Trojanův mlýn Mlýn
Trojanův mlýn je historický vodní mlýn v Praze 6-Suchdole. Stojí na Únětickém potoce v Tichém údolí a od 30. května 2003 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky. Místo je spojené s mletím obilí již od poloviny dvanáctého století na historické stezce spojující Levý Hradec s Pražským hradem. Tento objekt představuje cenný příklad historické mlynářské architektury. Během staletí prošel řadou přestaveb od dřevěné stavby až po kamenný komplex sloužící postupně k zemědělským účelům, hostinskému provozu i bydlení.
V době vzniku prvních mlýnů v první polovině dvanáctého století se české zemité knížectví zmítalo v mocenských bojích mezi přemyslovskými panovníky. Evropa mezitím prožívala rozkvět románského umění, zakládání klášterů a rozvoj středověké kolonizace. V místech původně zvaných přední se mlelo obilí již v polovině dvanáctého století. V letech 1125 až 1140 založil kanovník Zbyhněv v místě dva mlýny. Jeden z nich o jednom vodním kole vznikl po dohodě s majitelem suchdolského statku právě tam, kde stojí Trojanův mlýn. Počátkem třináctého století vlastnila Suchdol s mlýnem abatyše svatojiřského kláštera v Praze. Mezi lety 1360 a 1378 byl původně dřevěný mlýn přestavěn na kamenný spolu se suchdolským dvorem a vsí. Koncem sedmnáctého století byl mlýn rozšířen na dvě vodní kola. Během třicetileté války budovy zpustly, až roku 1173 je objekt doložen jako mlýn Jiřího Vodičky. Roku 1730 koupila mlýn rodina Trojanova, která jej vlastnila až do roku 1857. Později usedlost koupil roku 1922 hostinský Ladislav Bayerle, jenž mlýn zrušil a přebudoval na restauraci. Roku 1942 stavitel Šašek upravil budovy na byty.
Architektonický vývoj areálu zahrnuje nejstarší část, kterou tvoří historická mlýnice s původním dispozičním řešením. Hospodářská stavení jsou postavena na nepravidelném půdorysu písmena L. Od hlavního stavení je odděluje venkovní schodiště s dřevěným zábradlím. Chlévy jsou situovány rovnoběžně s mlýnicí a odděluje je volný dvorek. Budovy disponují masivními zděnými opěráky. Východně od mlýna stojí stodola vybudovaná koncem osmnáctého století. Její přízemí a první patro prosvětlují šestitabulková špaletová okna. Ve mlýnici tvoří tři širší na sebe navazující šestitabulková okna prosklený pás, který doplňují další tři jednoduchá šestitabulková okna. Dochovaly se historické konstrukce, detaily a dřevěné dveře. Masivní vstupní dveře do mlýnice představují pravděpodobně repliku z druhé poloviny dvacátého století. Nová část mlýna přistavěná ve čtyřicátých letech dvacátého století se napojuje od jihovýchodu ke starému stavení a zachovává historické prvky. Z technického hlediska měl mlýn roku 1930 jednu Francisovu turbínu o spádu 2,5 metru a výkonu 4 koňské síly. Ochranná památková péče se vztahuje na celý objekt s výjimkou ohradních zdí, bran a branek.
Během své existence vystřídal objekt řadu vlastníků a správců. Patřil mezi ně svatojiřský klášter v Praze, klášter emauzských benediktinů, rodina Trojanova, Josef Müller, Ladislav Bayerle a stavitel Šašek. Klášter emauzských benediktinů vlastnil koncem sedmnáctého století mlýn spolu s dvorem a rozšířil jej na dvě vodní kola. K mlýnu patřila také větší nádrž pro chov ryb pro klášter. Mlynář měl povinnost semlít pro statek 52 pytlů obilí o váze 94 kilogramů a připravit pro pivovar ječmen na slad. Za odměnu dostával obilný odpad a půl bečky piva z každé pivovarské várky. Ročně mlynář platil 52 zlatých za nájem mlýna, 12 zlatých za nájem 12 korců polí a luk a 50 zlatých na státních daních. Rodina Trojanova se později vykoupila z robotních závazků, avšak kvůli finančním potížím musela majetek prodat. Václav Trojan zakoupil roku 1806 kapli svatého Václava s přilehlým hřbitovem, opravil ji a nechat znovu vysvětit. Od roku 1821 vlastnil také hospodu u silnice. Od roku 1858 proběhla rekonstrukce od nového vlastníka a od roku 1870 zřídil stárek Josef Müller při mlýně pekárnu. Ladislav Bayerle přebudoval mlýn na restauraci U Trojanů, přistavěl nové pavilony a mlýnskou nádrž přeměnil na koupaliště. Následný vlastník stavitel Šašek upravil budovy na byty a jako památku ponechal jedno vodní kolo, čehož využil další kupec pro zemědělskou činnost.
Mezi klíčové události a zajímavosti patří pobyt významného malíře Mikoláše Alše v tomto místě. Mlýn je rovněž oblíbenou lokací pro natáčení filmů a reklam. Vznikaly zde scény ze seriálu Byli jednou dva písaři, z filmů Bestiář, Hlava – ruce – srdce, Signál nebo z amerického snímku Agent bez minulosti. Roku 2008 bylo oficiálně rozhodnuto o nezrušení památkové ochrany tohoto objektu.
Dnes se Trojanův mlýn nachází v přírodně cenném území Tichého údolí na Únětickém potoce, které je ideální pro procházky. Přestože objekt prošel mnoha stavebními proměnami od středověkého mletí přes restaurační provozy až po obytné využití, dochované historické konstrukce a venkovní architektura připomínají jeho hluboké kořeny v českých dějinách. Navštivte toto pozoruhodné místo a objevte autentické stopy mlynářského řemesla v klidném přírodním prostředí pražského Suchdola.
Historické milníky
- 1150
- V místech mlýna zvaného přední se mlelo obilí již v polovině dvanáctého století.
- 1730
- Rodina Trojanova koupila mlýn, který vlastnila až do roku 1857.
- 2003
- Mlýn byl prohlášen za nemovitou kulturní památku České republiky.
Stavební vývoj
Nejstarší část objektu tvoří historická mlýnice s původním dispozičním řešením. V letech 1360 až 1378 proběhla přestavba dřevěné stavby na kamennou spolu se suchdolským dvorem. Koncem sedmnáctého století byl mlýn rozšířen na dvě vodní kola a koncem osmnáctého století byla vybudována stodola. Nová část mlýna přistavěná ve čtyřicátých letech dvacátého století se napojuje na starší stavení a zachovává historické prvky.
Historické události
V letech 1125 až 1140 založil kanovník Zbyhněv dva mlýny na Suchdole. V období let 1360 až 1378 byl dřevěný mlýn přestavěn na kamenný. Roku 1730 koupila mlýn rodina Trojanova, která jej vlastnila až do roku 1857. Roku 1922 koupil usedlost hostinský Ladislav Bayerle, mlýn zrušil a přebudoval na restauraci.
Vlastníci
svatojiřský klášter v Praze, klášter emauzských benediktinů, rodina Trojanova, Josef Müller, Ladislav Bayerle, stavitel Šašek
Zajímavosti
– Od třicátého května roku dva tisíce třetího je Trojanův mlýn chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky. – Místo je spojené s mletím obilí již od poloviny dvanáctého století na historické stezce spojující Levý Hradec s Pražským hradem. – Původně dřevěný mlýn byl v letech třináctého století přestavěn na kamenný spolu se suchdolským dvorem a vsí. – Během třicetileté války budovy zpustly a roku sedmnáct stovek třicet koupila mlýn rodina Trojanova, která jej vlastnila až do roku osmnáct stovek padesát sedm. – Roku devatenáct set dvacet koupil usedlost hostinský Ladislav Bayerle, jenž mlýn zrušil a přebudoval na restauraci.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Tichém údolí. Stojíte právě v místě, kde se čas zdá být trochu jiný, kde rytmus života určuje ne teplo městských ulic, ale neustálý pohyb vody a šumění stromů. Před vašima očima se tyčí Trojanův mlýn, historické místo, které je pevně zakořeněno v krajině pražského Suchdolu. Než se vydáte dál, zastavte se na chvíli a vnímejte tuto atmosféru. Slyšíte ten jemný, neustálý zvuk? To je Únětický potok, který zde protéká a který byl po celá staletí hlavním motorem všeho, co se v tomto údolí dělo. Tento potok není jen vodním prvkem, je to samotný srdce tohoto místa, síla, která poháněla kameny a která umožnila lidem zde žít a pracovat. Vnímejte ten klid, který toto údolí nabízí, a připravte se na cestu skrze věky.
Pojďme se nyní společně podívat hlouběji do historie, která je zde cítit v každém kameni. Možná si říkáte, že tento mlýn je jen dalším objektem u vody, ale ve skutečnosti stojíte na místě, které má neuvěřitelně dlouhou paměť. Práce s oběsilím v těchto konkrétních místech začala už v polovině dvanáctého století. Představte si tu dobu, kdy se naše země teprve formovala, kdy byly cesty neprostupné a život byl mnohem prostší. V té době se zde mlýn nazýval přední a právě zde se mlo obilí pro okolní osadu. Toto místo nebylo náhodné. Nachází se totiž na velmi důležité historické stezce, která už od středověku spojovala Levý Hradec s Pražským hradem. Představte si ty nekonečné řady lidí, kteří tudy procházeli – obchodníky, poutníky, posly i obyčejné lidi, kteří hledali cestu k hlavnímu sídlu králů. Trojanův mlýn byl pro ně důležitým bodem zastavení, místem, kde se spojovala cesta s potřebou základního jídla.
Nyní věnujte pozornost samotné stavbě, která je před vámi. I když se vám může zdát, že mlýn zde stál vždy takto, jeho tvář se v průběhu času zásadně měnila. Původně byla tato stavba postavena ze dřeva. Představte si tu starou, dřevěnou konstrukci, která byla součástí této divoké krajiny. Byla to stavba, která byla sice blízká přírodě, ale také zranitelná vůči času a živlům. Avšak v čtrnáctém století došlo k zásadnímu zlomu. Aby mlýn mohl lépe odolávat proudící vodě a měnícímu se počasí, byl přestavěn do podoby kamenné. Právě tento kámen, který nyní vidíte, tvoří pevnou a nezničitelnou tvář tohoto místa. Během své dlouhé existence prošel mlýn mnoha úpravami, měnila se jeho vnitřní podoba i to, jak byl využíván, ale jeho základní charakter jako vodního mlýna zůstal zachován. Když se nyní díváte na jeho stěny, vnímejte tu pevnost kamene, který přečkal stovky let, zatímco voda pod ním stále proudí stejným rytmem.
Historie tohoto místa není jen příběhem o kamenech a vodě, je to také příběh o lidech, jejichž osudy byly s tímto mlýnem neodmyslitelně spjaty. Není to jen prázdná stavba, je to místo, které prostupuje jmény konkrétních osobností. Můžeme zde zmínit například kanovníka Zbyhněva, který byl s touto oblastí spojen. V dějinách se zde objevuje i jméno Jiřího Vodičky. A samozřejmě, nesmíme zapomenout na rodinu Trojanových. Ti koupili mlýn v roce sedmdesát třetém osmnáctého století a vlastnili jej velmi dlouho, až do roku osmdesát sedmém stejného století. Právě díky jejich dlouhému působení a péči se mlýn stal známým pod svým dnešním jménem, kterému se dnes všichni říká Trojanův mlýn. Toto jméno se stalo součástí identity tohoto údolí. A pokud se podíváte na širší kulturní souvislosti, toto místo může připomínat i tvůrčímu duchu velkých umělců, jako byl například Mikoláš Aleš, jehož jméno je v českých dějinách spojeno s krásou naší krajiny a historií, kterou zde právě prožíváte.
Možná vás zaujme jedna velmi důležitá věc, která podtrhuje výjimečnost tohoto místa. Trojanův mlýn není jen obyčejným starým budátkem. Od třicátého května roku dva tisíce tři je tento objekt oficiálně prohlášen za nemovitou kulturní památku České republiky. To znamená, že jeho hodnota pro náš národ je uznána a chráněna. Je to vzácný kus našeho dědictví, který nám umožňuje dotknout se minulosti a pochopit, jak žili naši předkové. Je to důkaz toho, že i takové místo jako toto, v klidu Tichého údolí, může mít obrovský význam pro celou zemi.
Nyní vás necháme v klidu s vaší další cestou. Prosím, pokračujte dál po této historické stezce, která vás může dovést k dalším zajímavým místům. Vnímejte ticho tohoto údolí, poslouchejte šumění vody a nechte se unášet atmosférou, kterou toto místo vytváří. Možná při dalším pohledu na mlýn nebo při procházce podél potoka uvidíte detaily, které vám v tomto krátkém představení unikly. Děkujeme vám, že jste se přišli na Trojanův mlýn podívat a že jste si dovolili na chvíli zastavit a naslouchat příběhům, které zde vytesal čas. Přejeme vám krásnou a klidnou procházku v krásách Tichého údolí.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Trojanova mlýna je brzy ráno nebo dopoledne, kdy je v Tichém údolí klid a nízké slunce krásně osvětluje historickou budovu mlýna a potok. Pro dopravu k památce můžete využít osobní automobil nebo veřejnou dopravu, přičemž konkrétní spojení si nejlépe ověříte v internetovém vyhledávači spojů. S sebou si na cestu vezměte pevnou obuv vhodnou pro chůzi v přírodě, pitnou vodu a malou svačinu, protože v bezprostřední blízkosti nemusí být otevřené občerstvení. Pro fotografování zvolte břehy Únětického potoka, odkud zachytíte mlýn v malebné zeleni, zejména za ranního bočního světla. V blízkém okolí se nachází cenná přírodní oblast Tichého údolí na Únětickém potoce v pražském Suchdole, která je přímo ideální pro poklidné procházky přírodou. Rodiny s dětmi ocení nenáročnou cestu podél potoka, kde mohou pozorovat vodní tok a okolní zeleň, přičemž trasa je vhodná pro objevování historické stezky sahající až do dvanáctého století.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Natáčelo se zde
- Honza málem králem (1977) film
- Panna a netvor (1978) film
Zdroj: Wikidata (vlastnost „místo natáčení“) · Všechna filmová místa
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Mlýn se nachází v Tichém údolí na Únětickém potoce v oblasti pražského Suchdola v přírodně cenném území vhodném pro procházky.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Tiché údolí Únětického potoka
1. Trojanův mlýn (mlýn)
Proč stojí za návštěvu: Trojanův mlýn je historická památka, která představuje techniku a život z minulých dob. Nachází se v malebném prostředí Tichého údolí, což jej činí ideálním začátkem prozkoumání tohoto místa.
2. Ticho údolí (přírodní oblast)
Proč stojí za návštěvu: Tiché údolí je přírodní prostor, kde se můžete uvolnit a procházet mezi zeleň. Je vhodné pro relaxaci a pozorování divoké flóry a fauny v klidném prostředí.
3. Únětický potok (vodní tok)
Proč stojí za návštěvu: Únětický potok je živoucím prvkem tohoto údolí, který dodává krajinnému rázu jejich vodu. Jeho okolí nabízí krásné pohledy a místa pro klidné chvilky u vody.
4. Suchdolské lesní stezky (procházka)
Proč stojí za návštěvu: Lesní stezky nabízejí možnost prozkoumat přírodní prostředí Suchdola na nohou. Jsou ideální pro dlouhé procházky, běh nebo jen pro uvolněné chůze mezi stromy.
5. Suchdolský park (park)
Proč stojí za návštěvu: Suchdolský park je místo určené k odpočinku a společenským aktivitám. Nabízí zelené prostory, kde se můžete uvolnit nebo setkat s přáteli.
Tato trasa vás provede krásnou krajinou Tichého údolí Únětického potoka a nabídne možnost si užít jak historické, tak i přírodní atrakce oblasti Suchdola.
Sezónní doporučení
Jaro přináší do okolí Trojanova mlýna probouzející se přírodu, kdy se okolní zeleně postupně oživuje a vzduch je čerstvý a vlhký. Světlo je měkké a rozptýlené, což vytváří klidnou atmosféru pro procházky. Praktické rady zahrnují oblečení vrstvené, protože jarní počasí bývá proměnlivé a může přilít déšť. Doporučuje se navštívit památku v úterý nebo ve středu, kdy je návštěvnost nižší než o víkendu, a obuv by měla být odolná vůči blátu, které se může objevit na nábřežích.
Léto je nejteplejším obdobím, kdy slunce svítí déle a voda v řece Vltavě láká k osvěžení. Atmosféra je živější a plná energie, zejména odpoledne, kdy se shromažďují rodiny s dětmi. Hlavní letní sezóna přitahuje velké davy, proto je ideální přijít co nejdříve ráno, ještě před desátou hodinou, aby se vyhnul zbytečnému čekání a přeplněnosti. Oblečení by mělo být lehké a prodyšné, nezbytné je mít s sebou dostatek pitného režimu a ochranu před sluncem, jako jsou klobouk nebo brýle.
Podzim nabízí jedinečnou hru barev, kdy listí na okolních stromech mění odstíny do zlatavých a červených tónů. Světlo je teplejší a nižší, což dodává historické stavbě romantický a mírně melancholický nádech. Teploty klesají, proto je vhodné obléknout si bundu a vrstvy, které umožní regulaci teploty. Návštěvníci by měli počítat s tím, že dny zkracují, a proto je nejlepší plánovat prohlídku na dopoledne, aby stačilo vychutnat si atmosféru za dne. Mokrý podzimní déšť vyžaduje nepromokavou obuv a případně deštník.
Zima přináší klid a ticho, kdy krajina často bývá pokryta sněhem a vzduch je ostrý a čistý. Krátké dny a brzký soumrak vytváří intimní a soukromé prostředí, ideální pro zamyšlené procházky. Teplé oblečení je zde naprostou nutností, včetně rukavic, šálu a čepice, aby se návštěvník chránil před mrazem. Otevírací doba může být v tomto období kratší, proto je důležité předem ověřit aktuální podmínky. Ranní mrazivý vzduch a čisté nebe poskytují vynikající podmínky pro focení památky, zatímco odpoledne se rychle stmívá a teploty výrazně klesají.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Skot / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře