Vila Hermanna Schuberta Vila

Vila Hermanna Schuberta v Hrádku nad Nisou je reprezentativní rodinné sídlo postavené v roce 1924 pro tovární rodinu Schubertových. Objekt se vyznačuje architektonickým propojením modernismu s barokními formami a dnes slouží jako komunitní centrum.

Stavbu nechal postavit Oswald Schubert, ředitel hrádecké pobočky firmy Hermann Schubert vyrábějící nitě v nedaleké Žitavě. Projekt vypracoval Max Hans Kühne z architektonické kanceláře Lossow u. Kühne, jejíž další dvě realizace se nacházejí v sousední Žitavě. Celý proces výstavby byl dokončen v roce 1924.

Vila se nachází ve Václavské ulici a má půdorys ve tvaru písmene L. Je krytá mohutnou mansardovou střechou. Architektonický návrh vychází z barokních forem, což projevuje zejména portikus nesený mohutnými sloupy připojený k severozápadní boční fasádě. V hlavním uličním průčelí se v přízemí nachází řada půlkruhově zaklenutých francouzských oken vedoucích na přední terasu, zatímco v patře jsou umístěna obdélná okna. Z protější boční fasády vystupuje přízemní zimní zahrada se střešní terasou přístupnou z patra. V exteriéru jsou zachovány původní terasní zábradlí, dekorativní okenní mříže, několik chrličů a venkovní svítidla. Interiér je v jeho centrálním prostoru definován halou s mramorovým krbem, od níž vede reprezentativní dřevěné schodiště do patra. V suterénu se nacházely sklepy a kotelna. Původně se v přízemí kolem haly nacházely šatna, jídelna, knihovna, pánský pokoj a vstup do zimní zahrady, zatímco v patře byly soukromé ložnice rodiny a dětský pokoj. V interiéru se dochovalo množství původních výplní oken a dveří včetně kování, vestavěné skříně či žaluzie.

Před rokem 1945 byla vila vlastněna rodinou Schubertových. Po druhé světové válce začala budova sloužit jako dětská jesle. Od roku 1997 se v objektu usídlila městská knihovna.

V roce 2016 byla vila prohlášena kulturní památkou. Během rekonstrukce v letech 2018–2019 se klade důraz na zachování původních uměleckých prvků při zároveň úpravě prostor pro nové využití. Při odstraňování vnitřních omítek byl nalezen fragment původní tapety, podle něhož byly následně vyrobeny repliky. Díky kvalitě provedené obnovy byla rekonstrukce v roce 2020 nominována na Cenu Karla Hubáčka.

Od roku 2020 slouží vila jako komunitní centrum, v němž sídlí několik neziskových organizací poskytujících sociální a poradenské služby. Prostory suterénu byly upraveny na klubové místnosti a zázemí, centrální hala plní funkci recepce a v patře vznikly další víceúčelové místnosti. V mansardě se nachází společenský sál a byt pro správce. Budova představuje důležitý architektonický bod v Hrádku nad Nisou, který propojuje historii textilního průmyslu s moderní funkcí veřejného prostoru. Je vhodné ji navštívit pro prohlídku zachovalých detailů a pochopení dějin regionu.