zámek Lužec Zámek

Zámek Lužec je původně barokní sídlo ve stejnojmenné obci v okrese Louny, zhruba tři kilometry jihozápadně od Vroutku. Objekt je chráněn jako kulturní památka. Během staletí prošel řadou přestaveb a je pozoruhodný svou historií, která sahá až k rytířské tvrzi z 15. století, i spojením s českou kinematografií.

Nejstarší písemná zmínka o tvrzi na místě dnešního zámku pochází z roku 1447, kdy ji vlastnil Ojíř z Očedělic. Existenci tohoto středověkého sídla potvrdil archeologický průzkum během rekonstrukce hospodářské budovy v letech 2008 až 2010. V 16. století byl statek součástí větších majetků. Roku 1577 jej Mikuláš z Lobkovic zastavil Jindřichu Brozanskému z Vřesovic. Po roce 1597 zde Adam Ferdinand Údrčský z Údrče zřídil poplužní dvůr. Samotný raně barokní zámek nechal postavit Franz Rudolf Neslinger po roce 1664, poté co panství odkoupil od královské komory.

Architektonická podoba areálu má přibližně čtvercový půdorys. Hlavní patrová budova se sedlovou střechou a osmibokou věžičkou tvoří severní část komplexu. Do patra vede předsazené dřevěné schodiště z nádvoří. K západní straně přiléhá hospodářské křídlo. V rohu mezi ním a zámkem byla po roce 1908 přistavěna romantická válcová věž s cimbuřím. Východní stranu areálu doplňuje obytná budova, která původně sloužila hospodářským účelům. Jižní část nádvoří uzavírá zeď s bránou a ze severu k zámku přiléhá anglický park.

Vlastnická historie objektu byla velmi pestrá. Po rodu Neslingerů zámek od roku 1670 vlastnili Štampachové ze Štampachu, a to až do roku 1830, kdy jej zdědila Marie Pachtová. Ta iniciovala rozšíření sídla a založení anglického parku. Následně se majitelé rychle střídali; patřili k nim například Johann Anton ze Starku, Johann Riedl von Riedenstein či Josefina Bärenreitherová, za jejíž éry proběhly romantické úpravy. Na přelomu 19. a 20. století zámek vlastnili Frederic Quitton de Saint Quentin, Geza Schiffmann a Zdeněk Stopka. Posledními majiteli před znárodněním byli od roku 1918 manželé Fišerovi.

Po druhé světové válce byl zámek na základě zákona 142/1947 zabaven. Od roku 1951 sloužil lubeneckému státnímu statku jako ubytovna a později jako sklad obilí, což vedlo k jeho postupnému chátrání. Významnou událostí v novodobých dějinách bylo natáčení filmu Adelheid režiséra Františka Vláčila v roce 1967, před kterým prošel objekt částečnou opravou. Od roku 2008 probíhá pod vedením nového majitele rozsáhlá rekonstrukce, jejímž cílem je obnova památky.

Zámek Lužec představuje cenný doklad proměn šlechtického sídla od středověké tvrze přes barokní zámek až po romantizující úpravy 19. století. Návštěva tohoto místa nabízí vhled do historie regionu i možnost sledovat záchranu památky, která byla v minulosti téměř ztracena.