Televizní středisko Kavčí hory Komplex budov
Televizní středisko Kavčí hory je ústředním areálem České televize v Praze 4, který leží na rozhraní Podolí a Nuslí. Tento objekt z období socialismu slouží jako centrum televizní produkce. Je pozoruhodný svou technickou soběstačností a architektonickou dominantou v podobě úzké budovy studií.
Potřeba výstavby komplexu vznikla z touhy technologicky oddělit televizní a filmovou výrobu od samotného vysílání. Návrh předložila Československá televize pražské plánovací komisi koncem roku 1958 a investiční úkol schválila vláda v únoru 1960. Cílem bylo vytvořit provozně i technicky nezávislý areál. Soutěž na urbanistické a architektonické řešení byla vypsána v listopadu 1961. V březnu 1962 byl vybrán projekt skupiny architekta Františka Šmolíka z Útvaru hlavního architekta Prahy, jehož hlavním architektem byl Jiří Holý.
Stavba začala 1. července 1962 s generálním dodavatelem Konstruktiva, ale v lednu 1963 byly práce zastaveny kvůli prioritě jiných projektů. O pokračování výstavby rozhodl plén Ústředního výboru Komunistické strany Československa v létě 1963; skutečně k němu došlo od roku 1965. První část střediska se dvěma studii byla zprovozněna v říjnu 1970. V roce 1971 byla dostavba komplexu zařazena mezi závazné investiční úkoly s cílem předat 2000 m² studiové plochy do konce roku 1975.
Architektonickou dominantou areálu je úzká budova studií a televizní techniky. Je patrná z dalekého okolí a navazuje na zástavbu Kavčích hor. Areál zahrnuje studia o plochách 200 m², 2× 400 m² a 700 m². Jsou vybavena zázemím pro účinkující, štáby a kulisy, rovněž obrazovou i zvukovou technikou. Z technických a bezpečnostních důvodů jsou součástí komplexu chladicí centrála a požární stanice.
V průběhu let docházelo k postupnému rozšiřování. V květnu 1973 byl uveden do provozu barevný odbavovací komplex, což umožnilo pravidelné barevné vysílání na II. programu. V roce 1975 začala stavba Objektu Televizních novin a v roce 1976 byl dokončen druhý blok se třemi studii. Výpočetní středisko začalo vznikat v roce 1977. Samostatný Objekt Televizních novin se třemi zpravodajskými komplexy byl zprovozněn v první polovině roku 1979. V roce 1980 byl zahájen provoz hudebního studia, čímž byl hlavní areál dokončen.
Objekt byl původně ve vlastnictví Československé televize, později České televize. Specifickým technickým detailem je využití plaveckého stadionu Podolí pro chlazení studií, k čemuž došlo od poloviny 80. let. Po změnách v roce 1989 středisko ovlivnil vznik komerčních a zahraničních televizí, ale díky modernizacím nadále spolehlivě funguje.
Tento areál představuje významný technologický památník rozvoje masových komunikačních technologií v rámci centralizovaného plánování. Je zajímavým cílem pro každého, kdo se zajímá o historii médií a architekturu socialistické éry.
Historické milníky
- 1962
- Zahájení stavby areálu na Kavčích horách.
- 1970
- Zprovoznění první části střediska se dvěma studii.
- 1973
- Uvedení do provozu barevného odbavovacího komplexu.
- 1979
- Zprovoznění Objektu Televizních novin se třemi zpravodajskými komplexy.
Stavební vývoj
Stavba začala v roce 1962, byla však krátce zastavena a pokračovala od roku 1965. V roce 1976 byl dokončen druhý blok se studii a v roce 1977 započala výstavba výpočetního střediska. Areál zahrnuje studia různých velikostí, chladicí centrálu a požární stanici.
Historické události
1973 zahájení pravidelného barevného vysílání na II. programu, 1979 zprovoznění samostatného Objektu Televizních novin.
Vlastníci
Československá televize, následně Česká televize
Zajímavosti
– Areál je pozoruhodný svou technickou soběstačností a úzkou budovou studií, která tvoří architektonickou dominantu. – Cílem výstavby bylo technologicky oddělit televizní a filmovou výrobu od samotného vysílání. – Součástí komplexu jsou z technických a bezpečnostních důvodů chladicí centrála a požární stanice. – Od poloviny 80. let se pro chlazení studií využívá plavecký stadion Podolí. – Středisko představuje technologický památník rozvoje masových komunikačních technologií v rámci centralizovaného plánování.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Praze 4. Stojíte právě před jedním z nejvýznamnějších center českého vysílání, což je televizní středisko Kavčí hory. Když se nyní rozhlédnete kolem sebe, uvidíte rozlehlý areál, který slouží jako hlavní sídlo České televize. První věc, která vás pravděpodobně zaujala a kterou vnímáte jako hlavní dominantu celého místa, je ta úzká budova, v níž jsou umístěna studia a televizní technika. Je to stavba, která svým tvarem i výškou výrazně vyčnívá z okolí a okamžitě vám dává najevo, že se nacházíte v místě, kde se tvoří obraz a zvuk, který denně doprovází miliony lidí v jejich domovech.
Pojďme se nyní trochu zastavit u toho, jakto místo vlastně vzniklo a proč bylo postaveno právě zde. Historie tohoto areálu začíná v roce 1962, kdy byla zahájena výstavba. V té době vznikla potřeba vytvořit prostor, který by dokázal technologicky oddělit samotnou výrobu televizního obsahu od procesu jeho vysílání. Představte si to jako rozdělení mezi dílnu, kde se věci tvoří, a rozvozovou centrálu, která je následně posílá do světa. Cílem bylo vytvořit moderní zázemí, které by bylo schopno zvládnout nároky na kvalitu a efektivitu tvorby. Celý komplex nevznikl naráz, ale postupně v několika etapách, aby mohl držet krok s rozvojem techniky.
Pokud se nyní podíváte na budovy před vámi, vnímejte je jako celek. Architekty tohoto projektu byli František Šmolík a Jiří Holý. Jejich záměrem bylo navrhnout areál tak, aby byl soběstačný. To znamená, že zde mají být všechny potřebné prvky pro plnohodnotný provoz na jednom místě. Všimněte si, jak je prostor rozvržen. Dominantní úzká budova studií, kterou zmiňuji hned na začátku, není jen estetickým prvkem, ale plní zásadní technickou funkci. Je to srdce produkce, kde se v řízeném prostředí vytvářejí pořady, filmy a zprávy.
Nyní věnujte pozornost časové ose, která nám pomůže pochopit, jak se toto místo vyvíjelo. První část střediska byla zprovozněna v roce 1970 a v té době zde fungovala dvě studia. Byl to velký skok dopředu, který umožnil mnohem širší možnosti tvorby. Jen o tři roky později, v roce 1973, přišel další zásadní milník, kterým bylo uvedení do provozu barevného odbavovacího komplexu. Vzpomněte si, že přechod z černobílé televize na barevnou byl v té době revolucí, která zcela změnila způsob, jakým lidé vnímali svět vtelevizi. Kavčí hory byly připraveny na tuto změnu a staly se tak špičkou v oblasti barevného vysílání.
Další důležitý krok nastal v roce 1979. Právě v tomto roce byl zprovozněn objekt určený pro televizní noviny. Tento objekt byl vybaven třemi zpravodajskými komplexy, což umožnilo mnohem rychlejší a efektivnější zpracování informací. Zpravodajství je totiž nejnáročnější částí televizní tvorby, protože vyžaduje okamžitou reakci na dění v zemi i ve světě. Díky tomuto rozšíření se Kavčí hory definitivně staly centrem televizní produkce v celé zemi.
Když dnes pozorujete tyto budovy, možná vás napadne, co všechno se skrývá uvnitř, kromě studií a redakcí. Zde přicházíme k části, která je pro běžného návštěvníka neviditelná, ale z technického hlediska naprosto zásadní. Celý areál je koncipován tak, aby fungoval bezchybně i v krizových situacích. Z technických a bezpečnostních důvodů je součástí komplexu například vlastní chladicí centrála a požární zabezpečení. Tyto prvky jsou nezbytné, protože moderní televizní technika produkuje obrovské množství tepla a jakýkoliv výpadek chlazení by mohl znamenat zastavení vysílání. Je to fascinující představa, že pod povrchem a v zákulisí těchto budov běží složitý systém potrubí a kabelů, který zajišťuje, aby obraz v televizích neblikal a zvuk byl čistý.
Zajímavostí, která vás může zaujmout, je právě ta zmíněná technická soběstačnost. Architekti a plánovači chtěli, aby byl areál schopen fungovat jako samostatný organismus. To je v dnešní době, kdy jsme zvyklí na propojené sítě a cloudové služby, možná těžko představitelné, ale v době vzniku bylo klíčové mít vše pod jednou střechou a pod přísnou kontrolou. Tato autonomie se projevuje v každém detailu, od rozmístění studií až po wspomínanou chladicí centrálu.
Vnímejte také atmosféru tohoto místa. I když zvenku může působit jako soubor administrativních a technických budov, uvnitř se denně odehrává drama, tvoří se historie a utváří se veřejné mínění. Každý metr těchto chodeb a každá místnost v té úzké budovně studií byla svědkem tisíců hodin vysílání. Je to místo, kde se setkávají kreativita, technologie a časový tlak, který doprovází každé živé vysílání.
Pojďme si shrnout, co jsme dnes viděli. Stojíte před areálem, který od roku 1962 definuje podobu českého televizního vysílání. Od prvních dvou studií přes příchod barev až po specializované zpravodajské komplexy. Vše to bylo navrženo tak, aby výroba byla oddělena od vysílání a aby celý systém byl maximálně bezpečný a soběstačný. Dominantní úzká budova studií, kterou vidíte před sebou, zůstává symbolem tohoto technologického pokroku.
Nyní už můžete v klidu pokračovat ve své cestě a dále prozkoumávat okolí Prahy 4. Pokud vás zajímá, jak se měnila architektura v druhé polovině dvacátého století, určitě si všímejte dalších staveb v této oblasti, které doplňují tento unikátní technický komplex. Děkuji vám za pozornost a přeji vám příjemný zbytek dne při objevování krás naší hlavnínice. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejvhodnější dobou pro návštěvu okolí areálu je jaro nebo podzim, kdy jsou stromy v okolí Nuslí a Podolí barevnější a zvenku je budova lépe vidět. Doprava do Prahy 4 je možná autem i veřejnými spojením; konkrétní trasy si ověřte v mapách.
Při procházce si vezměte pohodlnou obuv, protože prostor je rozsáhlý. Jelikož se jedná o provozované středisko, doporučujeme mít u sebe platný doklad totožnosti pro případnou kontrolu v okolí budov.
Pro milovníky fotografií jsou nejlepšími místy vnější plochy areálu, kde lze zachytit architekturu komplexu. Nejlepší světlo pro snímky je krátce před zapadením slunce, kdy fasády získají teplý nádech.
Zdejší lokalita je vhodná pro krátký výlet s dětmi, které mohou zajímat moderní budovy.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Budova slouží svému účelu (úřad, škola, obchod apod.). Do interiéru se zpravidla dostanete jen během jejího provozu, prohlídky se obvykle nekonají; podrobnosti jsme neověřili. Exteriér si můžete prohlédnout z ulice.
Kde se památka nachází?
Poloha: Praha 4. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1999998372).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Lokalita Kavčí hory na rozhraní Podolí a Nuslí, v blízkosti se nachází plavecký stadion Podolí.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Zde je návrh tematické trasy:
1. Televizní středisko Kavčí hory (budovy a areál) – Hlavní cíl výletu, kde lze obdivovat architekturu budov sloužících k vysílání. 2. Plavecký stadion Podolí (sportovní komplex) – Nachází se v blízkosti a je unikátní svou velikostí i historií.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí budovy probouzí do zeleně a rozkvétají první stromy. Světlo je jemné a příjemné, což pomáhá při pozorování architektury zvenčí. Doporučujeme lehké jarní sako a procházku v dopoledních hodinách, kdy je vzduch nejčistší.
V letních měsících dominuje intenzivní slunce a horký asfalt. Budova v tomto období působí velmi jasně, ale okolní stromy poskytují žádoucí stín. Je vhodné zvolit prodyšné oblečení, klobouk a navštívit místo spíše brzy ráno, aby se člověk vyhnul největšímماm teplotám.
Podzim přináší do krajiny zlatavé barvy a častější mlhy, které dodávají místu tajemnou atmosféru. Osvětlení je syté a krátké dny nutí k plánování návštěvy do poledne. Praktické je vzít si nepromokavou bundu a pohodlné boty na procházku po listí.
Zimą je prostor v okolí budovy často pokryt sněhem a panuje zde klidnější nálada. Večerní osvětlení v adventním čase vytváří kontrast s tmou a chladem. Nezbytné je teplé oblečení, vrstvení oděvů a pevná obuv s protiskluzovou podrážkou.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: VitVit / CC BY-SA 4.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře