Vila Jordánská 670 Vila

Vítejte v Kyjích. Stojíte právě před budovou, která je skutečným klenotem místní architektury. Před vámi se tyčí vila v ulici Jordánská, jednopatrový rodinný dům, který vás svou neobvyklou podobou okamžitě zaujme. Když se na něj podíváte, možná v něm uvidíte něco víc než jen obyčelý obydlí. Je to stavba, která vyzařuje klid, ale zároveň v sobě nese dynamiku své doby. Vnímejte její čisté linie a způsob, jakým zapadá do okolí, a přesto z něj vyčnívají prvky, které jsou pro běžné domy té doby neobvyklé.

Pojďme se nyní trochu zastavit u toho, jak tato vila vznikla a v jakém čase byla postavena. Konec třicátých a začátek čtyřicátých let minulého století byla velmi specifická doba. Právě v letech tysíc devět set čtyřicet až tysíc devět set čtyřicet jeden zde vznikal tento dům. Autorem celého návrhu byl architekt Zdeněk Kejř. V té době už nebylo novinkou stavět prakticky a efektivně, ale architektura začala hledat nové cesty, jak spojit užitek s emocemi. Tato vila je právě ztělesněním takového přechodu. Je to zástupce pozdního funkcionalismu, což byl směr, který kladl důraz na funkci prostoru, ale v tomto konkrétním případě k němu přimíchal i chútku romantiky a citů.

Nyní věnujte svou pozornost samotnému vzhledu budovy a tomu, co vidíte přímo před sebou. Podívejte se pozorně na tvary domu. Všimněte si těch zaoblených prvků. Proč jsou zde? V době, kdy byla vila stavěna, lidstvo fascinovala rychlost, letadla a velké lodi. Architekt Zdeněk Kejř do návrhu vnesl tento tehdyjší kult aerodynamiky a vzhledu parníků. Tyto zaoblení nejsou jen ozdobou, ale mají vyvolávat pocit plynulosti a modernity, jako by dům byl připraven k plavbě nebo letu.

Podívejte se nyní výše a zaměřte se na severozápadní část stavby. Dominantou celého objektu je věžový pavilon, který sahá do úrovně druhého patra. Je to velmi výrazný prvek, který domu dodává jedinečný profil. Zajímavé je, že tento pavilon má přístup na plochou střechu, což v té době umožňovalo obyvatelům vnímat okolí z jiné perspektby. Je to prvek, který spojuje praktické využití prostoru s estetickou ambicí architekta.

Když budete přejíždět pohledem po fasádě, všimněte si také zasklené terasy. Je to místo, kde se setkává vnitřní prostor s vnějšími vlivy. Obzvláště pozornost zaslouží stěny s kruhovými otvory, které jsou vyrobeny ze sklobetonu. Tyto kruhové prvky a geometrické tvary jsou typické pro tehdejší hledání nových materiálů a způsobů, jak do interiéru pouštět světlo, aniž by se musela obětovat soukromí nebo pevnost stěny. Všechny tyto detaily dohromady tvoří harmonický celek, který spojuje chladnou logiku funkcionalismu s jemnějším, romantizujícím přístupem.

Ačkoliv dnes nemusíme mluvit o konkrétních osobnostech, které v domě žily, samotná existence vily v tomto stylu vypráví příběh o ambicích té doby. Představte si lidi, kteří se v roce tysíc devět set čtyřicet jeden stěhovali do domu, který vypadal jako z budoucnosti. Byla to doba nejistoty, ale zároveň i doba odvahy experimentovat s formami. Tato vila tak slouží jako památník lidské touhy po kráse a modernitě i v těžkých časech.

Kde se v tomto místě skrývá největší tajemství? Možná právě v tom, jak moc dokázala tato stavba přežít desetiletí a stále působit svěže. Je fascinující, že kombinace aerodynamických tvarů a sklobetonu stále působí moderně i po více než osmdesáti letech. Právě tato unikátnost vedla k tomu, že od roku dva tisíc sedm byla vila i s její přilehlou zahradou zapsána jako nemovitá kulturní památka České republiky. To znamená, že stát uznal její nezastupitelnou hodnotu pro naše dědictví a rozhodl se ji chránit pro budoucí generace.

Zastavte se na chvíli a vnímejte atmosféru tohoto místa. Představte si, jak se v těchto prostorech lamba světla prohnala skrze kruhová okna a jak se z ploché střechy věže dívali lidé na Kyje v dobách, kdy vypadalo okolí úplně jinak. Je to místo, kde se zastavil čas a kde můžeme dnes číst příběh o architektuře, která chtěla létat.

Nyní, když jste si prohlédli hlavní rysy vily Jordánská, doporučuji vám projít se kolem ní a z různých úhlů sledovat, jak se mění její silueta. Všimněte si, jak se zaoblení střechy a stěn mění v závislosti na vašem pohledu. Je to jako pozorovat sculpturu v prostoru.

Děkuji vám za společnou procházku u této krásné památky. Doufám, že vás tato návštěva inspirovala k tomu, abyste si všímali detailů i v jiných budovách, kolem kterých denně procházíte. Přeji vám příjemný zbytek dne v Praze a užijte si další objevování skrytých perel našeho města. Na shledanou.