Sovovy mlýny Budova muzea
Sovovy mlýny, známé také jako Odkolkovy, jsou historickým komplexem budov na malostranském ostrově Kampa v Praze 1. Areál zahrnuje bývalý vodní mlýn, hospodářské zázemí a obytnou část. Tento původně renesanční objekt vznikl v roce 1589. Během 19. a 20. století prošel mnoha přestavbami a od roku 2002 slouží jako muzeum a kulturní centrum spravované Nadací Jana a Medy Mládkových (Museum Kampa).
Objekt nese jméno po renesančním mlynáři Václavu Sovovi z Liboslavě, pro něhož byl mlýn v roce 1589 postaven. Druhý název odkazuje na majitele z 19. století, Františka Odkolka. V době vzniku mlýnů koncem 16. století vládla v Čechách habsburská monarchie. Toto období kladlo důraz na renesanci a rozvoj měst, zatímco celá Evropa procházela érou kulturních změn a intelektuálního oživení.
Původní stavba vznikla v renesančním slohu. V 19. století následovaly rozsáhlé klasicistní úpravy a po velkém požáru roku 1867 přibyla novogotická podoba. Po dalším ohni v roce 1896 se budova dočkala rekonstrukce až v roce 2000 pro potřeby Musea Kampa. Komplex tvoří objekty čp. 503/III a 527/III s orientačním číslem U Sovových mlýnů 2.
Roku 1589 vlastnil mlýn Václav Sova z Liboslavě. V 19. století jej převzal František Odkolek, který provoz modernizoval na parní pohon. Po ničivém požáru v roce 1896 nebyl provoz obnoven. V roce 1920 prodala rodina – konkrétně Odkolkova dcera s chotěm Ladislavem Pinkasem – vyhořelou část pražské obci. Obytnou část rodina obývala až do roku 1950. Poté areál převzala Československá akademie věd, pod jejíž správou stavba postupně chátrala. Koncem 20. století projevila o budovy zájem Nadace Jana a Medy Mládkových. Ta zajistila radikální přestavbu a adaptaci na galerii, která byla dokončena roku 2002.
Ke klíčovým historickým milníkům patří rok 1589, kdy vznikl renesanční vodní mlýn. Dále rok 1867, kdy požár podnítil novogotickou přestavbu, a rok 1896, kdy objekt postihl další ničivý oheň. V lednu 1896 na místě zasahovaly četné hasičské sbory z Prahy, Smíchova, Karlína, Vinohrad, Holešovic, Libně a Bubenče spolu s vojenskou hotovostí pražských pluků. K události dorazili i zástupci zemských a městských úřadů v čele s místodržícím hrabětem Thunem a pražským starostou Čeňkem Gregorem. Škoda přesáhla 300 000 zlatých; závod byl pojištěn u společnosti Riunione Adriatica di Sicurtà.
Dnes tento komplex na malostranské Kampě slouží jako Museum Kampa. Instituce hostí výstavy moderních umělců a stala se významným kulturním centrem. V blízkém okolí se nacházejí další památky, například letohrádek Belvedere či kostel svatého Františka.
Návštěva areálu nabízí setkání s historií sahající do pozdního 16. století. Zároveň představuje úspěšnou proměnu zchátralého průmyslového objektu v moderní galerijní instituci. Objevte architektonický vývoj Sovových mlýnů a poznejte kulturní odkaz spojený s tímto jedinečným místem v srdci Prahy.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1589
- Vznik renesančního vodního mlýna.
- 1867
- Požár vedl k přestavbě v novogotickém stylu.
- 1896
- Velký požár zničil část budovy.
Stavební vývoj
Původní stavba byla provedena v renesančním stylu. V 19. století došlo k přestavbám v klasicistním a novogotickém stylu, zejména po velkém požáru v roce 1867. Po dalším požáru v roce 1896 byla budova rekonstruována pro Museum Kampa.
Historické události
- 1589
- Vznik renesančního vodního mlýna.
- 1867
- Velký požár vedl k přestavbě v novogotickém stylu.
- 1896
- Požár zničil část budovy a následná rekonstrukce proběhla až v roce 2000.
Vlastníci
V roce 1589 byl mlýn postaven pro Václava Sovu z Liboslavě. V 19. století přešel do majetku Františka Odkolka, který provoz modernizoval na parní mlýn. Po požáru v roce 1896 byla vyhořelá část prodána pražské obci v roce 1920. Později budovy využívala Československá akademie věd, a od konce 20. století se začala o ně zajímat Nadace Jana a Medy Mládkových.
Zajímavosti
– Název objektu odkazuje na renesančního mlynáře Václava Sovu z Liboslavě a na majitele z devatenáctého století Františka Odkolka. – František Odkolek v devatenáctém století modernizoval provoz mlýna na parní pohon. – Při velkém požáru v lednu roku 1896 zasahovaly na místě četné hasičské sbory z mnoha čtvrtí i vojenská hotovost. – Vzniklá škoda při požáru v roce 1896 přesáhla 300 000 zlatých. – Po roce 1950 stavba postupně chátrala pod správou Československé akademie věd.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte na ostrově Kampa, v jednom z nejkrásnějších a nejstarších koutů naší Prahy. Stojíte právě před místem, které v sobě nese nesmírné množství příběhů, jež se vrací přes staletí. Před vašimi očima se tyčí budovy, které dnes znáte pod názvem Sovovy mlýny, ale jejich historie je mnohem bohatší a má i další jméno, které si zaslouží být zmíněno, a to Odkolkovy mlýny. Vnímejte tuto atmosféru, vnímejte blízkost vody a klid, který zde panuje, i když za těmito zdmi se v minulosti odehrávaly velmi bouřlivé události. Představte si tento prostor ne jako tiché místo pro umění, jak jej znáte dnes, ale jako živoucí, hlučný a neustále se pohybující uzel práce a technického pokroku.
Pojďme se společně vrátit hluboko do minulosti, abychom pochopili, jak vše začalo. Celý tento historický soubor budov má své kořeny už v roce patnáct set osmdesát devět. V té době zde neexistovalo žádné muzeum ani galerie, ale stával zde prostý, funkční vodní mlýn. Byl to pilíř tehdejšího života, místo, kde díky neúprosné síle tekoucí vody docházelo k zpracování obezitku. Vznikl v éře renesance, což dodává celému místu určitou hloubku a starobylost. Vnímejte tu myšlenku, že stojíte na místě, kde lidé už před více než čtyřmi sty lety využívali přírodní síly k tomu, aby zajistili základní potřeby svého okolí.
Nyní věnujte pozornost samotné podobě budov, které právě pozorujete. I když se vám mohou zdát pevné a neměnné, jejich tvář byla mnohokrát měněna silami, které člověk nedokáže ovládnout. Historie tohoto místa je totiž historií obnovy po zkáze. Všimněte si, jak se v architektuře propojují různé doby a styly. Po velkém požáru, který nastal v roce tisíc osm set šedesát sedm, musely být budovy přestavěny. Tehdejší majitelé se rozhodli pro novogotický styl, což zásadně ovlivnilo jejich vzhled a charakter. Tento styl přinesl do prostoru určitou vznešenost a specifickou estetiku, kterou v těchto zdech stále můžete vycítit. Ale i po této obnově přišla další zkouška. V roce tisíc osm set devadesát šest zasáhl tento prostor další velký požár, který zničil část budov a vyžadoval další zásahy. Každá změna, každý zásah ohně, zanechal v těchto zdech stopu a ovlivnil to, jak dnes tento prostor vnímáme.
Abychom však pochopili skutečnou duši tohoto místa, musíme znát jména těch, kteří zde byli páni a kteří zde zanechali svou stopu. Prvním z nich je Václav Sova z Liboslavě. Byl to mlynář z doby renesance, muž, jehož jméno dnes budovy stále připomíná a kterému patří první část jejich identity. Byl to člověk, který vládne vodě a jejím pohybem vládne i životu v tomto mlýně. Dalším klíčovým mužem, jehož jméno je pro toto místo stejně důležité, je František Odkolek. Ten patřil k devatenáctému století a byl to člověk s velkou vizí a schopností přinést změny.
Právě u jména Františka Odkolka se dotýkáme jedné z nejzajímavějších kapitol tohoto místa. Vítejte v době, kdy se svět začal měnit díky technice. V devatenáctém století František Odkolek provedl obrovskou modernizaci provozu mlýna. Už to nebyly jen koloběhy poháněné pouze proudem vody, ale přišla nová, mocná síla – parní pohon. Představte si ten okamžik, kdy se do mlýna dostala síla páry, jak to měnilo rytmus práce i hluk okolí. Byl to přechod od přírodních cyklů k industriální éře, k éře strojů a neúprosných strojových pohybů.
A právě ta nebezpečná síla, kterou stroje přinesly, se někdy vymkla kontrole. Pokud byste chtěli znát skutečné drama, vzpomeňte si na lednový den roku tisíc osm set devadesát šest. Tehdy se rozhořel onen ničivý oheň, o kterém jsme mluvili. Bylo to mrazivé období, ale oheň byl neúprosný. Musely zasáhnout četné hasičské sbory, které se snažily zachránit, co ještě zbývá, z tohoto historického celku. Je to fascinující, jak toto místo, které bylo neustále ohrožováno živly, dokázalo přečkat, přestavět se a stále tu trvat.
Dnes už zde neuslyšíte hluk mlýnských kamenů, ani syčení páry z parních strojů, ani neustálé šplouchání vody pohánějící kola. Celá tato transformace z místa těžké práce na místo pro kulturu byla dokončena v roce dva tisíce dva. Od tohoto roku slouží tyto prostory jako Muzeum Kampa. To, co bylo kdysi průmyslovým srdcem, se stalo důležitým kulturním centrem, kde se nyní místo obezitku a páry setkáváme s uměním a lidskou představivostí. Je to neuvěřitelný posun, který z tohoto místa činí symbol schopnosti člověka přetvořit staré a zničené v něco nového a krásného.
Nyní vás tedy nechte, abyste se vydali dál. Pozývám vás, abyste vstoupili do těchto prostor a prozkoumali je sami. Vnímejte, jak se historie mísí s přítomností v každém kroku, který v těchto budovách uděláte. Nechte se pohltit atmosférou tohoto místa, které přežilo požáry, změny stylů i přechod od vody k páře. Přeji vám, aby vaše prohlídka byla plná zážitků a aby vás toto místo, které kdysi sloužilo k přežití, dnes obdarovalo krásou umění. Rozloučím se a přeji vám příjemné pokračování v objevování historie tohoto ostrova.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepším časem pro návštěvu jsou ranní nebo pozdní odpolední hodiny. Slunce v těchto dobách krásně osvětluje vodní kola a historické zdivo, což vytváří příjemnou atmosféru a umožňuje vyhnout se největším skupinám lidí.
Místo je dostupné autem i veřejnou dopravou. Vzhledem k poloze v centru města doporučujeme využít hromadnou dopravu; aktuální spojení a možnosti parkování v okolí doporučujeme ověřit v internetovém vyhledávači.
Pro nejlepší snímky zaměřte svůj objektiv na detailní mechanismy mlýnů a odraz budov v vodě. Doporučujeme vzít si s sebou pohodlnou obuv vhodnou pro procházky po ostrově Kampa.
