Velký mlýn Vodní mlýn
Velký mlýn, známý také jako Löwitův mlýn, je barokní budova a kulturní památka nacházející se v Thomayerových sadech v Praze 8 u řeky Rokytky. Současná podoba objektu pochází z roku 1747 a od července 2023 funguje jako kulturní centrum.
První zmínka o mlýnu pod libeňskou tvrzí uvádí, že jej v roce 1530 Petr Vosovský z Adleru rozšířil o hadrový mlýn na výrobu papíru. V roce 1662 odkoupilo pražské Staré Město od Jana Hertvíka z Nostic libeňský velkostatek, jehož součástí byl i tento mlýn. Během válek o rakouské dědictví v letech 1741 a 1744 byla Libeň vypleněna a mlýn pravděpodobně zničen. Budova byla obnovena již v roce 1747 a 10. února 1748 přenechána Janu Soušovi za přísných podmínek.
Hlavní budova má obdélníkový půdorys. Původně byla stavba patrová, ale po zvýšení okolního terénu je dnes přízemní s polosuterénem. Interiér v přízemí i v patře tvoří jedna velká prostora se stropem podporovaným řadou vyřezávaných dřevěných sloupů. Původní komplex zahrnoval také pila a vodárnu, která napájela Libeňský zámek s poplužním dvorem.
Během 18. a 19. století často střídali majitele, mezi nimi František Herrl, Eva a Matěj Jelínkovi, mlynář Alois Ronz nebo Josef Hála. V roce 1872 proběhla regulace řečiště Vltavy, při níž bylo mlýnské rameno vysušeno a mlýn zrušen. V roce 1883 koupil budovy Jáchym Löwit, který je nechal přestavět na pekárnu. V roce 1906 se stala vlastníkem objektu Pražská obec. V 50. letech 20. století budovy využívalo například jako sklad brambor a v 60. letech pro ukládání rekvizit převzalo Divadlo S. K. Neumanna.
Mezi zajímavosti patří uměle zřízený ostrůvek zvaný Srub, který se nacházel mezi mlýnem a měděným hamrem a zajišťoval pohon obou zařízení. Velká povodeň v srpnu 2002 zaplavila mlýn až po střechu, což prakticky zničilo výsledky předchozí rekonstrukce z roku 2001.
V letech 2022 a 2023 proběhla adaptace objektu v rámci projektu Zastavení ve mlýně, jehož cílem bylo oživit nevyužívaný prostor a trvale jej otevřít veřejnosti. Kulturní centrum Velký mlýn s kavárnou a pobočkou Městské knihovny v Praze bylo otevřeno 24. července 2023. V suterénu vznikl kulturní sál určený pro koncerty nebo přednášky, zatímco v přízemí se nachází knihovna, studovna a kavárna. V podkroví jsou vybudovány výstavní prostory. Investorem stavby byl spolek Velký mlýn a architektonický návrh zpracovaly ateliéry AFI a AMBIT.
Obnova tohoto historického objektu umožňuje návštěvníkům prozkoumat dějiny Libně v moderním kulturním prostředí. Doporučujeme návštěvu pro zájemce o historii i současné kulturní dění.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1530
- rozšíření mlýna o hadrový mlýn na výrobu papíru
- 1747
- obnova mlýna po zničení během válek
- 1883
- přestavba objektu na pekárnu Jáchymem Löwitem
- 2023
- otevření kulturního centra Velký mlýn
Stavební vývoj
Budova má obdélníkový půdorys s trámovým stropem neseným vyřezávanými dřevěnými sloupy. Původně byla patrová, ale vlivem zvýšení terénu je dnes přízemní s polosuterénem. V roce 1883 byla přestavěna na pekárnu a v letech 2022–2023 prošla adaptací na kulturní centrum.
Historické události
1530: rozšíření o hadrový mlýn na výrobu papíru; 1741–1744: zničení během válek o rakouské dědictví; 1872: zrušení mlýna v důsledku regulace Vltavy; 2002: zaplavení budovy velkou povodní až po střechu.
Vlastníci
Petr Vosovský z Adleru (1530), Staré Město pražské (1662), Jan Souš (1748), František Herrl, Eva a Matěj Jelínkovi, Alois Ronz, Josef Hála, Jáchym Löwit (1883), Pražská obec (1906), n.p. Zelenina Praha (50. l. 20. st.), Divadlo S. K. Neumanna (60. l. 20. st.), městská část Praha 8, spolek Velký mlýn (investor obnovy 2022/2023).
Zajímavosti
– Velký mlýn je znám také jako Löwitův mlýn a nachází se v Thomayerových sadech u řeky Rokytky.
– První zmínka o mlýnu uvádí, že jej Petr Vosovský z Adleru rozšířil o hadrový mlýn na výrobu papíru v roce 1530.
– Během válek o rakouské dědictví byla Libeň vypleněna a mlýn pravděpodobně zničen, ale budova byla obnovena již v roce 1747.
– Uměle zřízený ostrůvek zvaný Srub se nacházel mezi mlýnem a měděným hamrem a zajišťoval pohon obou zařízení.
– Velká povodeň v srpnu 2002 zaplavila mlýn až po střechu, což prakticky zničilo výsledky předchozí rekonstrukce z roku 2001.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Libni. Stojíte právě v místě, kde se historie Prahy setkává s klidem zeleně a šumem vody. Před vašima očima se tyčí Velký mlýn, budova, která sama v sobě nese stěhy mnoha různých epoch. Vnímejte tuto atmosféru, která vás obklopuje. Jste v Thomayerových sadech, v prostoru, kde řeka Rokytka tiše protéká těsně u těchto historických zdí. Podívejte se na budovu kolem sebe. I když se její tvář v průběhu staletí měnila, stále v ní cítíte tu váhu a stabilitu, kterou musela mít, aby dokázala přečkat celé století a půl století nejistoty, válek i přírodních katastrof.
Pojďme se nyní společně vrátit hluboko do minulosti, abychom pochopili, proč je toto místo tak výjimečné. Příběh tohoto místa není jen příběhem domu, ale příběhem lidské snahy o rozvoj a obnovu. První stopy, které nám o tomto místě zanechala historie, sahají až do roku patnáct set třicet. V tomto období se zde odehrála zásadní událost, která určila směr budoucího využití tohoto místa. Petr Vosovský z Adleru rozhodl o rozšíření mlýna a přidal k němu hadrový mlýn určený pro výrobu papíru. Představte si tu tehdejší činnost, ten neustálý pohyb vody, který poháněl stroje, a ten specifický proces výroby papíru, který byl v té době naprosto klíčový pro šíření vědění.
Historie však nebyla vždy jen o práci a pokroku. Libeň, v níž se nacházíte, prošla těžkými časy. Během válek o rakouské dědictví byla tato oblast vyplněna a mlýn byl pravděpodobně zničen. To, co dnes vidíte před sebou, je výsledkem velké obnovy, která proběhla v roce sedmnáct set čtyřicet sedm. Právě tato rekonstrukce dala budově její současnou, historickou podobu, kterou nyní můžete vnímat. Je to důkaz toho, že i po úplném zničení může místo znovu nabýt své slávy a pokračovat ve svém poslání.
Nyní věnujte pozornost architektuře a tomu, jak se funkce tohoto objektu měnila v závislosti na potřebách doby. Pokud se nyní podíváte na strukturu budovy, vnímejte její masivnost. I když se její vzhled transformoval, stále v ní cítíte odkaz těch starých řemesel. V průběhu staletí se mlýn přestával používat k mletí obilí či výrobě papíru a začal sloužit jiným účelům. Jedním z nejvýznamnějších zlomů byla přestavba v roce tisíc osm set osmdesát tři. Tehdy se objekt stal pekárnou. Představte si ten obrovský kontrast – místo šumu vody a výroby papíru zde byl všudypřítomný pach čerstvě upečeného pečiva a hluk lidí pracujících u pecí. Tento proces transformace provedl Jáchym Löwit. Právě díky němu se tento objekt v paměti lidí stal známým také jako Löwitův mlýn.
Jména, která zde můžete zaslechnout, nejsou jen jmény z učebnic. Jáchym Löwit, Petr Vosovský z Adleru i Josef Hála jsou postavy, které se s tímto místem úzce spojují. Každá z těchto osobností do tohoto prostoru vnesla kus svého života a své vize. Když se nyní díváte na stěny a průčelí, vzpomeňte si, že každá patra a každý kout této budovy prošly rukama lidí, kteří zde budovali svou existenci.
Existuje však i stínová stránka tohoto příběhu, která dodává místu zvláštní melancholii. Všimněte si, jak klidně teď protéká Rokytka. Ale v roce dva tisíce dva tato řeka zanechala v okolí stopu po ničivé povodni. Velký mlýn byl po této katastrofě silně zasažen a následně zůstal dlouho nevyužitý. Bylo to období ticha a prázdnoty, kdy budova stála opuštěná a čekala na to, co přijde dál. Tato éra nevyužitosti mohla znamenat konec tohoto místa, ale místo toho se stala obdobím čekání na nový začátek.
A právě tento nový začátek je tím, co dnes prožíváte. Velký mlýn prošel neuvěřitelnou proměnou. Z průmyslového objektu, z pekárny a ze skladu se stal moderním kulturním centrem. Od července roku dva tisíce třiadvacet zde znovu pulzuje život, ale v úplně jiném rytmu než v době, kdy zde mleto obilí nebo pekl chléb. Dnes je to místo setkávání, umění a kultury, které opět propojuje lidi, podobně jako to dělal mlýn před staletími, jen jiným způsobem.
Před vámi se otevírá prostor, který je připraven vás pozvat do svého nitra. Nechte se unášet atmosférou tohoto místa, prozkoumejte jeho nové prostory a uvědomte si, že právě teď se stáváte součástí další kapitoly jeho dlouhé a fascinující historie. Velký mlýn už není jen památkou minulosti, je to živoucí součást současnosti.
Děkujeme vám, že jste se rozhodli tento příběh s námi sdílet. Přejeme vám příjemnou procházku Thomayerovými sady a mnoho dalších zajímavých zážitků při dalším průzkumu této krásné části Prahy. Rozloučíme se, ale věříme, že se s vámi v dalších historických zákoutích ještě setkáme.
Tipy pro návštěvníky
Pro nejlepší zážitek doporučujeme návštěvu v době pozdního odpoledne, kdy je světlo měkčí a okolní zeleň v Thomayerových sadech působí nejklidněji.
K mlýnu se lze snadno dostat veřejnou dopravou i autem; aktuální dopravní spojení i možnosti parkování v této části Prahy si prosím ověřte v internetových vyhledávačích před cestou.
S sebou si vezměte pohodlnou obuv vhodnou pro procházky v přírodě a dostatek pitné vody. Pokud plánujete delší pobyt v okolí, je dobré mít s sebou i drobné občerstvení.
Pro nejlepší fotografie doporučujeme využít reflexi historické budovy v hladině řeky Rokytky. Nejlepší světlo pro zachycení detailů architektury je během pozdních odpoledních hodin.
V rámci krátké procházky můžete navštívit Libeňský zámek nebo se projít podél řeky Rokytky. Pro rodiny s dětmi jsou ideální Thomayerovy sady, které nabízejí dostatek prostoru pro volný pohyb a odpočinek.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Thomayerovy sady, řeka Rokytka, Libeňský zámek.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Libeňský zámek (zámek) – Historický objekt, který slouží jako skvělý úvod do poznávání této lokality. 2. Thomayerovy sady (park) – Ideální místo pro odpočinek v příjemném zeleném prostředí. 3. řeka Rokytka (vodní tok) – Přírodní průvodce trasy, který nabízí pohled na místní vodní krajinu. 4. Velký mlýn (mlýn) – Hlavní cíl výletu, který představuje fascinující technickou památku.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí mlýna probouzí do života a čerstvá zeleň v kombinaci s mírným sluncem vytváří svěží atmosféru. Je to ideální doba pro procházky podél vody, kdy je světlo jemné a vhodné pro fotografování. Doporučuji obléknout si vrstvené oblečení, protože ranní chlad může být záludný. Nejlepší je navštívit památku v dopoledních hodinách, než se zde začnou shromažďovat první výletníci.
Letní období přináší intenzivní osvětlení a plný rozkvět okolní přírody, což dodává místu dynamiku a energii. Vzduch je horký a okolí mlýna působí velmi živě. Vzhledem k hlavní letní sezóně očekávejte větší davy návštěvníků, proto přicházejte hned ráno. Volte lehké, prodyšné oblečení a nezapomeňte na dostatek tekutin, abyste si prohlídku v horku užili v pohodě.
Podzim obarví krajinu kolem mlýna do zlatavých a hnědých tónů, zatímco ranní mlhy nad vodou dodávají památce tajemnou a melancholickou náladu. Světlo je v tomto období měkčí a zlatavější, což zvýrazňuje detaily stavby. Praktické je mít s sebou nepromokavou bundu a pevnou obuv. Doporučuji návštěvu v odpoledních hodinách, kdy je atmosféra nejvíce klidná.
V zimě působí Velký mlýn střícně a monumentálně, zejména pokud je krajina pokryta sněhem nebo mrazem. Krátké dny a tlumené světlo vytvářejí intimní náladu, která je typická pro adventní čas. Nezapomeňte na velmi teplé oblečení a kvalitní obuv, aby vás mrazivý vzduch u vody neodradil. Věnujte pozornost otevíracím dobám, které bývají v tomto období kratší.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Petr Vilgus / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře