Slovanský dům Budova

Slovanský dům je významné společenské, kulturní a obchodní centrum nacházející se v ulici Na příkopě v Praze 1. Jádrem tohoto areálu je klasicistní palác, který byl vystavěn kolem roku 1697 jako původně barokní sídlo a od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Objekt zaujímá pozici jedné z dominant středu hlavního města a v průběhu své historie prošel řadou výrazných stavebních i společenských proměn od šlechtického sídla přes německý spolkový dům až po moderní multifunkční komplex.

Vznik původní stavby se datuje do konce sedmnáctého století, konkrétně kolem roku 1697, kdy byl vystavěn barokní palác pro Jana Bartoloměje Verniera z Rougemontu. V té době se české země nacházely v období baroka, jež bylo poznamenáno obnovou a stavebním rozvojem po třicetileté válce, zatímco Evropa procházela érou upevňování absolutistických panovnických mocí a významných kulturních proměn. K tomuto období se váže také vytvoření francouzské zahrady v nádvorním prostoru paláce, která je zachycena na mědirytu Kašpara Wussina z roku 1700.

Hlavní budova nynějšího areálu nese stopy několika stavebních fází. Původní barokní palác, známý jako Vernierovský, si během klasicistní přestavby provedené kolem roku 1797 zachoval raně barokní dispozici včetně dvou portálů, avšak obě krajní křídla byla zvýšena. Tuto přestavbu pro Jana V. Tuskanyho navrhl František Heger a podle zápisné knihy pražských stavitelů se na ní podílel také Ignác Alois Palliardi. V následujících staletích probíhaly další úpravy, například v letech 1933 až 1934 zmodernizoval interiér Fritz Lehman. Koncem dvacátého století prošel celý areál rozsáhlou přestavbou podle projektu dokončeného firmou Subterra v roce 2000. Součástí bylo vybudování nového objektu multikina a úprava prostor obklopujících bývalé nádvoří, přičemž areálem je možné projít z ulice Na příkopě až k Senovážnému náměstí.

Seznam vlastníků a správců paláce odráží proměny pražské společnosti. Po prvním majiteli Janu Bartoloměji Vernierovi z Rougemontu jej vlastnila hrabata Vršovci a Příchovští. Od roku 1797 patřil Janu V. Tuskanymu, v roce 1833 jej koupil realitní spekulant Josef Likawetz a o čtyři roky později jej získal textilní podnikatel Leopold Dormitzer, po němž dědila Babetta Dormitzerová. V roce 1873 objekt koupil německý spolek. Po druhé světové válce se majitelem stal československý stát a od roku 1997 je vlastnicky veden pod Hlavním městem Prahou, které jej pronajalo na 77 let společnosti Pražské komunikační a společenské centrum. Náklady na velkou rekonstrukci na konci dvacátého století přesáhly jednu miliardu korun v tehdejších cenách a investorem byla jedna ze společností podnikatele Sebastiana Pawlowskiego.

Využití objektu se v průběhu let výrazně měnilo. V roce 1825 začaly v přízemí vznikat obchody a sklady, zatímco patra sloužila k bytovým účelům. Leopold Dormitzer zde zřídil velké obchodní a výrobní středisko se sklady, prodejnami, dílnami a ubytovnami. Mezi lety 1875 a 1945 sloužil objekt německému spolku pod názvem Německý dům a fungoval jako společenské a politické středisko německy hovořících Pražanů známé jako Deutsches Kasino. Roku 1945 byl objekt přejmenován na Slovanský dům. V sedmdesátých letech dvacátého století v něm působila známá vinárna Svíčkárna a v jedné z nádvorních budov sídlilo od roku 1950 Ústřední loutkové divadlo, později divadlo Minor, které muselo objekt vyklidit před rekonstrukcí koncem století. V budově sídlil také spolek německých spisovatelů a umělců v Čechách Concordia. Součástí modernizovaného centra se stalo multikino s deseti sály, které otevřela 6. prosince 2000 premiéra filmu Kytice. V dalších letech zde proběhly i mezinárodní premiéry za účasti osobností, jako byl Sean Connery, či uvedení snímku Vratné lahve.

Dnes funguje Slovanský dům jako živé společenské, kulturní a obchodní centrum, které návštěvníkům nabízí kanceláře, obchody, restaurace, kavárny a multikino. Sousedí s budovou České národní banky a budovou bývalé Zemské banky v ulici Na příkopě. Tato památka spojuje původní barokní a klasicistní architekturu s moderním provozem velkoměsta a představuje hodnotný doklad stavebního vývoje středu Prahy. Navštivte Slovanský dům a poznejte místo, kde se historické stavební vrstvy setkávají se současným kulturním životem metropole.