Vodní mlýn (Ředice) Vodní mlýn
Novákův vodní mlýn je kulturní památka z počátku 19. století, nacházející se u potoka Slabá mezi obcemi Ředice a Ředičky v okrese Příbram. Areál tvoří soubor roubených i kamenných staveb, ve kterých je zachováno původní mlecí zařízení.
Nejstarší zprávy o mlýně pocházejí ze 16. století. V kupní smlouvě je objekt zmíněn již v roce 1527 a první písemná zmínka datovaná je na rok 1545. Současný vzhled areálu pochází z počátku 19. století.
Hlavní budovou je patrové obytné stavení s mlýnicí, které je roubené a má půdorys obdélníku. Trámy jsou spojeny v nárožích na rybinu. Přízemní část obsahuje dvě světnice a vstup se nachází z východního okapového průčelí. Na kamenné podezdívce je postavena patrová mlýnice s pavlačí na dvou třetinách bočního průčelí, nesenou příčnými stropními trámy z přízemí. V patře se nachází dva komory. Průčelní štíty jsou bedněné svisle položenými deskami a v severním štítu je umístěn obdélníkový otvor. Střecha je sedlová, krytá eternitem, a stropy jsou trámové. V mlýnici zůstalo zachováno původní mlecí zařízení.
Vstup do areálu tvoří zděná brána s půlkruhovým zaklenutím a pultovou stříškou. Špýchar je roubená dvoukomorová stavba na podezdívce z kamene a cihel, se spojenými narožními trámy na rybinu. K němu je připojena zděná otevřená kůlna s výrazně rozšířenou stěnou obrácenou k silnici. Průčelí špýcharu má dvě kosočtvercové otvory a ve severním průčelí se nachází výklenek s soškou Panny Marie. Špýchar má sedlovou střechu. Západní stranu uzavírá kamenná stodola s obdélníkovým půdorysem, omítanými stěnami a podélnými větracími průduchy. V severní stěně jsou dvoukřídlé vrata a stodola je spojena se špýcharem kamennou zdí.
Od roku 1881 do roku 1939 mlýn patřil rodině Nováků, což je doloženo ve Vodních knihách. Technický provoz zajišťoval náhon přivádějící vodu z kamenného jezu vzdáleného asi 300 metrů přes stavidlo a dvě akumulační nádrže. V roce 1925 byla instalována dva vodní kola na vrchní vodu, ale od roku 1930 zůstalo v provozu pouze jedno. Podle údajů z roku 1930 byl spád 4,5 metrů, hltnost 0,116 m³/s a výkon 4,52 HP.
V roce 2003 byl celý areál prohlášen za kulturní památku České republiky. Objekt je cenným svědectvím o vodním hospodaření a tradiční roubené architektuře. Návštěva tohoto místa umožňuje nahlédnout do historie mlýnařství a vidět dochované technické prvky.
Historické milníky
- 1527
- Zmínka v kupní smlouvě.
- 1545
- První písemná zmínka o mlýně.
- 1881
- Rod Nováků je uveden ve Vodních knihách jako majitelé.
- 1939
- Poslední rok vlastnictví rodu Nováků.
- 2003
- Prohlášení mlýna za kulturní památku ČR.
Stavební vývoj
Současný areál pochází z počátku 19. století a skládá se z roubených staveb na kamenných základech. Obytné stavení má sedlovou střechu krytou eternitem a stropy jsou trámové. V areálu se nachází také zděná brána s pultovou stříškou a kamenná stodola.
Historické události
V roce 1527 je mlýn zmíněn v kupní smlouvě. První písemná zmínka o mlýně pochází z roku 1545. V roce 2003 byl areál prohlášen za kulturní památku ČR.
Vlastníci
Rod Nováků vlastnil mlýn od roku 1881 do roku 1939.
Zajímavosti
– Nejstarší zmínky o mlýně pocházejí ze 16. století, konkrétně z roku 1527 a první písemná zmínka je datována na rok 1545. – Areál tvoří soubor roubených i kamenných staveb a v mlýnici je zachováno původní mlecí zařízení. – Technický provoz zajišťoval náhon s vodním jezem vzdáleným asi 300 m a dvěma akumulačními nádržemi; v roce 1925 byla instalována dvě vodní kola, od roku 1930 už jen jedno, přičemž spád byl 4,5 m, hltnost 0,116 m³/s a výkon 4,52 koňské síly. – Od roku 1881 do roku 1939 mlýn patřil rodině Nováků, což je doloženo ve Vodních knihách. – V roce 2003 byl celý areál prohlášen za kulturní památku České republiky.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v tomto výjimečném místě, kde se zastavil čas a kde každá dřevěná prkna a každý kamenný kámen vyprávějí příběhy staré celé století. Stojíte právě před Novákovým vodním mlýnem. Než se pustíme do hlubšího zkoumání, dovolte si jen na okamžik přestat, nasát atmosféru tohoto místa a vnímat klid, který zde vládne. Nacházíte se v malebném prostředí mezi obcemi Ředice a Ředičky, v těsné blízkosti potoka Slabá. Právě tato voda, která kdysi neúnavně tekla a poháněla celý tento prostor, je duší tohoto místa.
Pohleďte na to, co máte přímo před sebou. Vidíte soubor staveb, které tvoří jeden ucelený a harmonický celek. Prvním, co vás pravděpodobně osloví, je zděná brána, která jako tichý strážce odděluje tento historický areál od zbytku světa. Za ní se rozkládá prostor, který dříve byl plný života, práce a neustálého pohybu. Všimněte si těch různých staveb, které zde vidíte. Je tu špýchar, kůlna i stodola, a každá z nich měla svou nezbytnou roli v každodenním životě mlýna. Hlavním středem všeho je však ta působivá, patrová roubená stavba. Všimněte si, jak krásně kontrastuje její dřevěné provedení s pevným kamenným podezdívkou, na kterém celá budova stojí. Tento kamenný základ není jen estetickým prvkem, ale především pevnou oporou, která umožnila mlýnu přežít staletí.
Nyní vás chci vzít na cestu hluboko do minulosti. Abychom pochopili význam tohoto místa, musíme se vrátit mnohem dále, než je lidská paměť. Historie tohoto mlýna není jen pár let stará, ona má kořeny v hlubokém šestnáctém století. Pokud se podíváme do nejstarších záznamů, zjistíme, že o tomto místě se píše již v roce patnáct set dvacet sedm, a to v rámci jedné kupní smlouvy. To je neuvěřitelná doba, kdy se svět kolem formoval úplně jinak. O pár let později, konkrétně v roce patnáct set čtyřicet pět, se pak objevila první přímá písemná zmínka o samotném mlýně. Představte si tu kontinuitu existence, tu neustálost práce, která zde probíhala v průběhu stovek let. Tento mlýn nebyl jen budovou, byl to živý organismus, který zásoboval okolní vesnice a byl součástí ekonomického srdce celého regionu.
Pojďme se nyní věnovat detailům, které můžete přímo nyní pozorovat. Věnujte pozornost architektuře celého komplexu. Je fascinující, jak se zde mísí různé materiály a způsoby stavění. Máme zde roubené konstrukce, které působí útulně a lidsky, a zároveň kamenné prvky, které dodávají celku váhu a stabilitu. Celý areál je tvořen kombinací těchto staveb, což vytváří obraz bohaté a bohaté venkovské usedlosti. Pokud byste měli možnost vstoupit do vnitřních prostor mlýnice, narazili byste na to nejvzácnější. Právě tam se totiž dochovalo původní mlecí zařízení. Tyto stroje, které kdysi v rytmu vody drtily obilí na mouku, jsou dnes tichými svědky tehdejší technické úrovně a lidského umění. Je to vzácný nález, který nám umožňuje pochopit, jak přesně probíhala práce v těchto prostorách.
Když mluvíme o mlýně, nemůžeme opomenout lidi, kteří zde žili, pracovali a kteří toto místo utvářeli. Jedním z nejdůležitějších rodů, které jsou s tímto místem úzce spjaty, je rod Nováků. Jejich jméno nese i tento mlýn. V roce tisíc osm set osmdesát jedna jsou tito lidé již v oficiálních vodních knihách zapsáni jako majitelé tohoto místa. Představte si tu dlouhou éru, kdy rod Nováků ovládal tento prostor, jak se zde starali o stroje, jak plánovali práci podle proudění vody a jak zde probíhal život jejich rodiny. Jejich doba u tohoto mlýna trvala dlouho, až do roku tisíc devět set třicet devět, kdy byla jejich vlastnická éra ukončena. Tyto roky představují období, kdy se mlýn pohyboval v rámci modernější historie, ale stále zůstával věrný svým starým tradicím.
Možná se vás nyní napadne, jak bylo možné tento celok udržet v tak dobrém stavu a jak byl vůbec zajištěn jeho provoz. Zde přichází jedna z nejzajímavějších věcí, kterou byste si měli uvědomit. Celý technický provoz mlýna nebyl závislý jen na samotném potoce, který vidíte v blízkosti. Aby mlecí kola měla dostatek síly, musel být zajištěn přísun vody přes náhon. Tento systém byl propojen s vodním jezem, který se nachází asi tři sta metrů odtud. Představte si tu složitou síť kanálů a vodních cest, které musely být neustále udržovány v perfektním stavu, aby voda mohla proudit přesně tam, kam bylo potřeba. Tato schopnost využít sílu přírody byla klíčem k úspěchu a přežití tohoto místa po celé staletí.
Právě díky tomu, jak neuvěřitelně se podařilo tento komplex zachovat, aby nám dnes mohl připovídat svůj příběh, byl v roce dva tisíce tři prohlášen za kulturní památku České republiky. To není jen formální označení, je to uznání jeho vysoké historické a technické hodnoty. Je to slib, že toto místo, jeho roubené stěny, kamenné základy a mlecí zařízení, zůstanou zachovány pro budoucí generace, aby i ty mohou stát zde, kde vy právě teď, a cítit dech historie.
Nyní vás necháme v klidu pokračovat v prohlídce. Doporučujeme vám projít se kolem všech staveb, které tvoří areál. Vnímejte každou texturu dřeva, každou nerovnost kamene na bráně i na podezdívce. Prozkoumejte si špýchar, kůlnu i stodolu a snažte se v duchu představit, jak vypadalo toto místo před stovkami let, když zde bylo vše v plném provozu. Nechte se unášet atmosférou tohoto místa a užijte si každou chvíli strávenou v blízkosti tohoto vzácného dědictví. Děkujeme vám, že jste se rozhodli tento příběh navštívit a stát se jeho součástí. Přejeme vám příjemnou další cestu po stopách historie.
Tipy pro návštěvníky
Pro nejlepší zážitek doporučujeme návštěvu za ranního nebo pozdního odpoledního světla, kdy roubená architektura mlýna vynikne v teplých tóních. S sebou doporučujeme vzít pohodlnou obuv vhodnou do terénu, zejména pokud plánujete procházku podél potoka Slabá. Při fotografování se zaměřte na zděnou bránu a patrovou roubenku, které tvoří dominanty areálu. Pro rodiny s dětmi je ideální procházka mezi obcemi Ředice a Ředičky, kde mohou děti objevovat staré hospodářské budovy, jako je špýchar či stodola.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o technickou památku. Některé jsou zpřístupněné jako expozice, jiné jsou mimo provoz nebo na soukromém pozemku. Přístupnost této památky jsme neověřili.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1151471618).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Potok Slabá a obce Ředice a Ředičky.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
1. Ředice, obec: Začátek trasy v této obci, která slouží jako výchozí bod pro procházku. 2. Potok Slabá, vodní tok: Cesta vede podél tohoto proudu vody, což nabízí příjemné prostředí. 3. Vodní mlýn, mlýn: Hlavní cíl výletu, kde můžete pozorovat historické využití síly vody. 4. Ředičky, obec: Závěr trasy v této blízké osadě.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se okolí vodního mlýna Ředice proměňuje v živou zahradu, kde kvetou různé druhy květin a stromy začínají listnat. Slunečné dny přinášejí teplé světlo, které osvěcuje mlýn v nejkrásnějších barvách jara. Návštěvníci mohou očekávat mírné davové zatížení, protože lidé často používají tento čas na krátké procházky a dovolené v přírodě. Je vhodné se obléknout do pohodlných bot a oblečení s kratšími rukávy, aby se člověk mohl užít teplým slunečním svitem.
Léto: Během letního období je vodní mlýn Ředice oblíbenou destinací pro návštěvníky hledající úlevu od městského života. Slunečné dny a teplé noční klima přinášejí dlouhé hodiny světla, což usnadňuje prohlídky v různých časech dne. V této sezóně je doporučeno navštívit památku brzy ráno nebo pozdě večer, aby se předešlo velkým davům a zážitku bylo plněji prožito. Při návštěvě je vhodné mít na sobě lehké oblečení, sluneční brýle a ochrannou krém proti UV záření.
Podzim: V podzimu se okolí vodního mlýna Ředice proměňuje do barevného koberce s listy v různých odstínech žluté, oranžové a rudé. Slunečné dny poskytují ideální podmínky pro fotografování a prohlídku památky v klidnější atmosféře, protože návštěvníci se často soustředí na přípravy na zimu. Toto období je vhodné také díky mírným teplotám a relativnímu nedostatku davů. Doporučuje se nosit teplou košili nebo svetr, protože večer mohou být chladnější.
Zima: Během zimy nabízí vodní mlýn Ředice jedinečnou atmosféru s pokrytou sněhem krajinou a klidem. Slunečné dny jsou kratší, což může ovlivnit čas prohlídky památky. V této sezóně je důležité se obléknout teplě, včetně klobouku a rukavic, abyste si užili prohlídku bez nepříjemností způsobených chladem. Navštívit památku v klidném čase může být zvláštním zážitkem kvůli tichému a klidnému prostředí.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: This file is available under Creative Commons BY-SA license. Basically: You can use this picture for any purpose, provid / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře