Schwarzenberský palác v Praze Palác
Schwarzenberský palác, známý též jako Lobkovický palác, je monumentální renesanční stavba na Hradčanském náměstí v Praze. Vystavěn mezi lety 1545 a 1567 pod vedením architekta Agostína Galliho, původně sloužil jako městská rezidence pro ušlechtilé rodiny. Dnes je palác sídlem expozice Národní galerie a představuje jednu z nejlépe dochovaných renesančních budov v Čechách.
Postaven na místě několika středověkých domů, jeho stavba probíhala během přechodného období mezi pozdním středověkem a ranou renesancí. Architektura paláce je charakterizována bohatým sgrafitovým dekorem, mohutnými okny s renesančními ostěními a etážovými štíty, což přispívá k jeho výraznému půvabu a historické hodnotě.
V průběhu let měl palác několik majitelů, což odráží dramatické změny v politickém a společenském životě tehdejších dob. Původně patřil Janu mladšímu Popelovi z Lobkovic, ale po konfiskaci roku 1594 byl Rudolfem II. vyměněn s Petrem Vokem z Rožmberka za palác Rožmberský. Po pobělohorském období daroval císař Ferdinánd II. Janu Oldřichovi ze Eggenberka v roce 1631. Po vymření rodiny Eggenbergů přešel do rukou Schwarzenbergů, kteří jej drželi až do roku 1947.
Klíčové události ve historii paláce zahrnují jeho konfiskaci v roce 1594, darování císařem Ferdinándem II. v roce 1631 a vyvlastnění státem po útěku Adolfa Schwarzenberga do USA v roce 1947. Tyto události odrážejí nejen osobní osudy jeho majitelů, ale také širší historické a politické změny.
Dnes je Schwarzenberský palác přístupný veřejnosti jako součást expozice Národní galerie. Jeho bohatá historie a architektura činí z něj nejen kulturní památku, ale také významné místo pro pochopení renesančního umění a stavebnictví v Čechách. Prozkoumání jeho interiérů a fasády nabízí cenný vhled do minulosti, což činí palác nejen důležitým historickým objektem, ale také lákavým místem pro návštěvníky z celého světa.
Schwarzenberský palác je připomínkou bohaté historie a uměleckých tradic České republiky. Jeho ochrana a udržování jako kulturní památky zajišťuje, že budoucí generace mohou ocenit jeho význam a krásu. Prozkoumáním tohoto paláce se návštěvníci nejen učí o minulosti, ale také si uvědomují důležitost ochrany kulturního dědictví pro budoucnost.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1545-1567
- Výstavba paláce Agostínem Gallim.
- 1871
- Rekonstrukce pod vedením Josefa Schulze.
Stavební vývoj
Původní renesanční stavba s bohatou sgrafitovou výzdobou byla postavena Agostínem Gallim. V první čtvrtině 18. století došlo k barokní úpravám, které byly později odstraněny puristickou rekonstrukcí na konci 19. století pod vedením Josefa Schulze.
Historické události
- 1594
- Palác byl zkonfiskován Rudolfem II. a vyměněn s Petrem Vokem z Rožmberka.
- 1631
- Císař Ferdinand II. daroval palác Janu Oldřichovi ze Eggenberka.
- 1947
- Palác byl vyvlastněn státem po útěku Adolfa Schwarzenberga do USA.
Vlastníci
Jan mladší Popel z Lobkovic (1545- 1594)
Jiří Popel z Lobkovic (1590- 1594)
Petra Voka z Rožmberka (1594- 1631)
Jan Oldřich z Eggenberka (1631- 1710)
Marie Arnošta ze Schwarzenbergu (1717- 1719)
Adam František ze Schwarzenbergu (1719- 1947)
Zajímavosti
– Schwarzenberský palác je monumentální renesanční stavba postavená mezi lety 1545 a 1567 pod vedením architekta Agostína Galliho.
– Palác byl původně městskou rezidencí pro ušlechtilé rodiny, dnes je sídlem expozice Národní galerie a jednou z nejlépe dochovaných renesančních budov v Čechách.
– Architektura paláce je charakterizována bohatým sgrafitovým dekorem, mohutnými okny s renesančními ostěními a etážovými štíty.
– Palác prošel několika majiteli, včetně Janu mladšího Popela z Lobkovic, Petra Voka z Rožmberka, Jana Oldřicha ze Eggenberka a nakonec Schwarzenbergů, kteří jej drželi až do roku 1947.
– Klíčové události ve historii paláce zahrnují jeho konfiskaci v roce 1594, darování císařem Ferdinándem II. v roce 1631 a vyvlastnění státem po útěku Adolfa Schwarzenberga do USA v roce 1947.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Schwarzenberský palác, kterému se říká také Lobkovický, stojí na Hradčanském náměstí v Praze. Byl reprezentativní rezidencí v blízkosti sídla českých králů a postupně patřil hlavám rodů Lobkoviců, Rožmberků, Eggenbergů a nakonec Schwarzenbergů. Od roku 2026 má status národní kulturní památky.
Trojkřídlá budova vznikla mezi lety 1545 a 1567 pod vedením Agostina Galliho, zvaného též Augustin Vlach. Byla to městská rezidence Jana mladšího Popela z Lobkovic a vyrostla na spáleništi několika středověkých domů. Jde o výraznou a poměrně ranou renesanční stavbu. Fasády pokrývá bohatý sgrafitový dekor. Typická jsou mohutná, většinou podvojná okna s tesanými ostěními, mohutná lunetová římsa a patrové, bohatě členěné a zdobené štíty. Uvnitř se dochovaly cenné renesanční nástěnné malby z doby kolem roku 1580.
Roku 1590 palác získal Jiří Popel z Lobkovic. O čtyři roky později mu ho však spolu s celým majetkem zkonfiskovali pro urážku majestátu. Císař Rudolf Druhý potom palác vyměnil s Petrem Vokem z Rožmberka za nedaleký Rožmberský palác. Po Bílé hoře byl palác znovu zkonfiskován a Ferdinand Druhý ho roku 1631 daroval Janu Oldřichovi z Eggenberka za jeho služby.
Roku 1710 zde zemřel třetí kníže z Eggenbergu Jan Kristián První a roku 1717 celý rod nečekaně vymřel. Vévodkyně vdova Marie Arnoštka odkázala palác spolu s Krumlovským vévodstvím svému synovci Adamu Františkovi ze Schwarzenbergu. Schwarzenbergové palác vlastnili od roku 1719 a v roce 1811 k němu připojili sousední Salmovský palác.
Barokní úpravy interiérů z počátku 18. století z velké části setřela puristická rekonstrukce podle návrhu Josefa Schulze z roku 1871. Schulz před ní studoval staré postupy tvorby sgrafit, a tím pomohl prosadit sgrafito v české novorenesanční architektuře. Architekt Antonín Wiehl se lunetovými římsami paláce inspiroval u domu v ulici Karoliny Světlé.
Od roku 1909 pronajímali Schwarzenbergové prostory Národnímu technickému muzeu. Roku 1940 uvalilo gestapo na majetek Adolfa Schwarzenberga nucenou správu kvůli jeho protinacistickým postojům. Schwarzenberg uprchl s rodinou do Spojených států a po válce se nesměl vrátit. Roku 1947 mu byl celý majetek v Československu protiústavně vyvlastněn. Po komunistickém převratu v roce 1948 se z paláce stalo Vojenské historické muzeum.
Roku 2002 palác převzala Národní galerie v Praze. Po celkové rekonstrukci zde od roku 2008 vystavuje umění renesance, manýrismu a baroka v českých zemích. V podkroví byla v letech 2011 až 2019 expozice Císařská zbrojnice se zbraněmi, zbrojí a uměleckými díly z období od 15. do poloviny 19. století.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas návštěvy Schwarzenberského paláce je v raném odpoledni, kdy je méně návštěvníků a slunce osvětluje sgrafitovou výzdobu na zdi. Tento čas také nabízí ideální podmínky pro fotografii.
Aktuální spojení lze snadno najít pomocí online vyhledávače.
Při návštěvě si vzpomeňte na vhodnou oblečení, zejména pokud navštívíte v zimním období. V paláci může být chladno a je vhodné mít s sebou kabelku nebo deky. Navíc doporučujeme nespat si dobrý fotoaparát, protože interiér a exteriér paláce jsou skvělými příležitostmi pro fotografii.
V okolí Schwarzenberského paláce je možné navštívit Hradčanské náměstí, které nabízí krásný pohled na Prahu a je ideálním místem pro relaxaci. Další zajímavostí je Klementinum, kde se nachází knihovna a další historická místa, která lze prozkoumat.
Pro rodiny s dětmi je návštěva Schwarzenberského paláce zajímavá díky jeho architektuře a historii. Děti mohou být zaujaty bohatým dekorem a možností prozkoumat velké prostory. Navíc okolní Hradčanské náměstí nabízí prostor pro pohyb a relaxaci.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky. Oficiální web: https://www.ngprague.cz/en/budova/schwarzenbersky-palac
Kde se památka nachází?
Poloha: Hradčanské nám. 185/2, Hradčany, Praha, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako národní kulturní památka (rejstříkové číslo 514).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do minulosti do Prahy, kde na Hradčanském náměstí stojí ohromný a krásný Schwarzenberský palác. Je to jako vstoupit do dávného příběhu plného tajemství a štěstí, kde každý kámen má svou historii.
V té době byl tenhle palác novinkou. Stál na místě, kde dříve ležely spáleniště starých domů – jako bylo postaven nový svět z trosk starého. Architekt Agostin Galli se podařilo vytvořit něco úchvatného, co se pyšní červenohnědou fasádou plnou sgrafitových dekorací. Bylo to jako když si vymyslíš krásný hravý obrázek na zdi a pak ho oživíš.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Hradčanské náměstí
Klementinum
Pražský hrad
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Pražský hrad (hrad) – Monumentální komplex, který slouží jako symbol české státnosti. 2. Hradčanské náměstí (náměstí) – Historické centrum Hradčan, kde se nachází řada významných staveb. 3. Schwarzenberský palác (palác) – Hlavní cíl cesty, který zaujme svou renesanční architekturou. 4. Klementinum (komplex) – Významné centrum kultury a vědy s unikátní knihovnou.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se Schwarzenberský palác v Praze proměňuje ve skvostný květinový ráj, kdy zahrady ožívají nádhernými květinami. Slunečné dny a mírné teploty přinášejí ideální podmínky pro procházku kolem palácových sadeb. Tento čas roku je vhodný na prozkoumání zahradního prostoru, kde vás očekávají barevné květiny a nově rostoucí listy stromů. Navštívte palác během dne, abyste si užili přirozené osvětlení, které zvyšuje krásu architektury. Vzhledem k výhodnému počasí se může zvýšit návštěvnost, takže doporučujeme přijít brzy ráno nebo později večer.
Léto: Létě je Schwarzenberský palác oblíbenou destinací pro tisíce turistů, kteří si užívají teplé a slunečné dny. Atmosféra v tomto období je plná života, s návštěvníky, kteří se radují z venkovních prostranství a parků kolem paláce. Léto nabízí dlouhé dni, což vám umožňuje plně si užít každý okamžik na památce. Doporučujeme přijet do paláce brzy ráno nebo ve stínu odpoledne, abyste se vyhnuli vrcholovému slunci a davu. Nezapomeňte si vzít ochrannou helmu proti slunci a lehké oblečení.
Podzim: V podzimním období nabývá Schwarzenberský palác jedinečné atmosféry, když se listy stromů mění na zlatavé a oranžové barvy. Toto je ideální čas pro fotografování, protože oslnivé slunce ustupuje mírnějším svitu a vytváří magický efekt na architektonických detailůch paláce. Podzimní počasí je obvykle klidnější než jarní a letní sezóny, takže můžete si užít větší klid a mírné davové zatížení. Doporučujeme nosit teplejší oblečení a přinést s sebou deštník na případné jasné, ale chladné dny.
Zima: Zimní návštěva Schwarzenberského paláce nabízí úplně odlišný pohled, kdy je architektura zdobena lehkou vrstvou sněhu nebo zmrzlých květin. Atmosféra v tomto období je klidná a tichá, což umožňuje hlubší prozkoumání historické památky bez nepřekonatelného davu návštěvníků. Vzhledem k chladným teplotám doporučujeme nosit teplé oblečení a možná i boty na mokré podlahy, aby byla vaše zkušenost co nejpříjemnější.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: VitVit / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Poloha na mapě
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře