vila Jana a Anastázie Neherových Vila

Vila Jana a Anastázie Neherových, nacházející se v Prostějově na ulici Pod Kosířem číslo 73, je významnou kulturní památkou České republiky. Tento přední příklad funkcionalistické architektury z konce 30. let 20. století byl postaven v letech 1938–1939 podle návrhu architekta Antonína Navrátila pro manželský pár Neherových a je chráněn od roku 2008.

Vznik této vily souvisel s rostoucím zájmem o moderní architektonické styly v Československu před druhou světovou válkou. Jan Neher (1899–1958) a jeho manželka Anastázie Neherová rozená Kristková (1904–1984), která se provdala za něho v roce 1924, si vybrali tuto vilu jako nový domov. Jan pracoval ve firmě, zatímco jeho manželka byla zaměstnankyní jako účetní. Vila byla postavena na pozemku odkoupeném od Sportovního klubu Prostějov a stala se součástí severní části města v sousedství říčky Hloučela.

Architektonicky je vila zhotovená jako trojpodlažní objekt s železobetonovým skeletem, což bylo pro své doby pokrokové řešení. Stavba překračovala standardní požadavky té doby a zahrnovala i byt správce, který měl na starosti zahradu. V letech 1939 až 1949 tuto funkci vykonával Pavel Karas (1916–1995). Umělé navýšení terénu vedlo k tomu, že zadní část přízemí byla pod úrovní země. V této oblasti se nacházela železobetonová protiletecká ochrana s únikovým východem pro případ napadení.

Původně nabízela vila rozsáhlou romantickou zahradu navrženou Antonínem Navrátila. V západní části byl velký bazén s oddělenou částí pro děti a dřevěným srubem pro posezení po koupeli. Pergola s plastikou od sochaře Jana Třísky a stromkové růže dodávaly zahradě pestrý vzhled. V jižní části byl velký kulatý stůl se lavicemi uspořádanými do kruhu.

Po roce 1998, kdy byla vila rekonstruována pro administrativní účely, došlo ke změnám některých vnitřních dispozic a zahrady. I přes tyto změny si vila zachovala svou historickou hodnotu a architektonický charakter.

Dnes je vila Jana a Anastázie Neherových kulturní památkou České republiky a stojí za návštěvu nejen pro její architektonickou hodnotu, ale i jako svědek doby, kdy se v Evropě objevovaly nové směry ve stavitelství. Její historie a design představují fascinující kapitolu české architektury 20. století.