S dětmi oceníte pohled na staré řemeslo a historii mlynářství. V rámci krátké procházky v okolí můžete navštívit zámek Belvedere nebo kostel svatého Františka.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Sovovy mlýny jsou situovány na Malostranském ostrově Kampa, který je znám pro své historické budovy a krásnou přírodní krajinu. V okolí se nachází další památky jako zámek Belvedere a kostel svatého Františka.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Navrhuji tematickou výletní trasu v městské části Praha jedna.
1. Sovovy mlýny Typ: Muzeum Proč stojí za návštěvu: Hlavní cíl se nachází na Malebném ostrově Kampa, který je známý pro své historické budovy a krásnou přírodní krajinu. Nabízí jedinečný kulturní zážitek spojený s moderním uměním.
2. Zámek Belvedere Typ: Historická stavba Proč stojí za návštěvu: Tato významná památka nacházející se v okolí doplňuje historický ráz celé oblasti. Můžete si zde prohlédnout úchvatnou architekturu v krásném prostředí.
3. Kostel svatého Františka Typ: Sakrální stavba Proč stojí za návštěvu: Další zajímavé místo v okolí obohacuje trasu o duchovní rozměr a ukázku starobylého stavitelství. Stavba zaujme svou poutavou vnější i vnitřní podobou.
Sezónní doporučení
Jaro přináší probouzející se přírodu na břehu Vltavy, kde okolní parkové stromy začínají zelenat a sluneční paprsky příjemně hřejí bez nepříjemného horka. Atmosféra na ostrově je klidná, neboť hlavní turistický nápor teprve přijde, což umožňuje nerušené vnímání uměleckých děl. Osvětlení skrze historická okna budovy je měkké a ideální pro prohlídku vnitřních expozic. Doporučujeme vyrazit dopoledne v pracovním týdnu, kdy potkáte jen minimum návštěvníků. Oblékněte si pohodlné vrstvené oblečení a pevnou obuv vhodnou na delší procházku podél řeky, kde může foukat chladnější vítr.
Léto rozzáří celé muzeum v naplno rozvinuté kráse s bujnou zelení v okolním parku a dlouhými slunečními dny. Specifikem tohoto období jsou silné odlesky světla od vodní hladiny a živá atmosféra celého nábřeží. Protože se jedná o hlavní turistickou sezónu, doporučujeme přivstat si a dorazit hned na otevírací dobu, abyste se vyhnuli největším davům zájezdů. Nezapomeňte na sluneční brýle, pokrývku hlavy a lahev s pitnou vodou. Vzhledem k vysokým teplotám oceníte příjemný chládek v historických interiérech budovy, kde si odpočinete od horka venku.
Podzim promění park kolem Sovových mlýnů v pestrobarevnou paletu žlutých a červených barev, které vytvářejí jedinečnou a poněkud melancholickou náladu. Nízké slunce maluje zajímavé stíny a brzký soumrak dodává místu zvláštní kouzlo, zvláště když se rozsvěcují lampy na vltavských březích. V tomto čase bývá návštěvnost mírnější, ideální čas pro návštěvu je kolem poledne, kdy je světlo pro vnímání umění nejlepší. Vezměte si teplejší kabát, nepromokavou obuv a deštník, protože počasí v tomto období bývá proměnlivé a od řeky občas táhne vlhko.
Zima nabízí zcela odlišný zážitek, kdy se celá Praha ztiší a v adventním čase nebo kolem přelomu roku na ni padá poklidná atmosféra. Světlo je ostré a krátké, přičemž brzké stmívání nutí k dřívějšímu ukončení venkovních procházek a přesunu dovnitř. Návštěvníků je v tomto období nejméně, což zaručuje maximální soustředění na vystavené exponáty. Je nutné zvolit opravdu teplé zimní oblečení, čepici, rukavice a teplé boty, protože v interiérech starých budov může být chladněji a venku hrozí kluzký terén. Sledujte také zkrácenou otevírací dobu platnou pro zimní měsíce.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Karelj / Public domain — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře