Sokolov Hrad

Sokolov, dříve známý také jako Falknov (německy Falkenau), leží v srdci města stejného jména a patří mezi nejstarší sídla Karlovarského kraje. První panské sídlo na tomto místě vzniklo již ve druhé polovině třináctého století. Postupem staletí se zde střídali majitelé z různých šlechtických rodů, které ovlivňovaly podobu stavby, dokud ji nakonec v roce 2009 chránilo státem jako kulturní památku České republiky.

Nejstarší písemná zmínka o Sokolově pochází z roku 1279, kdy se objevuje v predikátu Alberta Nothafta z Falknova. Nothaftům patřila tvrz či hrad na dlouhá léta, až ji v roce 1339 získali Winklerové. Ti ji však brzy, před rokem 1366, museli předat královské komoře. Zásadní změnu přinesl rok 1480, kdy zde Mikuláš Šlik vybudoval pozdně gotický zámek, který se stal základem dnešní stavby. Šlik, který vedle Sokolova vlastnil také panství Jindřichovice a hrady Seeberg a Nejdek, se stal zakladatelem místní větve své rodiny. Po jeho smrti roku 1522 ho zdědil syn Volf, který panství rozšířil. Po Volfově smrti v roce 1556 převzal majetek jeho synovec Kryštof. Poslední Šlik, který Sokolov obýval, byl Jan Albín (1615–1621), který se jako jeden z vůdců stavovského povstání později musel vydati do vyhnanství.

Zámek byl v roce 1621 zkonfiskován a krátce poté jej koupil císařský rada Ota Nostic, který se stává zakladatelem dlouhého vlastnictví Nosticů trvajícího až do roku 1945. Třicetiletá válka způsobila značné poškození stavby. V roce 1621 jej obléhala vojska Maxmiliána Bavorského; město bylo v roce 1632 vypáleno, zámek se však ubránil. Roku 1647 jej dobyl švédský generál Wrangel, ale Nosticové jej brzy získali zpět. O rok později jej znovu obsadila švédská vojska pod velením generála Königsmarka, který stavbu vypálil. Na ruinách poničeného zámku postavili Nosticové roku 1663 nový zámek v barokním stylu.

Stavba původně měla okrouhlý půdorys vymezený hradbou a v nádvoří stál trojprostorový palác. Šlikové jej přestavěli ve své gotické podobě na čtverhranný půdorys se čtyřmi rohomými věžemi (severní věže okrouhlé, jižní s okrouhlým přízemím a polygonální horní části). Podél tří stran se rozprostírala jednopatrová palácová křídla. Architektonické detaily této doby pocházejí z první třetiny šestnáctého století. Dnešní vzhled zámku však určuje klasicistní přestavba z roku 1805. Zámek v minulosti navštívili významné osobnosti, mezi nimi Josef Dobrovský a Johann Wolfgang von Goethe.

V současnosti se zde nachází městské informační centrum, malé muzeum a svatební síň. Zámek je udržován ve velmi dobrém stavu a stojí za návštěvu těch, kdo se zajímají o českou historii a architekturu různých epoch na jednom místě.