouhou Novou řeku. Ta odvádí vody Lužnice nad Rožmberkem do Nežárky. Původní výměra rybníka dosahovala přibližně 1060 hektarů a voda tehdy pohlcovala i sousední rybník Vítek. Druhé západní rameno sahalo až k předměstí Třeboně. Později však byla hladina snížena na současný stav kvůli vyšší hospodářské výnosnosti.
Architektura díla se opírá o masivní hráz o délce 2355 metrů. Její šířka u paty dosahuje 55 až 60 metrů, v koruně až 12 metrů a výška činí přibližně 11 až 12 metrů. Katastrální výměra rybníka je 647 hektarů. Rozloha zatopené plochy při hospodářské hladině činí 489 hektarů, což umožňuje zadržení vody pro případ povodní. Objem zadržené vody je 6,3 milionu metrů krychlových a maximální hloubka dosahuje 10 metrů. V průběhu staletí prošlo dílo modernizací. Mezi lety 1916 až 1918 postavil inženýr Jindřich Šiman novou hlavní výpust v místě původní Krčínovy výpusti zvané Hluboká. Jde o betonový monolit ve tvaru podkovy obložený lícovanými kamennými kvádry. Má dvě odtokové štoly hrazené litinovými lopatami. Vedlejší výpust Adolfka z roku 1870 nahradila původní Potěšilku. Pod hrází byla v roce 1922 zprovozněna malá vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami o výkonu 240 kW. Její vtoková štola je hrazená dvěma dřevěnými tabulemi a obetonovaným potrubím s česlemi.
Vlastníky tohoto významného objektu byli v průběhu historie Rožmberkové, Švamberkové a Buquoyové. V současnosti jej vlastní společnost Rybářství Třeboň a.s. Během třicetileté války čelilo dílo vážnému nebezpečí. Císařský velitel Karel Bonaventura Buquoy chtěl prokopat hráz a zaplavit stavovské vojsko u Soběslavi. Tomu zabránila pouze hlídka vyslaná majitelem třeboňského panství Petrem ze Švamberka. Navzdory tomu rybník během dlouhých válek zpustl a k jeho obnově došlo až po několika desetiletích.
Vodní režim zajišťuje řada přítoků a odtoků. Lužnice vtéká do rybníka u Staré Hlíny. Kromě ní z nádrže vytéká kanál Potěšilka skrze výpust Adolfka. Dalšími zdrojnicemi jsou potoky od rybníků Hodějovský a Nový u Smitky a dva přítoky z rybníka Vítek. Do soustavy patří také Prostřední stoka přitékající z Mokrých luk u Třeboně a přívod ze Zlaté stoky, který má hlavní význam při výlovech.
Dnes slouží Rožmberk primárně k chovu ryb. Zároveň funguje jako významná technická památka a turistický cíl v krajině tvořené dalšími vodními plochami, mokřady a potoky. Návštěva tohoto monumentálního díla nabízí jedinečný pohled na vrcholné renesanční stavitelství a umění našich předků zkrotit přírodní živly. Vydejte se proto objevovat tento velkolepý kus české historie do jižních Čech.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1584
- Zahájení stavby rybníka podle návrhu Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan.
- 1590
- Dokončení výstavby rybníka a souvisejících vodních děl.
- 1922
- Pod hrází byla zprovozněna malá vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami.
Stavební vývoj
Rybník má monumentální hráz o délce 2355 metrů, šířce v patě až 60 metrů a výšce přibližně 11 až 12 metrů. V průběhu staletí prošlo dílo modernizací, včetně vybudování nové hlavní výpusti mezi lety 1916 až 1918 a spuštění malé vodní elektrárny s Francisovými turbínami v roce 1922.
Historické události
1544: Velká povodeň dorazila z jihu Čech až do Prahy, což podpořilo nutnost stavby. 1584–1590: Výstavba rybníka a Nové řeky. Třicetiletá válka: Pokus o prokopání hráze císařským velitelem Buquoyem, kterému zabránila hlídka Petra ze Švamberka. 1916–1918: Výstavba nové hlavní výpusti inženýrem Jindřichem Šimanem.
Vlastníci
Rožmberkové, Švemberkové, Buquoyové, Rybářství Třeboň a.s.
Zajímavosti
– Rozlohou jde o největší rybník na světě za předpokladu, že uvažujeme o uměle vytvořeném zařízení s hrázemi, které umožňuje regulaci vody a slouží primárně k chovu ryb. – Samotnou realizaci v letech 1584 až 1590 zajistilo celkem 800 lidí, kteří podle návrhu Jakuba Krčína přemístili 750 000 metrů krychlových zeminy. – Kvůli nebezpečí záplav vybudoval Jakub Krčín současně 13 kilometrů dlouhou Novou řeku, která odvádí vody Lužnice nad Rožmberkem do Nežárky. – Architektura díla se opírá o masivní hráz o délce 2355 metrů, jejíž šířka u paty dosahuje až 60 metrů a výška činí přibližně 11 až 12 metrů. – Během třicetileté války chtěl císařský velitel Karel Bonaventura Buquoy prokopat hráz a zaplavit stavovské vojsko u Soběslavi, čemuž zabránila hlídka vyslaná Petrem ze Švamberka.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte u jednoho z nejvýznamnějších vodních děl našich předků. Stojíte před monumentálním rybníkem Rožmberk, který se rozprostírá před vámi v celém svém velkolepém rozsahu. Když se nyní rozhlédnete kolem sebe, uvidíte nekonečnou plochu vody, která sápává obzor a vytváří dojem tak rozsáhlého jezera, že je těžké uvěřit, že jde o dílo lidských rukou. Vnímejte tento klid a prostor, který vás obklopuje, a uvědomte si, že se právě nacházíte u největšího rybníka svého druhu na celém světě. Je to místo, kde se setkává lidská ambice s přirozenou krásou jihočeské krajiny.
Pojďme se nyní zastavit u toho, jak k tomuto údivnému zjevu vůbec došlo. Představte si dobu konce šestnáctého století, kdy byla tato oblast pod správou mocného rodu Rožmberků. Právě v té době, v roce tisíc pětistě osmdesát čtyř, zapalo jiskru do projektu muž jménem Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Byl to rožmberský regent, člověk s vizí a neobyčejným znalostí vodního hospodářství. Jeho cílem nebylo pouze vytvořit místo pro chov ryb, ale kompletně změnit tvář okolní krajiny a ovládnout sílu vody. Stavba trvala šest let a byla dokončena v roce tisíc pětistě devadesát. Nebylo to jen tak jen tak, šlo o kolosální úsilí, které vyžadovalo precizní plánování a tisíce hodin tvrdé práce.
Nyní věnujte pozornost tomu, co tvoří samotnou podstatu tohoto díla. Podívejte se na masivní hráz, která drží tuto obrovskou hmotu vody. Je to skutečný inženýrský zázrak své doby. Tato hráz je neuvěřitelně dlouhá, měří přes dva kilometry. Představte si, kolik práce stalo vybudovat takto rozsáhlou zátvaru, aby odolala tlaku vody po staletí. Kromě samotné hráze byl projekt Jakuba Krčína mnohem širší. Součástí tohoto velkolepého vodního díla bylo vybudování takzvané Nové řeky. Její úkolem bylo odvádět velké povodňové vody mimo povodí Lužnice, aby se předešlo ničivým zaplavením a aby se zajistila stabilita celého systému. Je to fascinující ukázka toho, jak už v šestnáctém století lidé dokázali přemýšlet o prevenci přírodních katastrof a efektivním vedení vodních toků.
Když přemýšlíme o osobnostech, které s tímto místem spojujeme, je Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan bezpochyby tou hlavní postavou. Byl to mozek celé operace, architekt, který vymyšlii, jak změnit tok řeky a vytvořit toto zrcadlo vody. Ale nebyl sám. Historie tohoto místa je spletena s jmény dalších mužů, jako byli Josef Štěpánek Netolický, Karel Bonaventura Buquoy, Petr ze Švamberka či Jindřich Šiman. Každý z nich přispěl k tomu, že se tento projekt udržel a vyvíjel. Je zajímavé sledovat, jak se v průběhu staletí měnila funkce tohoto místa. Zatímco v počátcích šlo o rybářství a regulaci vody, v roce tisíc devětset dvacet se k funkcím hráze přidal nový prvek. Právě pod hrází byla zprovozněna malá vodní elektrárna. Ta využila sílu padající vody pomocí dvou Francisových turbín, čímž se starodávné dílo propojilo s moderní dobou výroby elektrické energie.
Nyní vás chci zaujmout jednou skutečně pozoruhodnou skutečností, která vám možná vyrazí z ruky. Zkuste si představit, co všechno bylo potřeba udělat, aby se tento rybník zrodil. Pokud uvažujeme o uměle vytvořeném zařízení s hrázemi, které slouží primárně k chovu ryb a umožňuje regulaci vody, je Rožmberk rozlohou největším na celém světě. To je neuvěřitelný fakt, který staví toto jihočeské místo do světového kontextu. Ale ještě víc mě fascinuje lidský úsilí, které za tím stálo. V letech tisíc pětistě osmdesát čtyři až tisíc pětistě devadesát na samotné realizaci pracovalo celkem osm set lidí. Podle návrhu Jakuba Krčína tito lidé přemístili neuvěřitelných sedm set padesát tisíc metrů krychlových zeminy a kamení. Představte si ty tisíce vozů, ty tisíce lopat a ten neustálý hluk práce, který zde zněl po celých šest let. Je to téměř nepředstavitelné, kolik potu a úmoru bylo vloženo do každého metru té dlouhé hráze, kterou právě vidíte.
Když se dnes díváte na hladinu vody, vidíte v podstatě ztělesněný triumf lidské vůle nad krajinou. Rožmberk není jen rybník, je to památník doby, kdy se lidé nebáli velkých výzev a dokázali tvořit díla, která přetrvávají staletí. Je to místo, kde se spojila ekonomika rybářství s vysokým inženýrským uměním. Všechny ty detaily, od Nové řeky až po turbíny elektrárny, vyprávějí příběh o tom, jak se člověk snažil přizpůsobit přírodu svým potřebám, ale zároveň s ní v určitém smyslu spolupracovat.
Dovolte si nyní chvíli jen tak stát a vnímat atmosféru tohoto místa. Možná pocítíte mírný vánek znášející z hladiny vody nebo uslyšíte šum proudící řeky. Je to ideální chvíle k zamyšlení nad tím, jak mocně působí historie, když ji můžeme vidět v takto hmatatelném a rozsáhlém prostoru. Rožmberk nás učí trpělivosti a preciznosti. Nic z toho, co zde vidíte, nevzniklo náhodou, ale bylo výsledkem přísného plánu a neúnavné práce stovek lidí.
Nyní vás zvám, abyste se vydali na další prozkoumání okolí. Projděte si okolní cesty, vnímejte rozlehlost krajiny a zkuste si představit, jak toto místo vypadalo v den, kdy byla stavba dokončena a poprvé se zde naplnila hladina vody. Procházka v okolí tohoto vodního giganta vám umožní lépe pochopit vztah mezi člověkem a vodou v jižních Čechách.
Děkuji vám za společnou cestu historií tohoto unikátního místa. Doufám, že vás příběh Jakuba Krčína a jeho monumentálního díla zaujal a že odcházíte s pocitem údivu nad tím, čeho jsou lidé schopni, když mají jasnou vizi a odhodlání. Přeji vám příjemný zbytek dne a krásné zážitky při dalším objevování krás našeho kraje. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu tohoto monumentálního vodního díla je brzy ráno nebo při západu slunce, kdy hladina rozlehlé vodní plochy odráží barvy oblohy a okolní krajina nabízí naprostý klid. Dopravní dostupnost je možná automobilem i veřejnou dopravou do okolních sídel, přičemž přesné spoje si ověřte ve vyhledávači spojení. S sebou si nezapomeňte vzít pevnou obuv na delší procházky po hrázi, dalekohled pro pozorování ptactva a v letních měsících také pokrývku hlavy a dostatek pitné vody, protože hráz poskytuje jen málo stínu. Pro fotografování jsou nejlepšími místy koruna mohutné hráze a okolní vyvýšené body, odkud zachytíte obrovskou rozlohu vodní hladiny; nejlepší světlo pro snímky získáte během zlaté hodinky před setměním. V širším okolí do třiceti minut cesty můžete navštívit další vodní plochy, malebné mokřady a historický umělý vodní kanál zvaný Zlatá stoka v katastrálním území Stará Hlína severně od Třeboně.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o objekt ve veřejném prostoru, který si obvykle můžete prohlédnout zvenku bez vstupného. Zda je volně přístupný i tento konkrétní objekt, jsme neověřili.
Kde se památka nachází?
Poloha: Lužnice, Jihočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako národní kulturní památka. Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Rybník leží v katastrálním území Stará Hlína severně od Třeboně, v okolí se nacházejí další vodní plochy, mokřady a potoky jako Zlatá stoka.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Navrhuji tematickou výletní trasu zaměřenou na objevování vodního díla a jeho nejbližšího okolí v jihočeské krajině.
1. Stará Hlína - Typ: Katastrální území a obec - Proč stojí za návštěvu: Toto místo leží severně od Třeboně a tvoří přirozený výchozí bod pro poznávání místní krajiny plné vody. Nabízí klidné prostředí v těsné blízkosti vodních ploch.
2. Rožmberk - Typ: Vodní dílo - Proč stojí za návštěvu: Jde o hlavní cíl naší cesty, který představuje obrovskou a technicky obdivuhodnou vodní plochu. Okolí hráze a břehů poskytuje jedinečný zážitek z jihočeské přírody.
3. Zlatá stoka - Typ: Umělý vodní kanál a potok - Proč stojí za návštěvu: Tento historický vodní tok protéká krajinou v okolí a ukazuje důmyslné stavitelství našich předků. Můžete zde sledovat propojení mnoha okolních vodních ploch.
4. Okolní mokřady a vodní plochy - Typ: Přírodní lokality - Proč stojí za návštěvu: Rozsáhlé vodní plochy a přilehlé mokřady v okolí hlavního cíle vytvářejí bohatý domov pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Celá oblast severně od Třeboně je ideální pro objevování vodního stavitelství v přírodě.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí vodního díla probouzí do života. Dominují zde světlé odstíny zelené a rozkvétající břehy řeky Lužnice. Vzduch je svěží a světlo měkké, což je ideální pro pozorování stavby zvenku. Doporučuje se obuv odolná proti vlhkosti, protože v této době mohou být cesty v okolí přezvlhčeny. Nejlepší je navštívit místo v dopoledních hodinách, kdy je příroda nejvíce svěží.
Léto přináší plné slunce a syté barvy krajiny. Voda v díle zrcadlí modré nebe a okolní stromy poskytují příjemný stín. V hlavní sezóně je zde nejvíce lidí, proto je vhodné vyrazit velmi brzy ráno nebo za soumraku, aby byl klid. Nezbytné je lehké oblečení, klobouk na hlavu a dostatek tekutin pro cestu.
Podzimtím se krajina barví do zlatých a červených tónů, což vytváří melancholickou atmosféru. Osvětlení je v tomto období teplé a nízké, což zvýrazňuje detaily historické stavby. Je vhodné zvolit vrstvené oblečení, které ochrání před chladnějším větrem znad vody. Ideální čas pro návštěvu je říjen, kdy jsou stromy v nejkrasnější barvě.
Zimą může být okolí vodního díla pokryto sněhem a ledem, což místu dodává tiché a snové vyznění. Kontrast bílé krajiny a tmavšího povrchu stavby působí velmi dramaticky. Je nezbytné mít na sobě teplé zimní oblečení a nekluzkou obuv, aby byla chůze v okolí bezpečná. Nejlepší je přijít v jasný mrazivý den, kdy je vzduch nejčistší.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Pavel Rychtecký / CC BY 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře