sbor Dr. Karla Farského (Vysoké nad Jizerou) Kostel

Sbor ThDr. Karla Farského ve Vysokém nad Jizerou v okrese Semily v Libereckém kraji je funkcionalistický kostel postavený roku 1925 podle projektu architekta Tomáše Šaška. Tato významná památka Církve československé husitské slouží jako duchovní připomínka působení svého zakladatele a rodáka z nedalekého Škodějova. Objekt kombinuje prvky moderny a funkcionalismu. Pozoruhodný je svou mimořádně rychlou výstavbou, která trvala necelých pět měsíců.

S narůstající členskou základnou Církve československé na Vysocku v období po první světové válce a po vzniku Československa toužili místní lidé po založení samostatné náboženské obce. O ustavení Rady starších se zpočátku snažili Josef Metelka a František Holec. ThDr. Karel Farský však zprvu nabádal ke zdrženlivosti a usiloval o utlumení neorganizovaného postupu. Přesto povolil lidem z Horní Tříče zvolit si Radu starších již o Vánocích roku 1920. Sám Farský začal otázku zřízení samostatného sboru řešit během své návštěvy Vysokého 10. dubna 1921. Ke konečnému ustavení Rady starších došlo na valné schůzi 5. května 1921, jejímž předsedou byl zvolen rolník Oldřich Prajzler. Místopředsedkyní se stala Františka Schrötrová, pokladníkem Josef Spousta a tajemníkem Josef Metelka. Státem byla zdejší náboženská obec schválena 17. března 1924. Do té doby fungovala jako filiální obec přidělená k Držkovu.

Před stavbou vlastního kostela používali věřící opuštěnou kapli poblíž návarovského zámku či venkovní místa v městských sadech a na náměstí. Městská rada sboru sice zapůjčila sál radnice, ten však byl kvůli špatnému stavu podlahy brzy uzavřen. Ideová soutěž na návrh kostela proběhla roku 1924 a vyhrál ji architekt Jaroslav Kabeš. Kvůli sporům s vedením Církve československé byl však odmítnut. Karel Farský nakonec prosadil vypracování architektonického plánu pražským stavitelem a architektem Tomášem Šaškem. Finanční zajištění stavby pocházelo z několika zdrojů. Mezi nimi byla městská subvence ve výši 10 000 korun československých, státní stavební subvence 244 730 korun československých, veřejné sbírky, půjčka Občanské záložny ve výši 100 000 korun československých a dar Karla Kramáře ve výši 4 000 korun československých. Slavnostní položení základního kamene proběhlo 6. července 1925 dopoledne. Již 22. listopadu téhož roku byl kostel otevřen za účasti biskupa Gustava Adolfa Procházky. V září 1925 obdržel sbor na Farského popud dar v podobě zvonu od Ministerstva školství a národní osvěty. Po smrti Karla Farského v roce 1927 přijal sbor jeho jméno do svého názvu. Roku 1944 byly v objektu umístěny urny popravených spoluobčanů. Ty však byly kvůli špatnému stavu podlahy roku 1966 přemístěny na hřbitov.

Kostel vykazuje znaky individualistické moderny s důrazem na funkcionalistické prvky. Jde o jednolodní neomítnutou stavbu z režných červených cihel. Ty jsou posazeny na podezdívce z haklíkového zdiva a celému objektu dominuje věž s kalichem na vrchu. Interiér tvoří klasické jednolodí s kruchtou a vítězným obloukem oddělujícím presbytář. Strop je obložen dřevem a podepřen sloupy. V roce 1931 se pravděpodobně jako následek příliš rychlé stavby zřítil strop. To si vyžádalo změnu zastřešení střechy a rozšíření sálu o kněžiště podle návrhu studenta gymnázia a budoucího architekta Antonína Vodseďálka.

Dnes slouží tento objekt nejen svému původnímu náboženskému účelu jako sbor Církve československé husitské. Od roku 2000 je v něm rovněž instalována stálá expozice mapující život a působení ThDr. Karla Farského. Sbor představuje cenný doklad meziválečné sakrální architektury spojené s počátky novodobé československé církve. Návštěva tohoto místa nabízí jedinečný pohled do historie moderního stavitelství i náboženského života regionu a rozhodně stojí za pozornost každého zájemce o českou historii.