Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Třípanský Sloup
  • Třípanský sloup

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Třípanský sloup Hraniční kámen

Třípanský sloup
hraniční kámen 1705 Kulturní památka dobrý Psi vítáni Kola vítána Aktualizováno 06.10.2026
🏆 Líbí se vám tato památka? Hlasujte v soutěži Památka roku: Žebříček →
O památce Milníky Stavební vývoj Události Zajímavosti Průvodce Tipy V okolí Ubytování Trasa Sezóny Galerie Fotografie z okolí Zdroje Mapa Příběhy Recenze

Třípanský sloup je barokní hraniční památka z roku 1705. Nachází se v Lužických horách v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Původně vymezoval hranice tří panství, dnes jej na místě zastupuje novodobá replika. Objekt sloužil jako klíčový orientační bod na Staré pražské cestě. Ta byla až do konce 18. století významnou spojnicí mezi českým vnitrozemím a oblastí Lužice.

Sloup byl vztyčen 29. července 1705 na jihozápadním svahu Konopáče, zvaného též Jelení skála. Nahradil starší tzv. Červený sloup. Jeho účelem bylo přesné vymezení sporných hranic mezi panstvími českokamenickým, tolštejnsko-rumburským a zákupským. Význam tohoto místa potvrzuje mapa z roku 1745, která dokumentovala tehdejší spory.

Původní památka byla vytesána z tvrdého milštejnského křemence. Tento materiál se běžně využíval k výrobě mlýnských kamenů. Sloup měl trojboký tvar s zaoblenými vystupujícími hranami a měřil přibližně dva metry. Na jeho vrcholu byly vytesány erby příslušných panství. Celý objekt spočíval na čtvercovém pískovcovém fundamentu.

V roce 1927 proběhla oprava sloupu, avšak v té době již chyběla jeho hlavice s erby. Ministerstvo kultury objekt 22. dubna 1991 prohlásilo za kulturní památku. Na podzim roku 1999 bylo torzo sloupu ukradeno; na místě zůstala pouze spodní část pískovcového podstavce. S podporou státního podniku Lesy České republiky byla v červenci 2016 na původní základ umístěna pískovcová replika. Vyrobil ji děčínský kameník Jan Pokorný. Tato kopie je oproti originálu poněkud zmenšená.

V bezprostředním okolí se nacházejí další dva kamenné prvky. Prvním je pískovcový sloup svatého Jakuba, známý jako Jelení sloup. Pravděpodobně pochází z počátku 18. století, nese reliéf svatého Jiljí a byl v roce 2002 renovován. Druhým je nakloněný kamenný hranol z 19. století s vyznačením lesních revírů IX a X. V širším okolí mezi Jelení skálou a Stožcem se dříve nacházela řada hraničních kamenů z poloviny 18. století. Mnohé z nich byly koncem 20. století rozkradeny.

K památce nevede žádná silnice. Přístup je možný vlakem do stanice Jedlová, odkud vede zeleně a žlutě značená turistická trasa. Zelená cesta směřuje k Jelením skalám, Konopáči a dále na Stožec, kde se napojuje na evropskou dálkovou trasu E10. Žlutá trasa vede podél Staré pražské cesty k Nové Huti.

Třípanský sloup i okolní patníky jsou svědky dávných majetkových sporů a historie dopravy v Lužických horách. Návštěva tohoto místa nabízí vhled do barokního vymezení krajiny. Je vhodným cílem pro zájemce o historii a turistiku.

Kam dál

Tolštejn 2 km Rozhledna na Jedlové 2,2 km Kostel Nejsvětější Trojice v Jiřetíně pod Jedlovou 3,9 km Kostel svatého Antonína Paduánského (Kytlice) 4,2 km

Historické milníky

1705
Vztyčení Třípanského sloupu na místě staršího Červeného sloupu.
1745
Zaznamenání sloupu na mapě dokumentující spor o hranice panství.
1991
Prohlášení za kulturní památku Ministerstvem kultury.
1999
Krádež torza sloupu.
2016
Umístění novodobé pískovcové repliky.

Stavební vývoj

Původní sloup byl vyroben z milštejnského křemence s pískovcovým čtvercovým fundamentem. V roce 1927 byl sloup opraven, avšak již bez erbowé hlavice. V červenci 2016 byla na původní podstavec umístěna zmenšená pískovcová kopie.

Historické události

Vztyčení sloupu v roce 1705, prohlášení za kulturní památku v roce 1991 a krádež torza sloupu v roce 1999.

Zajímavosti

- Třípanský sloup je barokní hraniční památka z roku 1705. - Nachází se v Lužických horách v okrese Děčín v Ústeckém kraji a původně vymezoval hranice tří panství. - Objekt sloužil jako klíčový orientační bod na Staré pražské cestě, důležité spojnice mezi českým vnitrozemím a oblastí Lužice. - Původní památka byla vytesána z tvrdého milštejnského křemence a měla trojboký tvar s zaoblenými hranami, na vrcholu byly vytesány erby příslušných panství. - V roce 1999 bylo torzo sloupu ukradeno; v červenci 2016 byla umístěna pískovcová replika.

Průvodce

Zobrazit text průvodce

⚙︎ Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.

Vítejte na místě, kde se setkávají cesty a kde se v tichu lužických hor ozývá šepot dávných let. Stojíte právě před jedním z nejdůležitějších historických znamení tohoto kraje. Podívejte se na tento sloup, který stojí přímo před vámi. I když je dnes součástí klidné krajiny, jeho přítomnost zde není náhodná. Vnímejte atmosféru tohoto rozcestí, kde se dříve museli zastavovat lidé z různých světů, aby věděli, na jaké půdě právě stojí. Tento objekt, který nyní pozorujete, je symbolem jasných hranic a zároveň svědkem mnoha událostí, které zde proběhly během posledních tří století.

Pojďme se nyní posunout hlouběji do času a porozumět tomu, proč tento sloup vůbec zde stojí. Představte si rok 1705. Svět kolem vás vypadal úplně jinak, ale potřeba mít jasně vytyčené hranice byla stejně silná jako dnes. Na tomto místě totiž dříve stál jiný objekt, známý jako Červený sloup. Nicméně s přibývající potřebou přesně určovat hranice mezi různými panstvími se rozhodlo, že zde vznikne něco trvalejšího a důležitějšího. Třípanský sloup byl postaven právě proto, aby sloužil jako nezpochybnitelné hraniční znamení. Nebyl to jen obyčejný kámen, ale právní nástroj, který odděloval tři mocná panství. Jedno z nich bylo českokamenické, druhé se jmenovalo tolštejnsko-rumburské a třetí bylo zakupské. Představte si tu složitost tehdejšího světa, kdy každý krok za hranici znamenalo vstup do jiného právního řádu, jiného panování a jiné správy. Tento sloup byl tedy klíčovým bodem, který vše tyto světy spojoval i zároveň od sebe odděloval.

Nyní věnujte pozornost samotnému dílu a tomu, co právě vidíte. Pokud se podíváte na tvar sloupu, všimnete si jeho trojboké podoby. Tato trojstrannost nebyla náhodná, ale přímo odrážela jeho funkci u rozcestí a spojení tří různých území. Původní sloup, který zde stál v době svého vzniku, byl vytesán z velmi tvrdého a odolného materiálu, který se nazývá milštejnský křemenec. Byl to kámen, který měl vydržet staletí i nejtěžší povětrnostní podmínky. Na jeho vrcholu byly tehdy umístěny erby jednotlivých panství, které každému kolemjdoucímu jasně ukazovaly, jaké území právě obchází. Dnes, co máte přímo před očima, je novodobá podoba tohoto památníku. Je to replika vyrobená z pískovce, která byla zde umístěna v roce 2016. I když materiál je jiný než u původního díla, věrně zachovává tvar a význam, který tento objekt má pro celou oblast. Vnímejte tu krásu pískovcového povrchu, který se snaží napodobit tu dávnou velikost a důstojnost.

Historie tohoto místa však není jen o kamenech a hranicích, ale i o lidských sporech a nečekaných zvratech. Už v roce 1745 se o toto místo vedly vážné debaty. Zaznamenalo se tehdy, že hranice panství byly předmětem sporů, a sloup byl důležitým důkazem při řešení těchto nejasností na mapách. Tento kámen byl tedy v rukou tehdejších úředníků a šlechticů velmi cenný. Ale nejvíce dramatický příběh se odehrál mnohem nedávno, v našem čase. V roce 1999 se tento historický objekt stal obětí krádeže. Někdo přišel a vzal jeho horní část, nechal zde jen neúplné torzo. Byla to velká ztráta pro celou kulturu i pro lidi, kteří toto místo milují. Naštěstí se však historie nezastavila na smutku. Díky snahám o obnovu a díky tomu, že byla tato památka již v roce 1991 prohlášena za kulturní památku, se podařilo tento historický bod znovu vzkřísit. Díky nové pískovcové podobě z roku 2016 může tento sloup opět hrdě stát na svém místě.

Chci vám také prozradit jednu velmi zajímavou věc, která dodává tomuto místu ještě větší váhu. Tento sloup nebyl jen hraničním znamením pro místní panství. Byl to také naprosto klíčový orientační bod pro cestovatele na Staré pražské cestě. Představte si tu cestu jako hlavní tepnu, která spojovala české vnitrozemí s oblastí Lužice. Byli to obchodníci, poutníci i obyvatelé, kteří tímto směrem putovali. Pro ně byl tento sloup jasným znamením, že jsou na správné cestě a že se blíží k důležitým bodům krajiny. Bez takových znamení by byla cesta mnohem těžší a méně bezpečná. Tento sloup byl tedy světlem pro každého, kdo putoval těmito horami.

Nyní, když už znáte příběh tohoto místa, doporučuji vám pokračovat v procházce. Lužické hory nabízejí mnoho dalších tajemství a krásných pohledů. Nezapomeňte se zastavit i na dalších místech, která vás lákají, a vnímejte spojitost mezi minulostí a přítomností, kterou zde právě cítíte. Děkujeme vám, že jste se zastavili a věnovali čas tomuto historickému svědku. Přejeme vám krásnou a inspirativní cestu dál.

Tipy pro návštěvníky

Nejlepší čas pro návštěvu jsou jarní nebo podzimní měsíce, kdy je počasí pro procházky v Lužických horách nejvhodnější. Pro fotografování doporučujeme využít ranní nebo večerní světlo, které krásně zvýrazní texturu kamene a okolní skalní tvary.

K památce se můžete dostat autem nebo veřejnou dopravou; aktuální spojení a možnosti parkování si prosím ověřte ve vyhledávači. Pro pohodlný výlet nezapomeňte vzít s sebou pitnou vodu a pevnou obuv vhodnou pro nerovný terén.

V okolí můžete prozkoumat sloup svatého Jakuba, kamenný hranol z devatenáctého století, skalní útvar Konopáč nebo hřeben Stožec. Cesta vede po Staré pražské cestě.

Pro rodiny s dětmi je cesta po okolí díky přírodním útvarům zajímavá, ale je třeba dbát na bezpečnost při pohybu v blízkosti skal.

Firmy v okolí

Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:

Vaše firma Doporučujeme 0,2 km
Krátký popis, fotky, adresa, telefon a navigace — návštěvník vás má hned po ruce.

Chcete zde zobrazit svou firmu? Zaregistrujte se →

V okolí

V bezprostředním sousedství se nachází sloup sv. Jakuba (Jelení sloup) a kamenný hranol z 19. století s čísly revírů. Lokalita leží u Staré pražské cesty v blízkosti skalního útvaru Konopáč a hřebene Stožec.

Ubytování v okolí

Plánujete návštěvu? Najděte ubytování do 30 km od Třípanský sloup v Liberecký kraj.

Hledat ubytování na Booking.com Tipy na ubytování →

Powered by Booking.com

Tematická trasa

1. Třípanský sloup (Památka) – Hlavní cíl výletu v obci Svor. 2. sloup sv. Jakuba (Jelení sloup) (Památka) – Leží v těsném sousedství a stojí za návštěvu. 3. kamenný hranol z 19. století s čísly revírů (Památka) – Ukazuje historické značení území. 4. Stará pražská cesta (Cesta) – Tato historická cesta vede kolem všech těchto míst. 5. skalní útvar Konopáč (Přírodní útvar) – Nabízí pohled na skalní tvary v této oblasti.

Sezónní doporučení

Jaro přináší do okolí Třípanského sloupu v obci Svor obzvlášť klidnou atmosféru, kdy se příroda probouzí a krajina se obaluje svěží zelení. Sloup, nacházející se v dobrém stavu, tak vyniká na pozadí kvetoucích stromů a polí, což vytváří ideální podmínky pro klidnou prohlídku bez rušivých vlivů. Osvětlení je v této době již dostatečné pro celodenní pobyt, přesto bývá ráno vzduch chladnější a obloha často zamračená, což dodává scéně melancholický a zamyšlený charakter. Pro návštěvníky je toto období nejvhodnější, protože se zde ještě neobjevují velké davy turistů, které bývají typické pro letní měsíce. Doporučujeme obléct si vrstvené oblečení, například lehkou bundu a déšťovku, protože jarní počasí bývá proměnlivé a deštivé. Nejlepším časem pro návštěvu je dopolední hodiny, kdy je světlo měkké a teplota vzduchu příjemná pro procházky po okolí památky.

Léto nabízí na Třípanském sloupu nejdelší dny a nejjasnější osvětlení, které odhaluje každý detail kamenné stavby v plné kráse. Příroda kolem je v plném květu a krajina působí živě a energicky, což vytváří kontrast s věkovou důstojností historické památky. Atmosféra je v tuto dobu nejteplejší a nejživější, ale zároveň i nejrušnější, jelikož se sem sjíždí velké množství návštěvníků z celého regionu. Praktické rady pro letní návštěvu zahrnují nutnost příchodu v ranních hodinách, ideálně před devátou, aby se vyhnuli největším davům a vysokým teplotám. Oblečení by mělo být lehké, prodyšné a světlé, aby umožnilo tělu odvádět teplo. Nezbytnou součástí výbavy je dostatek pitného režimu a ochrana před sluncem, jako jsou klobouk a sluneční brýle. Odpolední hodiny mohou být pro delší pobyt na slunci nepříjemné, proto je vhodné plánovat prohlídku tak, aby končila před nástupem vrcholného horka.

Podzim přináší do Svoru a okolí Třípanského sloupu unikátní atmosféru barev, kdy listí stromů mění svůj odstín do teplých tónů žluté, oranžové a červené. Osvětlení je v této sezónu nižší a měkčí, což vytváří dramatický a fotogenický kontrast s tmavým kameňem památky. Příroda kolem začíná odpočívat a krajina působí tichou a zamyšlenou, což je ideální pro ty, kdo hledají klid a inspiraci. Davy návštěvníků se v podzimních měsících výrazně snižují, což umožňuje intimnější a soukromější zážitek z prohlídky historické památky. Oblečení by mělo být vrstvené a tepelně izolující, protože teploty klesají a rána i večery jsou chladné. Doporučujeme mít s sebou nepromokavou bundu, neboť podzimní deště jsou častým jevem. Nejlepším časem pro návštěvu je pozdní dopoledne, kdy slunce svítí pod nízkým úhlem a osvětluje sloup z boku, což zvýrazňuje jeho reliéfy a texturu.

Zima přemění okolí Třípanského sloupu v tichou a často bílou krajinu, která dodává historické památce majestátní a odlehčený vzhled. Osvětlení je nejkratší a nejchladnější, což vytváří specifickou, téměř mystickou atmosféru, zejména v pozdních odpoledních hodinách, kdy se stíny prodlužují. Příroda je v klidovém režimu a krajina působí sterilně a čistě, což umožňuje soustředit se výhradně na architektonické prvky sloupu. Návštěvnost je v zimním období minimální, což zaručuje úplný klid a absenci jakýchkoli rušivých elementů. Praktické rady zahrnují nutnost teplého oblečení, včetně zimní bundy, rukavic a čepice, protože teploty mohou klesat pod nulové hodnoty. Pozor si vyžaduje i obuv s dobrým podpatkem, aby se předešlo uklouznutí na případném ledu nebo sněhu. Nejvhodnějším časem pro návštěvu je dopoledne, kdy je světlo nejjasnější a teplota vzduchu nejvyšší, zatímco večerní procházky mohou být nebezpečné kvůli rychlému setmění a nízkým teplotám.

Vizualizace a umělecké pohledy

Třípanský sloup – letecký pohled
Letecký pohled

Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.

Fotografie z okolí

Reálné snímky pořízené v okolí památky

Třípanský sloup
Snímek: Mapillary, autor kudej, licence CC BY-SA 4.0

Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.

Tipy od návštěvníků

Zatím žádné tipy. Buďte první!

Přihlaste se a přidejte svůj tip.

Zdroje a literatura

  • Wikidata (Q38092406)
  • Památkový katalog NPÚ

Fotografie: Marie Čcheidzeová / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.

Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.

Informace o památce

Obec Svor
Kraj Liberecký kraj
Typ hraniční kámen
Rok výst. 1705
Století 18. stol.
Sloh / Období barokní
Ochrana Kulturní památka
Stav dobrý
Parkování Není
Psi Povoleni

Otevřít v mobilní app

Namiř kameru telefonu
na QR kód pro otevření v aplikaci

www.pamatky.cz/m/71716 🏷️ Tisknutelná QR nálepka

Poloha na mapě

Líbil se vám tento článek? Sdílejte ho!

Facebook X WhatsApp E-mail

Byl(a) jsi tady? Pochlub se odznakem na svém webu či blogu:

Navštívil(a) jsem Třípanský sloup – Pamatky.cz

Další památky – Svor

Zobrazit vše v obci
kaple Nejsvětější Trojice (Svor) kaple Nejsvětější Trojice (Svor) kaple Narození svatého Jana Křtitele (Trávník) kaple Narození svatého Jana Křtitele (Trávník) Kostel svaté Anny (Andělka) Kostel svaté Anny (Andělka) Kostel Nejsvětější Trojice (Roprachtice) Kostel Nejsvětější Trojice (Roprachtice) Chalupa Huškovsko Chalupa Huškovsko Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Sloup v Čechách) Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Sloup v Čechách)
Pokračujte: Tolštejn · Rozhledna na Jedlové · Kostel Nejsvětější Trojice v Jiřetíně pod Jedlovou · Kostel svatého Antonína Paduánského (Kytlice)

Příběhy a pověsti

Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou

Příběh: Třípanský sloup
Smyšlený příběh

Příběh: Třípanský sloup

Jakoby zem se pod nimi otřásala, když hravý vítr šeptal skrz listí lesního úbočí. Kamenický mistr Vojtěch stál u Třípanského sloupu a jeho oči se zatím neodv…

Číst příběh

Fotografie návštěvníků

Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!

Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.

Recenze a komentáře

Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.

Navigovat k: Třípanský sloup
Google Maps Waze Apple Maps Mapy.cz
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)