Zámek Prostějov představuje jednu z významných renesančních staveb v Česku. Jako kulturní památka České republiky tvoří neodmyslitelnou součást historického jádra Prostějova a je svědectvím dlouhého vývoje architektury i využívání budov v průběhu čtyř století.

Stavba byla zahájena v roce 1522 Janem IV. z Pernštejna a původně byla zamýšlena jako pevnost. Stavební práce trvaly několik let; podstatná část stavebních prací byla dokončena v roce 1532. V druhé polovině 16. století, konkrétně v letech 1568 až 1572, nechal tehdejší majitel Vratislav II. z Pernštejna zámek rozsáhle přestavět na panské sídlo. V té době byly dostavěny arkády a jednoznačně nejznámější prvek – vstupní portál s bohatou kamenickou výzdobou, který nese erby Vratislava a jeho španělské manželky Marie Manrique de Lara y Mendoza.

Během třicetileté války utrpěla stavba těžké poškození. Většina budovy byla zničena, přičemž jediným prvkem, který se obešel bez výraznějších oprav, zůstal zmíněný vstupní portál. Na přelomu 16. a 17. století se zámek stal majetkem Karla I. z Lichtenštejna a sloužil jako sídlo hospodářské správy. V roce 1643 ho švédská vojska vypálila. Následně byl zámek provizorně opraven, ale už nikdy nefungoval jako panské sídlo – sloužil jako sýpka, skladiště, vězení a později také textilní manufaktura.

Architektonicky jde o volně stojící jednopatrovou stavbu se čtyřmi křídly a obdélníkovým dvorem. Průčelí orientované k historickému jádru města je osázeno asymetricky umístěným portálem. Fasádu lemuje bohatá sgrafitová výzdoba z počátku 20. století, která byla provedena podle návrhu Jano Köhlera. Fasáda je prolomena obdélnými okny s kamenným ostěním, střecha je sedlová, nad bočními křídly mansardová.

Nový život zámku vdechla až druhá polovina 19. století, kdy jej v roce 1868 koupila rodina Chmelařových a vytvořila zde kulturní centrum. Roku 1893 zámek odkoupil Úvěrní spolek záložna a zastavárna v Prostějově, který v letech 1900 až 1906 nechal provést rozsáhlou rekonstrukci v novorenesančním stylu. Tehdy vznikla zmíněná renesanční sgrafita, která zdobí budovu dodnes. Další oprava fasády proběhla v roce 1959. Poslední velkou přeměnou procházela stavba v letech 2009 až 2010, kdy byla částečně přestavěna pro potřeby lidové školy umění.

V současnosti je zámek vlastnictvím statutárního města Prostějova a slouží místní komunitě. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout nejlépe dochovaný prvek – kamenný portál Vratislava z Pernštejna – a ocenit spojitost s významnou českou šlechtou i bohatou vrstvu sgrafitové výzdoby, která vypovídá o snaze restituovat lesk stavby v novější době.