Sloup Hradiště

Sloup je zaniklý skalní hrad na jihozápadním okraji obce Sloup v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Památka je významná díky spojení středověkých zbytků a barokních úprav. Ty zahrnují skalní poustevny, kaple a terasy vytesané přímo do kamene.

Skalní blok byl osídlen již v pravěku, což dokládají archeologické nálezy keramiky z eneolitu, doby lužické kultury a doby laténské. V některém z těchto období zde mohlo stát hradiště. Samotný hrad pravděpodobně postavili Ronovci na počátku 14. století. Prvním doloženým majitelem byl Čeněk z Lipé; po roce 1330 jej koupili příbuzní Berkové z Dubé.

Původní rozložení hradu není přesně známo, protože většina staveb byla dřevěná a časem zanikla. Zachované zbytky tvoří místnosti vytesané do skály, hladomornu, cisternu, poustevnické cely, křížovou chodbu a podzemní kapli z roku 1693. Součástí areálu jsou také tři umělé jeskyně a terasy na jižní a východní straně. Na ochozu je viditelná socha rodáka Samuela Görnera. Jde o druhou repliku původního dřevěného originálu, který v roce 1866 zničili Prusové.

V období husitských válek se zde usídlil rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna, který podnikal loupeživé výpravy do Lužice. Po obléhání a vypálení hradu vojsky z Lužice jej však během tří let obnovil a ve svých výpravách pokračoval. V roce 1471 hrad znovu získali Berkové z Dubé. Zásadní zlom nastal v roce 1639 během třicetileté války, kdy hrad zničila švédská vojska pod vedením generála Johana Banéra. Od té doby již nebyl obnoven. V roce 1679 získal Sloupské panství hrabě Ferdinand Hroznata z Kokořova a skalní areál věnoval poustevníkům. Po jeho smrti v roce 1708 se stavební práce zastavily, ale nový vlastník Štěpán Vilém Oldřich nechal vysekat terasy. V roce 1780 převzal panství Filip Josef Kinský, který místo upravil na výletní areál pro své hosty. Rod Kinských zde zůstal do roku 1940. Poté byl majetek po smrti Augusta Františka Kinského převeden na Viléma Emanuela Preysingse a v roce 1945 konfiskován.

Skála sloužila jako útočiště pro šest poustevníků. Mezi nimi byl například stavitel Konstantin nebo malíř Václav Rincholín, autor zdejších slunečních hodin. V rámci josefinských reforem byla poustevna v roce 1785 úředně zrušena císařským výnosem. V 19. století se hrad stal oblíbeným cílem šlechtických výletů; navštívil jej například budoucí císař František Josef I. Romantické prostředí bylo využito i pro filmové produkce, například v pohádce S čerty nejsou žerty, kde barokní schodiště v skalní průrvě sloužilo jako brána do pekla.

V současnosti je objekt chráněn jako kulturní památka a spravuje jej kastelán Ivan Volman. Návštěvníci mohou obdivovat výhled na obce Sloup a Janov, město Nový Bor a panorama Lužických hor. Hrad je nejlépe dostupný autobusem z Nového Boru, Bukovanů či Sloupu, případně pěší cestou z Nového Boru v délce přibližně 3,5 až 4 km. Vstup je zpoplatněn a návštěvnická sezóna trvá od dubna do října.

Skalní hrad Sloup představuje unikátní spojení přírodního fenoménu a lidského díla napříč staletími. Je to místo, kde se střetává středověká historie s barokní mystikou poustevnického života.