zájezdní hostinec v Ostrově nad Oslavou Hospoda
Zájezdní hostinec v Ostrově nad Oslavou je barokně gotický objekt postavený kolem roku 1720 opatem Václavem Vejmluvou. Nachází se v obci Ostrov nad Oslavou a byl navržen architektem Janem Blažejem Santini-Aichlem. Tato památka je chráněna jako kulturní dědictví a má jedinečný půdorys ve tvaru W, odkazující na iniciály opata. Hostinec sloužil církevním hodnostářům jako místo odpočinku a je dnes nedostupný pro veřejnost.
Vznik hostince byl motivován nákupem vesnice Ostrov v roce 1709 opatem Václavem Vejmluvou. Opat se rozhodl postavit klášterní hostinec na místě bývalé rychty, což bylo možné díky jeho výčepnímu právu. Tento reprezentativní objekt, připomínající letohrádek, byl prodán do soukromých rukou v roce 1771 kvůli finančním potížím kláštera.
Architektura hostince je charakteristická pro barokně gotický styl. Půdorys ve tvaru W zahrnuje třípodlažní vstupní trakt a nakoso postavená přízemní boční křídla na čtvercových plochách. Horní patro hlavní budovy má mansardovou střechu s dvěma komíny, zatímco boční křídla mají stanové střechy. Okna jsou obdélná a nad hlavním vchodem je oválné okno ve štítě.
Hostinec prošel několika změnami majitelů a dramatickými událostmi, jako například požár v roce 1819. Byl opraven majitelem Václavem Chromým, který provedl změny na hospodářských objektech. Po znárodnění v roce 1955 sloužil jako kanceláře a sklady JZD Ostrov, následně byl přestavěn pro kravíno a další účely. V roce 1962 hostinec opět nabyl funkci pohostinství pod správou LSD Jednota Žďár nad Sázavou.
Klíčové události v historii hostince zahrnují jeho zapsání na seznam chráněných památek v roce 1963 a rozsáhlou rekonstrukci dokončenou v roce 2019. Rekonstrukci financoval majitel ze soukromých prostředků s podporou obce, kraje a Ministerstva kultury. V roce 2013 byl založen spolek Sambucus, který se věnuje správě a rozvoji areálu hostince.
Dnes je zájezdní hostinec chráněnou kulturní památkou, i když není veřejnosti přístupný. Jeho historický a architektonický význam činí tento objekt zajímavým pro ty, kteří se zajímají o barokní gotiku a dějiny cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Návštěva okolí může poskytnout další vhled do bohaté historie této oblasti.
Zájezdní hostinec v Ostrově nad Oslavou je připomínkou minulosti, která svým architektonickým uměním a historickými událostmi obohacuje kulturní dědictví regionu. Jeho rekonstrukce a ochrana zajišťují, že budoucí generace mohou ocenit tento jedinečný objekt, i když přístup je omezený. Pro ty, kteří chtějí prozkoumat historii a architekturu této oblasti, je hostinec v Ostrově nad Oslavou nezbytnou návštěvní látkou.
Historické milníky
- 1720
- Vystavba klasterniho hostince podle projektu Jana Santiniho.
- 1819
- Požár hostince a následná oprava majitelem Václavem Chromým.
- 1963
- Zapsání hostince na seznam chráněných památek.
- 2019
- Dokončení celkové rekonstrukce hlavní budovy a obou křídel.
Stavební vývoj
Pudorys stavby ve tvaru W tvorí třípodlažní vstupní trakt a na koso postavená přízemní boční křídla na čtvercových půdorysech. Horní patro hlavní budovy má mansardovou střechu se dvěma vysokými komíny, boční křídla disponují stanovými střechami. Během staletí prošel areál mnoha stavebními úpravami, pożáry, necitlivými zásahy v době socialismu a nakonec rozsáhlou památkovou rekonstrukcí dokončenou roku 2019.
Historické události
V roce 1709 koupil vesnici opat Vejmluva. V roce 1819 vypukl v Ostrove pozar a hostinec vyhořel. V roce 1955 byl znarodnen a pozdeji vyuzivan JZD. V roce 1993 ziskala hostinec v restituci rodina poslednich soukromych majitelu.
Vlastníci
Cisterciacky klaster ve Zdaru nad Sazavou, soukrome osoby vcetne Vaclava Chromyho, sttni JZD Ostrov, LSD Jednota Zdar nad Sazavou, rodina poslednich soukromych majitelu
Zajímavosti
- Zájezdní hostinec je barokně gotický objekt postavený kolem roku 1720 opatem Václavem Vejmluvou. - Nachází se v obci Ostrov nad Oslavou a byl navržen architektem Janem Blažejem Santini-Aichlem. - Hostinec je chráněn jako kulturní dědictví a má jedinečný půdorys ve tvaru W, odkazující na iniciály opata. - Vznik hostince byl motivován nákupem vesnice Ostrov v roce 1709 opatem Václavem Vejmluvou. - Hostinec prošel několika změnami majitelů a dramatickými událostmi, jako například požár v roce 1819.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Ostrově nad Oslavou. Teď právě stojíte před budovou, která vás svou neobvyklou podobou pravděpodobně hned zaujala. Zastavte se na chvíli, nadechněte se a jen takto vnímejte prostor kolem sebe. Před vámi se tyčí stavba, která na první pohled připomíná spíše reprezentativní letohrádek než obyčejný hostinec. Je to místo, kde se spojila praktická potřeba odpočinku s vysokým uměním architektury a kde každý kámen vypráví příběh o ambicích, víře a odvaze tvořit něco skutečně jedinečného.
Pojďme se nyní společně podívat na to, jak tato památka vznikla a proč zde vůbec stojí. Přenesme se v čase o tři století zpět, do počátku osmnáctého století. Byl to rok tysíc sedm set dvacet, kdy se opat cisterciackého kláštera ve Zdaru nad Sázavou, muž jménem Václav Vejmluva, rozhodl vybudovat toto místo. V té době nebyly cesty takovými, jak je známe dnes. Cesty byly úmolné a dlouhé, a proto byly zájezdní hostince klíčovými body na mapě říše. Tento konkrétní hostinec však nebyl určen pro každého kolemjdoucího. Měl sloužit jako místo odpočinku pro církevní hodnostáře, kteří putovali mezi kláštery a biskupskými sídly. Představte si tedy ticho, klid a důstojnost, která zde v dobách své největší slávy panovala, když zde v hlubokém spánku odpočívali lidé s velkou mocí v rukou.
Nyní věnujte svou pozornost samotné architektuře, protože právě v ní se skrývá to nejvzácnější. Pokud se podíváte na celkovou kompozici budovy, všimnete si něčeho velmi zvláštního. Tato stavba je vyvedena v takzvaném barokně gotickém slohu. Je to styl, který je pro naše země naprosto unikátní a jeho autorem byl jeden z nejvýznamnějších architektů své doby, Jan Blažej Santini Aichel. Santini byl mistrem geometrie a světla, a i zde svou stopu zanechal. Podívejte se na budovu z nadhledu nebo si v duchu představte její půdorys. Budova má tvar písmene W. To není náhoda ani pouhý architektonický experiment. Toto písmeno představuje iniciály zdirského opata, který stavbu nechal vybudovat. Je to fascinující detail, jak se osobní identita zakladatele stala základním stavebním plánem celého objektu. Právě tento tvar dodává hostinci jeho charakteristický vzhled letního sídla a vytváří prostor, který obklopuje návštěvníka a zároveň ho vítá.
Když se budete rozhlížet kolem sebe, vnímejte atmosféru tohoto místa a přemýšlejte o lidech, kteří jím procházeli. Kromě opata Vejmluvy a geniálního Santiniho se s tímto místem spojila i další jména. Mezi nimi byl například Lev Burian Berka z Dube a Lipe, což připomíná, že tato lokalita byla v průběhu staletí spjata s významnými osobnostmi tehdejší společnosti. Historie však není jen o slávě a kráse, ale i o zkouškách. V roce tisíc osm set devatenáct dopadl na hostinec neštěstí v podobě ničivého požáru. Ohnivý žár pohltil část stavby a hrozilo, že tato perla barokně gotiky zanikne. Právě v té chvíli se ale objevil Václav Chromý, majitel, který se rozhodl, že budovu nenechá zřítit. Díky jeho úsilí a opravám mohl hostinec přežít i toto těžké období a zůstat pro nás viditelným dodnes.
Je fascinující sledovat, jak se přístup k této památce měnil v průběhu času. Dlouhá léta byla její hodnota možná přehlížena, ale v roce tisíc devět set šedesát tři byla tato budova oficiálně zapsána na seznam chráněných památek. To byl zásadní krok, který zajistil, že se o hostinec bude pečovat jako o kulturní dědictví. Vrcholem moderní péče byla celková rekonstrukce, která byla dokončena v roce dva tisíc devatenáct. Právě díky ní vidíte hlavní budovu a obě její křídla v takto udržovaném stavu. Je to důkaz toho, že i po třístu letech dokážeme ocenit vizi jednoho architekta a potřebu jednoho opata.
A teď už jedna zajímavost, která vás možná zaujme. Zkuste se znovu zamyslet nad tím tvarem W. V architektuře Santiniho často hrají symboly a skrytá znamení hlavní roli. To, že se budova v podobě iniciál opata rozprostírá v krajině, může být vnímáno jako symbol ochrany a péče, kterou klášter poskytoval svým cestujícím. Je to v podstatě kamenný podpis, který přežil staletí, požáry i změny režimů. Je to záhada, jak v tak relativně malém objektu mohl architekt spojit tak silný osobní symbol s tak přísnou a zároveň elegantní geometrií.
Nyní, když už znáte příběh tohoto místa, doporučuji vám, abyste se pomalu projšli kolem budovy. Vnímejte, jak se stíny dopadají na stěny a jak se budova mění podle toho, z jakého úhlu se na ni díváte. Zkuste si představit zvuk koňských kopyt na cestě a šustění církevních rouch, která kdysi tvořila ticho tohoto dvora. Prohlédněte si průčelí a vnímejte harmonii, kterou Santini do prostoru vložil.
Tímto končí naše krátká cesta historií zájezdního hostince v Ostrově nad Oslavou. Doufám, že vám tento výklad pomohl vidět víc než jen staré zdi a že jste pocítili ducha doby, kdy byla architektura způsobem, jak vyjádřit svou identitu a víru. Nyní je vám prostor plně svěřen. Prozkoumejte okolí, užijte si klid tohoto místa a nechte se inspirovat genialitou barokně gotického stylu. Přeji vám příjemný zbytek dne a příjemné pokračování ve vašem objevování krás naší země. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu historického zájezdního hostince v Ostrově nad Oslavou je dopoledne, kdy sluneční svit ideálně ozařuje barokně gotickou fasádu pocházející z dílny významného architekta z doby působení opata Václava Vejmluvan okolo roku 1720. S sebou si vezměte pohodlnou obuv pro procházku obcí a fotoaparát, protože nejlepší světlo pro zachycení architektonických detailů a celkového rázu budovy je v dopoledních hodinách. Pro fotografování zvolte prostranství u nedalekého kostela svatého Jakuba staršího, odkud je na objekt velmi pěkný výhled. V okolí do třiceti minut cesty můžete navštívit bezprostřední okolí v obci Ostrov nad Oslavou a blízký Žďár nad Sázavou, kam směřuje silnice od památky. Tipy pro rodiny s dětmi zahrnují poklidnou vycházku po obci spojenou s prohlídkou historické stavby a přilehlého kostela, která zaujme malé i velké objevitele starých staveb.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Budova slouží svému účelu (úřad, škola, obchod apod.). Do interiéru se zpravidla dostanete jen během jejího provozu, prohlídky se obvykle nekonají; podrobnosti jsme neověřili. Exteriér si můžete prohlédnout z ulice.
Kde se památka nachází?
Poloha: Ostrov nad Oslavou, Kraj Vysočina. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000135751).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Objekt stojí v obci Ostrov nad Oslavou u silnice do Žďáru nad Sázavou, nedaleko kostela svatého Jakuba staršího.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Ostrov nad Oslavou – zájezdní hostinec. Hlavní cíl naší cesty, který stojí v obci Ostrov nad Oslavou u silnice vedoucí do Žďáru nad Sázavou. Proč stojí za návstěvu: Tato historická budova dýchá starými časy a připomíná dobu, kdy tudy cestovali kupci a poutníci na svých dlouhých cestách.
Kostel svatého Jakuba staršího – sakrální stavba. Proč stojí za návštěvu: Nachází se v bezprostřední blízkosti našeho hlavního cíle a tvoří s ním historické srdce celé obce. Nabízí klidné místo k zastavení a obdivu tradiční architektury.
Sezónní doporučení
Jaro v okolí historického zájezdního hostince v Ostrově nad Oslavou nabízí probouzející se přírodu, kdy se okolní louky a vodní plochy zbarvují do svěže zelených odstínů. Sluneční paprsky sem pronikají brzy ráno a vytvářejí jemné mlžné opary nad blízkými rybníky, což dodává starobylé fasádě budovy melancholický a klidný ráz. V tomto období zde potkáte jen málo turistů, takže si můžete vychutnat nerušený pohled na architektonické detaily. Pro jarní návštěvu si s sebou vezměte pevnou nepromokavou obuv, protože polní cesty v okolí bývají po oblevě a jarních deštích rozmáčené. Nejvhodnější doba pro prohlídku a fotografování je dopoledne, kdy měkké světlo zvýrazňuje historický charakter místa.
Léto přináší do Ostrova nad Oslavou plnou turistickou sezónu a s ní i o něco živější atmosféru kolem starého hostince. Okolní stromy poskytují vítaný stín a koruny listnáčů se v poledním žáru zlehka chvějí v teplém větru, zatímco staré zdi budovy akumulují příjemné teplo. Oblékněte si lehké prodyšné oblečení, ale nezapomeňte na pokrývku hlavy a sluneční brýle, jelikož prostor před památkou je během poledne vystaven přímému slunci.
Podzim proměňuje krajinu v okolí památky v pestrobarevnou paletu odstínů od žluté po hnědou a ranní mlhy často zahalují celý prostor až do dopoledních hodin. Atmosféra je velmi tichá a rozjímavá, ideální pro ty, kdo hledají klid daleko od rušných měst. S blížícím se koncem roku se dny citelně zkracují, a proto je nutné naplánovat si návštěvu na dřívější odpoledne, než zapadne slunce. Praktická rada pro toto sychravé období zní obléci si teplejší neprofukující bundu a dlouhé kalhoty, protože chladný vítr vanoucí od nedalekých rybníků může pobyt venku znepříjemnit.
Zima vdechuje zájezdnímu hostinci v Ostrově nad Oslavou neopakovatelný ráz, kdy starou střešní krytinu a okolní dvůr pokrývá vrstva sněhu. Osvětlení je v těchto měsících tlumené a brzké stmívání dodává místu tajemný nádech starých časů. Na cestu si bezpodmínečně připravte zimní kabát, hřejivé rukavice, čepici a pevnou obuv s protiskluzovou podrážkou, protože zledovatělý povrch kolem historické budovy vyžaduje velkou opatrnost při chůzi.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Maxx / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře